Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jižní Morava v ekologickém hodnocení propadla, hůř je na tom jen Praha

  7:41aktualizováno  7:41
Stačí, aby trochu zafoukalo, a na velmi suchém jihu Moravy se zvedne prach z rozsáhlých polí. Nedostatek větrolamů a remízků způsobuje největší erozi ze všech krajů České republiky a také znečištění ovzduší prachem z půdy.

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Vocelka, MF DNES

Na jižní Moravě je erozí postižena téměř polovina celkového množství zemědělské plochy. To je dvojnásobek proti celorepublikovému průměru.

Odborníci to považují za velký problém i s ohledem na to, že na jihu Moravy se nacházejí ty nejkvalitnější černozemě. Zemědělské plochy tak větrnou erozí přicházejí o nejúrodnější ornici, čímž kvalita půd nenávratně upadá.

„Do budoucna ale bohužel nevidím moc šancí na nějakou změnu,“ uvedl Miroslav Patrik z brněnské pobočky organizace Děti Země. O problému se podle něj mluví už delší dobu, ale zatím se pro zlepšení mnoho nedělá.

Podle Patrika nechybí na jihu Moravy pouze větrolamy a remízky. Problém je i v tom, že zemědělci pěstují některé plodiny na špatných místech. Například kukuřici vysévají ve svažitém terénu, kde nedokáže zadržet větší množství srážek. Ty pak ze svahu odnášejí úrodnou ornici.

Emise jsou nízké, v ostatních kritériích kraj zaostává

Také kvůli tomu přisoudil srovnávací výzkum Místo pro život Jihomoravskému kraji až třinácté místo v kvalitě životního prostředí. Za jihem Moravy skončila pouze Praha. Lépe tak v žebříčku dopadly i oblasti dlouhodobě spojené s výrazně znečištěným ovzduším, jako je Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.

Jak dopadla jižní Morava

  • Ekologie a životní prostředí:
    13. místo (ze 13 krajů a Prahy)
  • Zdravotní a sociální síť: 8. místo
  • Péče o děti a vzdělávání: 2. místo
  • Volnočasové aktivity a turismus: 8. místo
  • Rozvoj infrastruktury: 9. místo
  • Občanská společnost a tolerance: 9. místo
  • Práce: 7. místo
  • Bezpečnost: 10. místo

Zdroj: Místo pro život, srovnávací výzkum
k
rajů, www.mistoprozivot.com

„Jihomoravský kraj má sice nízkou emisní zátěž, v ostatních kritériích hodnocených v oblasti ekologie a životního prostředí ale výrazně zaostává za jinými regiony,“ vysvětlil Jakub Splavec z projektu Místo pro život. Průzkum porovnal všechny kraje Česka v osmi kategoriích.

Mezi dalšími důvody uvedl Splavec málo zelených ploch v přírodě v porovnání se zastavěnými plochami. Zemědělská pole se totiž mezi tuto zeleň nepočítají.

Erozi a vysychání krajiny vnímá jako problematické i nový krajský radní pro oblast životního prostředí Miroslav Kubásek (ANO).

„Zásadní bude upravit způsoby obhospodařování zemědělské půdy tak, aby se zamezilo vodní a větrné erozi, a tak se eliminovaly dopady sucha,“ poznamenal. Konkrétní projekty, které povedou ke zlepšení současného stavu, ale nezmínil.

Kotlíkové dotace frčí, třídit se ale lidem nechce

Konkrétnější představy má v oblasti zlepšování ovzduší. K tomu podle něj přispějí hlavně další kotlíkové dotace.

„Podpora výměny starých neekologických kotlů za nové výrazně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší. V nejbližší době se budeme snažit na ministerstvu životního prostředí navýšit množství peněz na kotlíkové dotace pro Jihomoravský kraj z aktuálních 4,52 procenta na 10 procent,“ prohlásil radní.

Podle jeho slov toto procento reálně odpovídá dlouhodobým problémům s kvalitou ovzduší na jižní Moravě, způsobeným právě nevyhovujícími kotli v domácnostech.

O kotlíkové dotace je obrovský zájem. V listopadové výzvě, kde kraj rozděloval 40 milionů korun, trvalo po spuštění elektronické registrace jen asi dvě hodiny, než se částka vyčerpala.

Tak pilní jako při soutěžení o nový kotel ale Jihomoravané zdaleka nejsou v třídění odpadu. I proto výzkum přisoudil kraji nízké umístění. „Jihomoravský kraj produkuje velké množství podnikového odpadu a obyvatelé jižní Moravy recyklují téměř nejméně z celé České republiky,“ prohlásil Splavec.

Celkem vytřídil každý Jihomoravan v loňském roce zhruba 39 kilogramů odpadu.

„To je výrazně méně, než je celorepublikový průměr, který činí 42,3 kilogramu. Jen pro představu – první příčka patří Pardubickému kraji, kde vytřídí o pět kilogramů více, než činí průměr,“ sdělila mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová. Doplnila, že jižní Moravě ve třídění odpadů patří předposlední místo. Méně odpadu totiž vytřídí už jen na Ústecku.

Jihomoravané se ovšem v třídění odpadu stále zlepšují. Proti roku 2014 se průměrná výtěžnost tříděného odpadu zvýšila o téměř dva kilogramy. „Tento růst je ještě vyšší, než je průměrný roční nárůst v celé České republice,“ dodala Müllerová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Pardubickém kraji bude jezdit méně sanitek s lékaři. (ilustrační foto)
Krize na záchrance trvá už rok. Živí ji spor o příplatek pro nové lékaře

Odchod kritizovaného náměstka ředitele, audit, změna vedení kraje, zapojení mediátora. Nic nepomohlo. Ani po roce od vypuknutí se nepodařilo urovnat spory v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Podnikatel v dopravě fingoval nehody. Přišel si na půl milionu

Fingováním dopravních nehod si snažil přilepšit podnikatel v dopravě z Brněnska. Během čtyř let nahlásil dvacet havárií. Vlastnil několik vozů, na kterých...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Trápení hospod ve Znojmě. Hosty mají, ale chybí obsluha

Ve Znojmě zavírají či omezují provoz i některé z nejvyhlášenějších podniků. V konkurenci blízkého Rakouska nemohou najít dostatek kvalitních zaměstnanců. Ve...  celý článek

Šaty a sukně do 350,-
Šaty a sukně do 350,-

Udělejte si radost bez výčitek.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.