Chránění bobři páchají velké škody, jejich počet však nijak nelze regulovat. Lidé poškození řáděním až metrového hlodavce teď mají naději. V Březolupech na Uherskohradišťsku padlo přelomové rozhodnutí povolující odchyt a veterinární utracení bobra evropského.
Poprvé v novodobé historii tak bude přemnožená populace tohoto zvířete redukována (více o rozhodnutí čtěte zde). Desetičlenná bobří rodina totiž vytrvale podhryzává hráz rybníka nedaleko Březolup, a obci tak hrozilo zatopení některých domů.
Bobři na jižní MoravěBobr byl přibližně do roku 1760 lovnou zvěří a lidé ho považovali za škodnou. Také se ovšem choval, například na kůži. Nakonec ho lovci úplně vyhubili a od 18. století se na českém území nevyskytoval. "Až před revolucí v roce 1989 ho zde opět vysadili ochránci přírody, částečně přišel i z Rakouska. Byl zde prostě uměle namnožen. Jeho dopad je cítit především při záplavách," vysvětluje správce lednického parku Otto Bernard. |
Po regulaci počtu bobrů volají i lidé z jižní Moravy.
"Nejhorší je to na dolních tocích řek Moravy a Dyje, tedy v Lednicko-valtickém areálu. Pruh se pak táhne až po Hodonínsko," říká předseda břeclavských ochránců přírody a bývalý pracovník okresního odboru životního prostředí Otakar Pražák.
Kraj o výjimce zatím neuvažuje
V lednickém zámeckém parku bobr dokonce ničí vzácné dřeviny.
"Jedná se o významnou památku UNESCO, měla by tudíž být nejvíce střežena. Bohužel to tak není, bobr tu ročně způsobí škodu až dva miliony korun," říká lednická kastelánka Ivana Holásková.
O možnosti, že lze požádat o výjimku na odchyt a veterinární utracení místních bobrů, ani nevěděla. "Hned to prodiskutujeme," dodává kastelánka.
Kompetenci udělovat výjimky má krajský úřad. Ten jihomoravský však o podobném řešení jako na Uherskohradišťsku neuvažuje.
"K udělení povolení na lov bobrů zatím kraj nesvolí, protože většinu problémů způsobuje zemědělcům, rybářům nebo lesníkům," uvedla vedoucí odboru životního prostředí Anna Hubáčková. Ti, kterým bobři působí škody, pak mají nárok na odškodnění od státu.
"Ze zákona nahrazujeme škody, které bobři působí, ale těch případů neevidujeme zas tolik. Nevíme o tom, že by v našem kraji bobr ohrožoval obydlí nebo celé obce," dodala Hubáčková.
Pomůže oplocení?
V lednickém parku tak už vyzkoušeli nespočet způsobů, jak vzácné rostliny před nenechavými hlodavci zachránit.
"Nejprve tu ochránci bobry odchytávali a odváželi jinam, to jim bylo zakázáno. Pak jich bylo pár odvezeno na výzkumné účely, to zas bylo nedostačující," zoufá správce lednického parku Otto Bernard.
"Přistoupili jsme i na speciální odpudivé nátěry stromů. To je ale finančně nezvládnutelné, bylo by totiž potřeba natřít tak šest tisíc stromů," dodává.
V současné době se Lednice snaží získat svolení ke speciálnímu "protibobřímu" oplocení celého areálu. Jestli však peníze dostane a zda bude systém vůbec funkční, není jasné.
Bobr se na jižní Moravu vrací po dvou stoletích, kdy byl vyhubený. "Zdejší krajina už pro něj ovšem není stavěná. V přírodě totiž chybí jeho přirozený nepřítel," vysvětluje Bernard. Populace bobrů v Česku tak stále narůstá.
"Dnes jich je v celé republice kolem tří tisíc, z toho však většina na Moravě," odhaduje ekolog Vlastimil Kostkan z Univerzity Palackého v Olomouci. Přirozená činnost bobra a jeho stavění hrází jsou podle něj krajině prospěšné, pročišťují totiž břehy řek.
"Problémy působí bobr jen tam, kde narušuje hráze rybníků budováním svých nor," dodává.
Vedoucí správy CHKO Pálava Jiří Matuška považuje současnou legislativu týkající se bobra za dostačující. "Zatím nevidím důvod bobra redukovat. Pokud má někdo pocit, že ano, může si zažádat o výjimku k odchytu zvířete," vysvětluje Matuška.
