Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Auta versus zvěř. Řidiči hlásí víc nehod, mohou za to pojistky i zemědělci

  6:30aktualizováno  6:30
Ještě před několika lety to byla rarita, třeba za celý rok 2010 šetřili policisté na Znojemsku jedinou srážku auta se zvěří. Loni už jich bylo 97. A podobně strmě stoupá křivka ve všech jihomoravských okresech.

Auto po srážce s jelenem. Ilustrační snímek | foto: Policie ČR

Důvod dramatických statistik je docela prozaický. Pojišťovny totiž zařadily srážky se zvěří mezi pojistné události, které kryje povinné ručení.

„Dříve byly tyto události kryté havarijním pojištěním. To ovšem nemá zdaleka každý řidič. Stále častěji však pojišťovny zařazují srážky se zvěří do povinného ručení, které musí ze zákona mít každý, aby vůbec mohl vyjet na silnici,“ vysvětlil Václav Bálek, mluvčí pojišťovny Allianz.

Logicky tak podle něj roste počet lidí, kteří nehodu se zvěří či domácím zvířetem hlásí policii. „V minulosti k tomu zkrátka neměli motivaci, protože škodu jim stejně nikdo nezaplatil,“ podotkl Bálek.

Zvířata lákají k silnicím řepka i kukuřice

Podle policie se ovšem na rostoucích statistikách podílejí i další faktory. K problémům přispívají například zemědělci, kteří v blízkosti vytížených silnic vysévají plodiny atraktivní pro zvěř.

„Řepka, kukuřice nebo vojtěška, to jsou plodiny, které jsou pro zvěř velmi lákavé. Například srnčí zvěř se do těchto kultur stahuje z velkých vzdáleností, přebíhá přes silnice a v takových lokalitách pak dochází k nárůstu počtu dopravních nehod. A podobně je to i u dalších druhů zvěře,“ poznamenal vedoucí dopravního inspektorátu břeclavské policie Jiří Mach.

„Jsem přesvědčen, že pokud by tyto kultury zemědělci sázeli dál od silnic, zabránilo by se velkým ztrátám na zvěři i škodám na vozidlech,“ doplnil.

O rizikových úsecích mají policisté poměrně dobrý přehled. „Mezi nebezpečné oblasti, které jsou také osazeny dopravními značkami a řidiče na riziko upozorňují, patří ivanovický úsek dálnice D1, sjezd z dálnice D1 ve směru na Tetčice, úsek mezi Brnem a Pohořelicemi, úseky mezi Boskovicemi a Vratíkovem či Žďárnou,“ vyjmenovala mluvčí krajské policie Andrea Straková.

Podrobně na to, kde si dát pozor na srážku se srncem nebo divočákem, upozorňuje také webová mapa www.srazenazver.cz, kterou vymysleli v Centru dopravního výzkumu.

Aplikace, do které mohou přispívat policisté, myslivci i sami řidiči, mapuje nejen to, kde dochází k nehodám, ale i druhovou skladbu zvěře, což je údaj užitečný především pro hospodáře jednotlivých honiteb.

Srážkám mohou zabránit odrazky, pach nebo ultrazvuk

Zatím nejúčinnějším opatřením, které policisté i myslivci mají, aby nehodám se zvěří zabránili, jsou odrazky na patnících, které by měly zvěř vystrašit, pokud se blíží auto. „Ty ale nepůsobí ve dne. Navíc musejí být neustále očištěné. Když zaprší a je bláto, odrazná světla se zastříkají a jsou neúčinná,“ upozornil šéf břeclavského dopravního inspektorátu.

Lesníci navíc u frekventovaných silnic instalují takzvaná „pachová zradidla“. Jsou nastražená buďto na stromech, nebo na dřevěných kůlech, ty jsou od sebe vzdálené v rozmezí deseti až patnácti metrů.

„Na nich je montážní pěna, do které je vstříknutý velmi silný repelent. Ten má zvěř buďto zabrzdit, nebo minimálně zpomalit,“ vysvětlila mluvčí podniku Lesy ČR Eva Jouklová.

O jejich účinnosti však pochybují i sami myslivci. Jenže razantnější opatření jsou hlavně otázkou peněz. Pomoci by mohly například moderní ultrazvukové plašiče, které se už osvědčily v zahraničí.

Fungují jednoduše: Když projíždí vozidlo, plašič začne vydávat ultrazvukové signály, které jsou pro danou divokou zvěř nepříjemné. Zvuk pak zvířata, která se blíží k silnici, odpuzuje. Když auto projede, zařízení se opět vypne a zvěř může silnici zase volně přebíhat.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.