Jižní Morava se rozrůstá, krajský součet je nyní 1 148 568 lidí

Stačily tři měsíce a jižní Morava se rozrostla o 1 422 lidí. Do kraje se přitom začátkem roku přistěhovalo téměř o polovinu méně cizinců než před dvěma lety. Nejvýrazněji rostl okres Brno-venkov.

Šlapanice - vpravo je silnice do Slatiny, středem prochází trať do Přerova, v horní části je silnice na letiště | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Už to budou dva roky, co se mladá rodina Mojdlových přestěhovala z Brna do rodinného domku ve Šlapanicích. "Pro děti je dům se zahradou lepší než byt ve městě. Chtěli jsme klidné místo v blízkosti lesa za příznivou cenu a dobrou dostupnost do centra Brna. Nakonec jsme zvolili kompromis," řekla Helena Mojdlová.

O přesunu na venkov u této rodiny rozhodly peníze. V některé z okrajových částí Brna by za rodinný domek dali o půl milionu více. "Zbavili jsme se hluku z okruhu v Komíně, je tu spousta cyklostezek. Na druhou stranu mi dcerku nevzali do školky, v Brně by to ale nebylo lepší," vypočítává plusy a minusy nového bydlení žena.

Díky novousedlíkům rostl okres Brno-venkov v prvním čtvrtletí nejrychleji v celém kraji. Počet obyvatel se zvýšil o 730 lidí na 199 109. To je asi o třicet procent pomalejší tempo než před dvěma lety, ale výrazně převyšuje jiné části kraje.

Nejvíce láká Kuřim

Vývoj počtu obyvatel v kraji

Koncem března žilo v kraji 1 148 568 obyvatel.
Počet obyvatel v prvním čtvrtletí vzrostl o 1422 osob.
Nejvýrazněji se zvýšil počet lidí v okrese Brno-venkov, a to o 730, na 199 109 obyvatel.
Do kraje se přistěhovalo 2768 osob a odešlo z něj 1611 obyvatel.
Přirozený přírůstek činil 265 obyvatel.
V rámci kraje změnilo adresu 4 525 lidí.

Pro lidi z Brna je nejatraktivnější Kuřim. Loni se tam odstěhovalo 253 lidí. Zhruba desetitisícové město patří mezi obce, kde se v minulých letech nejvíce stavělo. Podle některých až příliš živelně. "Při projektování nové čtvrti v lokalitě Díly developer moc nemyslel na to, že by mezi domy měla být také dětská hřiště, drobná sportoviště nebo parčíky. Zástavba bude i v místech, s nimiž se v územním plánu počítalo pro rekreaci a sport," poznamenal opoziční zastupitel Martin Nawrath (Strana zelených).

Starosta města Oldřich Štarha přiznává, že Kuřim má už teď problémy s přeplněnými mateřskými školami, nedostatkem sportovišť a kolabující dopravou. A to by v něm za pár let měla vyrůst nová čtvrť, která zvýší počet obyvatel města o polovinu.

Developeři už pracují na nové výstavbě v několika lokalitách na okraji Kuřimi, kde by měly vyrůst bytové a rodinné domy pro čtyři a půl tisíce obyvatel.

Aby srovnalo krok s živelnou výstavbou, připravuje město několik zajímavých projektů. "Pracujeme na přístavbě krytého bazénu, v létě se začne stavět wellness centrum, příští rok nová sportovní hala," vypočítává Štarha.

Investice ale ještě může pozastavit hospodářská krize. "Očekáváme výpadek ve výběru daní, zatím počítáme s osmi miliony korun," dodal starosta Kuřimi.

V Modřicích vyroste nová čtvrť

K dalším rychle rostoucím městům v regionu Brno-venkov patří Modřice a Bílovice nad Svitavou. Na severovýchodě zhruba čtyřtisícových Modřic staví společnost Sceptrum novou čtvrť s více než dvěma stovkami bytů, asi třiceti vilami, rodinnými domky a domovem důchodců.

"Nové Modřice by měly žít svým vlastním životem. Obyvatelé budou mít k dispozici wellness, restaurace, kavárny, sportoviště a obchody," uvedl architekt Dušan Knoflíček z ateliéru Mimoto, který projekt navrhoval. Podle něj se byty prodaly ještě předtím, než se poprvé koplo do země.

I přes příliv nových obyvatel není podle místostarostky Hany Chybíkové situace v Modřicích nijak napjatá. "Do centra jede tramvaj asi dvacet minut. Za zábavou a nákupy jezdí lidé většinou do centra Brna nebo nedaleké Olympie," řekla.

Cizinci bez práce odjíždějí

Z celého kraje se od počátku roku vystěhovalo 1 611 osob. To je o třetinu méně než loni v prvním čtvrtletí. "V prvních měsících roku se domů vracelo hodně cizinců, hlavně Mongolů. Takový exodus jako letos jižní Morava nepamatuje," vysvětlil zástupce ředitele oblastního oddělení cizinecké policie Miroslav Uher.

Cizinci doplatili na to, že hospodářská krize postihla jejich největší zaměstnavatele, třeba blanenský Apos Auto, brněnský Zetor a další strojírenské firmy. Možnosti takzvaného dobrovolného návratu, kdy stát nabídl těmto cizím pracovníkům úhradu letenky a kapesné ve výši pěti set eur, využilo 154 cizinců, převážně Mongolů. Nejvíce jich odešlo z Brněnska a Blanenska.