Manželka veterána Ivana Škarvadová

Manželka veterána Ivana Škarvadová | foto: Anna Vavříková, MF DNES

Jsem na svého muže hrdá, říká manželka válečného letce

  • 8
Když se v únoru 1942 narodila Ivana Škarvadová, ještě netušila, že její budoucí muž právě v té době bojuje o život v německém zajateckém lágru. Řeč je o Zdeňku Škarvadovi, válečném veteránovi z druhé světové války. Oba včera zavítali na náměšťskou armádní leteckou základnu, kde se konala beseda s veterány.

Ivana Škarvadová je na svůj věk velmi vitální. Se Zdeňkem žije dvacet let. "On život tropí neuvěřitelné hlouposti. Narodila jsem se v době, kdy se Zdeněk zřítil s letadlem a zajali ho nacisti. Pak jsem se s ním seznámila před třiceti roky přes svého prvního muže. Ten psal se svými studenty diplomové práce o západních pilotech a přes známé se dostal právě ke Zdeňkovi. Skamarádili jsme se,“ líčí Ivana Škarvadová s tím, že přátelství později přerostlo v lásku a skončilo svatbou.

Jaký je život po boku válečného hrdiny? "Za socialismu to nebylo jednoduché. Zdeněk pracoval v ostravských dolech. Neskončil sice v kriminále jako většina západních pilotů, patrně proto, že byl v německém zajetí. Ale i tak to bylo těžké,“ přemítá Ivana Škarvadová.

I po letech je hrdá na to, jaký je její manžel. Loni v listopadu mu totiž bylo devadesát let. "Vypadá dobře. Dokáže perfektně povídat. Obdivuji ho,“ svěřuje se sympatická drobná, upravená dáma a oči se jí přitom doslova rozzáří.

To generál Zdeněk Škarvada je "kus chlapa". Na besedu přišel v modré uniformě letců. Podělil se o útržky z válečné doby. Československo opustil v červnu 1939, aby bojoval za jeho svobodu v zahraničí. Skončil v Anglii u 310. stíhací perutě.

"Válka měla různé etapy. Jednou z nich byla bitva o moře. Při jednom letu mi přestal fungovat motor. V poslední chvíli jsem se vysypal ven. Padl jsem do moře. Vlny lamanšského kanálu byly velmi studené. Ztratil jsem vědomí. Probral jsem se až na palubě nějaké lodi,“ vzpomíná válečný hrdina Zdeněk Škarvada.

V tu chvíli věděl, že je zle. Z moře ho totiž vytáhli Němci. "Dostal jsem se do sběrného tábora. Vzpomínky na dlouhé zajetí jsou i nyní nechutné. Nerad o tom mluvím. Nebyla to žádná procházka rajskou zahradou,“ zamyslí se Zdeněk Škarvada a pohnutým hlasem dodá:

"Když válka končila, prožil jsem pochod smrti. Jsem už poslední z letců, kteří ho přežili. Je s podivem, že o tom vůbec můžu povídat,“ zamrká očima pilot. Jeho žena k tomu podotkne. "Pochod smrti, to bylo něco hrozného. Trval tři měsíce. Němci honili zajatce křížem krážem přes celé Německo. Pochodovali až do druhého května 1945. Usínali třeba někde ve stodole, když tam šupla puma. Přežil,“ vypráví Ivana Škarvadová.

Po válce se vrátil Zdeněk Škarvada k armádě. Komunistický režim však byl k válečným hrdinům nesmírně krutý. Letce Škarvadu vyhodili od armády a dvacet let pracoval jako horník.