Antistávka jen dokreslila názorové střety a zápas o prestiž a moc, které nedávno vygradovaly sesazením ředitele Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) Rostislava Vyzuly a ředitelky nemocnice u svaté Anny Vladimíry Danihelkové.
A občas v pozadí zaskřípe i politická struna, jako třeba v případě Úrazové nemocnice.
Julínkovec a antijulínkovec
"Chápu, když odboráři protestují za zvýšení platu, ale že se obouvají do reforem, tomu nerozumím. Nejsem žádný julínkovec, ale současný ministr zdravotnictví je první, kdo začal něco skutečně dělat," soudí jeden z "antistávkujících", Petr Gál z kliniky chirurgie v brněnské dětské nemocnici.
Aktivisté podle něho v době úterního protestu po poledni "pracovali usilovněji než jindy". Další stoupence antistávky neprozradil s tím, že chce mluvit pouze za sebe. Podle Gála to byla záležitost skupiny lékařů – intelektuálů, kteří mají vyhraněnou představu o podobě zdravotnictví.
V Brně jsou však i lidé, kteří Julínkovi nemohou přijít na jméno. Hlavně kvůli změnám, které tu již provedl. Nevoli vzbudilo Julínkovo rozhodnutí, že šéfa MOÚ Rostislava Vyzulu nahradí Jiří Vorlíček.
Toho ještě předtím děkan Jan Žaloudík sesadil z postu proděkana - kvůli Vorlíčkovu napojení na soukromou firmu Agel. (S ní spolupracuje Petr Gál jako předseda redakční rady časopisu Agel, který se rozhořčuje nad vyhazovem bývalého proděkana.)
"Medicína je buď dobrá, nebo špatná a je jedno, jestli je státní nebo privátní," míní nový šéf "Žluťáku" Jiří Vorlíček. O antistávce podle svých slov neslyšel, ale jako pilný pracant se k ní prý bezděky připojil.
Odvolání vidí každý jinak
K překvapivému odchodu ředitele Masarykova onkologického ústavu Rostislava Vyzuly Petr Gál řekl: "Už půl roku se vědělo, že se s onkologickým ústavem něco bude dít. Profesor Vyzula sám později řekl, že o odvolání tušil už dříve."
Podle ministra to bylo kvůli tomu, aby profesor nebyl diskreditován na klinice, kterou nyní vede. Ministr původně důvody formuloval mlhavě s tím, že to bylo v zájmu lepší integrace péče o onkologicky nemocné v Brně. Teprve dva týdny po svém rozhodnutí prozradil, že Rostislava Vyzulu odvolal pro špatné zacházení se státním majetkem.
"Při stavbě centra nukleární medicíny byla zakázka o 30 milionů předražena, naštěstí jsme tomu na ministerstvu stačili zabránit," překvapil na počátku týdne Julínek.
Ministrův akt vzbudil vlnu nevole, kritizoval jej náměstek primátora a bývalý ředitel Nemocnice Milosrdných bratří Daniel Rychnovský, stejně jako primátor Roman Onderka. Na nové důvody odvolání rozhořčeně zareagoval také děkan Žaloudík, který Vyzulu ve vedení Masarykova onkologického ústavu zastupoval.
"Veškeré financování se každý měsíc projednávalo, posílali jsme na ministerstvo podrobné zprávy. Ministr Julínek je pro mě odteď nedůvěryhodnou osobou," řekl děkan.
Rostislav Vyzula popírá, že by o odvolání dopředu věděl. "Šlo o fámy. Ještě 14 dnů před odvoláním jsme s Tomášem Julínkem normálně debatovali v jeho senátorské kanceláři a nic mi ani nenaznačil," ubezpečuje odvolaný ředitel.
"Žluťák" a privatizace
Někteří lidé dokonce spekulovali, že "Žluťáku" hrozí privatizace a brousí si na něj zuby společnost Agel, která skupuje nemocnice na severní Moravě. To ovšem Julínek popřel a zdůraznil, že specializované zařízení stoprocentně zůstane státu.
Šéfovi dětské chirurgické kliniky Petru Gálovi vadí jednostranný pohled na privátní zdravotnictví. "Nelíbí se mi, že tady vzniká taková pseudoparanoia. Zdraví je privátní statek. Lidé v ohrožení života a vážně nemocní musí dostat stejnou péči, ale jinak si přece taky člověk vybírá, jestli půjde do tří- nebo pětihvězdičkového hotelu," míní Gál.
