Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


„Jsem sama a chci dítě... A jsem v nevýhodě“

  8:25aktualizováno  8:25
Osvojit si dítě není jednoduché. Nestačí totiž jen přijít do kojeneckého ústavu nebo třeba do zařízení Klokánek, ukázat prstem a vybraného chlapečka či holčičku si odvézt domů. Žadatele čekají mimo jiné i náročné prověrky. A otázky, které by mnohdy možná ani nečekal.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Devětatřicetiletá Iveta Jirásková je registrovanou žadatelkou o adopci či pěstounskou péči a čeká, zda se pro ni podaří najít vhodné dítě.

. Údaje o adopci

Kdo má šanci
Za rizikový prvek se považuje věk žadatelů nad 50 let. Žadatelka o kojence by neměla být starší 35 let. Věkový rozdíl mezi dítětem a rodiči by se měl pohybovat mezi 20 až 40 lety.
Při posuzování se významně přihlíží ke zdravotnímu stavu. Rizikovým faktorem jsou nemoci s nepříznivou prognózou nebo uznání invalidního důchodu. Je třeba vyloučit psychická onemocnění, léčbu závislostí.
Znevýhodněni jsou samožadatelé. Zvláště pokud neměli žádný partnerský vztah nebo všechny minulé vztahy považují za špatné a neuspokojivé či jakýkoliv vztah odmítají.
U dvojic je důležitým vodítkem délka manželství (nejméně tři roky), aby bylo možno posoudit jeho stabilitu.
Adopce v číslech
V roce 2007 zaznamenali na krajském úřadě 145 žádostí o adopci nebo pěstounskou péči. Do náhradní rodinné péče bylo navrženo 94 dětí.
Rodinu se podařilo najít 42 z nich, z toho 29 jich šlo do adopce.
Dříve bylo určeno do náhradních rodin více dětí (135 v roce 2002, 142 v roce 2004).
Na jižní Moravě se podařilo umístit jedenáct dětí z jiných krajů.
Úřad zpracovává každoročně zhruba 150 žádostí.

Rozhodnutí krajského úřadu ovšem obsahuje doušku, že jako samožadatelka bude oproti manželským párům v pořadníku znevýhodněna.

"To, že jste sama, vám dávají znát na každém kroku. Pořád mě upozorňovali, že budu čekat léta. Během třídenní přípravy se na mě psychologové dívali takřka jako na cizokrajné zvíře. Devět manželských párů bylo celých a mě bylo jenom půl. Ten postoj mě trošku zaskočil, i ti manželé zírali, a dokonce se proti tomu hlasitě ohradili. Jako by to za nějaký čas nemohlo být naopak - někdo se rozvede a já najdu partnera," pozastavuje se nad přístupem úřadů absolventka umělecké vysoké školy.

Vlastní děti nestihla. Měla několik známostí, ale pokaždé to šlo do ztracena. Vysvětluje to tím, že jednoduše nepotkala takového muže, s nímž by chtěla přivést na svět dítě. Přitom od mládí měla kolem sebe plno těch cizích.

Vedla je v zájmových kroužcích, ve skautu nebo doučovala. Muže oželet dokáže, dítě těžko. "Asi tři roky jsem tu myšlenku nosila v hlavě. Nemám to tak, že potřebuju předat vlastní geny. Nevnímám rozdíl mezi vlastními a cizími. Děti miluju a ráda bych dala šanci na domov nějakému drobečkovi z kojeneckého ústavu, dětského domova nebo Klokánku," uvažuje.

Čas není jejím pánem
Jako žena na volné noze pracuje doma a čas si organizuje podle svého. Loni na jaře udělala první krok - vydala se na sociální odbor a pak k obvodní lékařce, která musela vyplnit podrobný zdravotní dotazník.

"Trvalo to víc než hodinu a párkrát jsme se při vyplňování nasmály. Hned jedna z prvních otázek byla na orientaci, předpokládám, že sexuální. Moje osvícená paní doktorka pravila, že po tom je jim houby, a vepsala do kolonky zorientovaná. Měla jsem obavy, že to neprojde, ale ona už věděla. Prošlo to," usmívá se žena.

Návštěva sociální pracovnice jí přinesla kupu bodů. Bydlí s maminkou v rodinném domku za Brnem, kousek odtud je les, v zahradě bazén a houpačka.

"Paní přišla na půl hodiny a zůstala u nás skoro tři. Byla nadšená. Viděla naše dva pejsky, stehlíka Filípka a v jezírku na dvorku dvě rybičky," popisuje žena.

Na cizí dítě se těší i příbuzní
Přiznává, že její příbuzní byli ze začátku nápadem zaskočeni, ale teď už se všichni moc těší na děťátko.

Další fáze prověřování dala Ivetě jaksepatří zabrat. Pohovory s psychologem, testy. "Některé otázky mi přišly jako z Marsu. Tak třeba na dotaz: Zjevil se vám Pánbůh? Měli jsme zaškrtnout - určitě ano, určitě ne, možná ano, možná ne. Ke konci testů jsem už skoro nevěděla, jak se jmenuju," líčí s úsměvem.

Ivetě doporučili dítě s "dobrou vývojovou prognózou", tedy nikoliv fyzicky či intelektuálně postižené. Klidně by brala i vietnamskou nebo třeba ruskou holčičku, kterou by si přála o trochu víc než chlapečka.

Iveta Jirásková nesouhlasí s názorem, že biologičtí rodiče jsou vždycky lepší než ti adoptivní. "Tohle vám v průběhu řízení pořád opakují. Už jste se ale někde dočetla, že adoptivní rodiče děti týrají, podřežou nebo shodí z balkonu?"





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z kořisti houpačka. Takhle se baví lev Lolek
VIDEO: Z kořisti houpačka. Brněnský král zvířat se sápe po potravě

Zdá se, že lev Lolek, který do brněnské zoo dorazil teprve před měsícem, je pěkně umanutý. Ukazují to videozáběry, kde se pokouší „ulovit si“ svou porci masa....  celý článek

Ukázka paraglidingu.
Na mistrovství Evropy v paraglidingu u Břeclavi se zabil závodník

Jihomoravští policisté spolu s pracovníky Ústavu pro zkoumání leteckých nehod vyšetřují tragickou nehodu, ke které došlo při Mistrovství Evropy v motorovém...  celý článek

Ilustrační foto
Zlaté časy pro dělníky. Firmy se předhánějí v lepších nabídkách

Žádná dlouhá výběrová řízení na několik kol. Kdo přijde z ulice, pohovor podstoupí okamžitě a do druhého dne ví, zda může nastoupit. Taková je rvačka o dělníky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.