Masopust nabádá k poslednímu "utržení z řetězu", zábavě i hodování. Následuje po něm čtyřicetidenní půst. Trvat má až do Velikonoc. Masopust, nejbláznivější svátek roku, zažívá renesanci.
Pestrobarevné průvody maškar nabývají na síle, je jich čím dál víc. A domácí zabijačky se přestěhovaly ze dvorků domů přímo na náměstí. Zájem je velký. Zabijačky se dnes stávají vzácností i pro lidi na vesnicích.
Dříve se chovali čuníci téměř v každé domácnosti, dnes se to už nevyplatí. A tak si jdou lidé užít nostalgii společně. Poklábosí, popijí a zavzpomínají.
Nejdřív to byli pohané, kteří oslavovali konec zimy a těšili se na jaro. Později převzala svátek křesťanská církev. Karnevalové období, které v těchto dnech vrcholí, bylo v minulosti pro lidi poslední příležitostí k hodování. Pak totiž následoval čtyřicetidenní půst. Až do Velikonoc.
půst ovládal spíže i ložnicePodle historičky Soni Nezhodové z Horních Bojanovic půst dodržují věřící i dnes, symbolizuje pobývání Krista na poušti a jeho odolávání nástrahám ďábla. Datum masopustů se každoročně mění, podle čeho se odvíjí? Jaké obyčeje a rituály si můžeme spojit s obdobím masopustu? Tolerovala se, stejně jako dnes, určitá rozjařenost masopustních maškar? Co za speciality nabízela masopustní tabule? Podle jakého klíče se volily převleky maškar? Je pravda, že střídmost se nevyhnulo ani manželským ložnicím? |