Podle odborníků byl zásah dřevorubců nevyhnutelný. Některé stromy totiž kvůli předchozí nulové péči uschly a přestaly růst. Hrozilo také, že se mohou zřítit na lidi. Kácení proto neušly ani stromy u místního dětského hřiště.
Podle Radmily Kiszové, která je spoluautorkou projektu a také soudní znalkyní v oboru, představovaly riziko pro hrající si děti i rodiče.
„Chtěli jsme zabránit případnému opakování zlínské tragédie z roku 2009,“ vysvětlila starostka městské části Brno-Komín Milada Blatná (Strana zelených). Tehdy v centru města spadl na několik lidí obří strom, kvůli těžkým zraněním pak zemřeli dva dvanáctiletí chlapci (psali jsme zde).
Kácení neušly ani oblíbené „sakury“, jak místní z větší části přezdívali třešním rostoucím u silnice.
„Trpěly hnilobou, která se po skácení potvrdila. Jejich životnost je krátká a v současnosti šlo již o relativně staré stromy,“ objasnil předseda komise pro životní prostředí Petr Čermák. Postupně je nahradí jednadvacet růžově kvetoucích hlohů.
Úřady neměly potřebné znalosti
Příčinou tak razantního kácení byla především nedostatečná péče o městskou zeleň v minulosti. V osmdesátých letech, kdy postupně vznikala sídliště, se mladé stromky vysazovaly velmi nahusto. Nicméně později bylo třeba je pravidelně ošetřovat.
„Úřady městských částí často neměly potřebné znalosti a zvuk motorové pily populární není,“ upřesnil Petr Förchtgott, který se zabývá například úpravami terénu či návrhy zahrad.
Chybějící péči o stromy a keře uznala i jedna z obyvatelek Řezáčovy ulice.
„Určitě to bylo třeba, ale neměli udělat takový ‚zelený masakr‘. Tohle je příliš drastické řešení,“ komentovala Ivana Paukertová. Doplnila, že jako občanka má mnoho otázek a z úřadu se odpovědí nedočkala. „Nedozvěděla jsem se ani počet stromů určených ke kácení,“ řekla.
S tím ovšem nesouhlasí starostka, podle níž radnice dávala lidem o připravených pracích vědět dostatečně dopředu.
„Psalo se o tom v Komínském zpravodaji, kde jsme na projekt opakovaně upozorňovali. Informace o plánovaném setkání s autorkami projektu byly také vhazovány lidem do schránek,“ zdůraznila starostka.
V červnu s nimi lidé mohli probrat své námitky, přičemž autorky se často snažily jednotlivá přání zohlednit. Nepopulární kácení hned v dubnu vystřídá sázení. Firma Kaisler počítá s výsadbou 107 listnáčů a dvou tisíc keřů. Dalšími novinkami budou například i posezení nebo informační tabule, upřesňující pozorovatelům, co všechno jim výhled v daném směru nabízí.
Na pozemcích se teď nesmí stavět deset let
Pro některé místní je tu i další plus. Projekt obnovy zeleně zabrání plánovaným stavbám, proti kterým část lidí dlouhodobě protestuje.
Už v roce 2004 na pozemcích mezi paneláky v Řezáčově ulici a níže stojícími garážemi vytyčovali pracovníci firmy Unistav trasu příjezdové cesty. Odpor lidí tehdy přiměl soukromou společnost, aby akci ukončila.
Původně měly na nedalekých pozemcích vyrůst rodinné domy. Část pozemků, více než 12 tisíc metrů čtverečních, vlastní akciová společnost Pensiero, jejímž majitelem je místostarosta sousedních Žabovřesk Filip Leder (KDU-ČSL). „Pozemky tam budou i za sto let, jestli na nich budu stavět já, nebo moje děti, je mi to jedno. Počkám si, až se objeví méně kontroverzní varianta, která nebude lidem vadit,“ poznamenal Leder.
Zastupitelé města Brna v listopadu minulého roku schválili návrh na prověření změny plochy mezi hřbitovem a garážemi ze zeleně na plochu vhodnou pro dopravu.
Případným budovatelům ovšem starostka Komína Milada Blatná postavila do cesty překážku právě oním kácením a následným vysazováním nové zeleně.
„Jelikož jsme na obnovu stromů a keřů získali peníze i z Evropské unie, není na těchto pozemcích možné dalších zhruba deset let stavět,“ upřesnila starostka.
Odmítá však, že by cílem projektu byla právě jen snaha zabránit stavbě silnice.
