Na jižní Moravě je erozí postižena téměř polovina celkového množství zemědělské plochy. To je dvojnásobek proti celorepublikovému průměru.
Odborníci to považují za velký problém i s ohledem na to, že na jihu Moravy se nacházejí ty nejkvalitnější černozemě. Zemědělské plochy tak větrnou erozí přicházejí o nejúrodnější ornici, čímž kvalita půd nenávratně upadá.
„Do budoucna ale bohužel nevidím moc šancí na nějakou změnu,“ uvedl Miroslav Patrik z brněnské pobočky organizace Děti Země. O problému se podle něj mluví už delší dobu, ale zatím se pro zlepšení mnoho nedělá.
Podle Patrika nechybí na jihu Moravy pouze větrolamy a remízky. Problém je i v tom, že zemědělci pěstují některé plodiny na špatných místech. Například kukuřici vysévají ve svažitém terénu, kde nedokáže zadržet větší množství srážek. Ty pak ze svahu odnášejí úrodnou ornici.
Emise jsou nízké, v ostatních kritériích kraj zaostává
Také kvůli tomu přisoudil srovnávací výzkum Místo pro život Jihomoravskému kraji až třinácté místo v kvalitě životního prostředí. Za jihem Moravy skončila pouze Praha. Lépe tak v žebříčku dopadly i oblasti dlouhodobě spojené s výrazně znečištěným ovzduším, jako je Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.
Jak dopadla jižní Morava
Zdroj: Místo pro život, srovnávací výzkum |
„Jihomoravský kraj má sice nízkou emisní zátěž, v ostatních kritériích hodnocených v oblasti ekologie a životního prostředí ale výrazně zaostává za jinými regiony,“ vysvětlil Jakub Splavec z projektu Místo pro život. Průzkum porovnal všechny kraje Česka v osmi kategoriích.
Mezi dalšími důvody uvedl Splavec málo zelených ploch v přírodě v porovnání se zastavěnými plochami. Zemědělská pole se totiž mezi tuto zeleň nepočítají.
Erozi a vysychání krajiny vnímá jako problematické i nový krajský radní pro oblast životního prostředí Miroslav Kubásek (ANO).
„Zásadní bude upravit způsoby obhospodařování zemědělské půdy tak, aby se zamezilo vodní a větrné erozi, a tak se eliminovaly dopady sucha,“ poznamenal. Konkrétní projekty, které povedou ke zlepšení současného stavu, ale nezmínil.
Kotlíkové dotace frčí, třídit se ale lidem nechce
Konkrétnější představy má v oblasti zlepšování ovzduší. K tomu podle něj přispějí hlavně další kotlíkové dotace.
„Podpora výměny starých neekologických kotlů za nové výrazně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší. V nejbližší době se budeme snažit na ministerstvu životního prostředí navýšit množství peněz na kotlíkové dotace pro Jihomoravský kraj z aktuálních 4,52 procenta na 10 procent,“ prohlásil radní.
Podle jeho slov toto procento reálně odpovídá dlouhodobým problémům s kvalitou ovzduší na jižní Moravě, způsobeným právě nevyhovujícími kotli v domácnostech.
O kotlíkové dotace je obrovský zájem. V listopadové výzvě, kde kraj rozděloval 40 milionů korun, trvalo po spuštění elektronické registrace jen asi dvě hodiny, než se částka vyčerpala.
Tak pilní jako při soutěžení o nový kotel ale Jihomoravané zdaleka nejsou v třídění odpadu. I proto výzkum přisoudil kraji nízké umístění. „Jihomoravský kraj produkuje velké množství podnikového odpadu a obyvatelé jižní Moravy recyklují téměř nejméně z celé České republiky,“ prohlásil Splavec.
Celkem vytřídil každý Jihomoravan v loňském roce zhruba 39 kilogramů odpadu.
„To je výrazně méně, než je celorepublikový průměr, který činí 42,3 kilogramu. Jen pro představu – první příčka patří Pardubickému kraji, kde vytřídí o pět kilogramů více, než činí průměr,“ sdělila mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová. Doplnila, že jižní Moravě ve třídění odpadů patří předposlední místo. Méně odpadu totiž vytřídí už jen na Ústecku.
Jihomoravané se ovšem v třídění odpadu stále zlepšují. Proti roku 2014 se průměrná výtěžnost tříděného odpadu zvýšila o téměř dva kilogramy. „Tento růst je ještě vyšší, než je průměrný roční nárůst v celé České republice,“ dodala Müllerová.
