Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam zmizely sochy pohlavárů? Leží v prachu nebo stojí v archivech

  7:53aktualizováno  7:53
Vladimír Iljič Lenin, Klement Gottwald, Julius Fučík... K jejich obřím sochám i bustám se chodívalo povinně s lampiony, kamenně shlíželi na lidi na každém větším náměstí. Dnes už neexistují nebo jsou uklizené ve sbírkách a depozitářích muzeí. Bizarní výstavku komunistických obličejů mají v Blansku.

Sochy komunistických pohlavárů jsou uklizené ve sbírkách a depozitářích muzeí. Ilustrační snímek | foto: Státní okresní archiv Zlín

„Bylo by škoda tyto sochy zničit, jsou dokumentem doby,“ zdůvodnil uložení soch ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.

Sochy od Rohlíku i Bílého domu Mnozí Brňané si pamatují na bustu ideologa proletářské revoluce Vladimíra Iljiče Lenina před tehdejší budovou Vojenské akademie zvanou pro svůj tvar Rohlík. Dnes zde sídlí Univerzita obrany a stopy po žulových paprscích, v jejichž středu byla hlava Lenina umístěna, jsou dávno pryč. Bustu má ve sbírkách Muzeum města Brna.

Sochu prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda mělo Brno také. Stávala před budovou tehdejšího Městského výboru KSČ na Žerotínově náměstí. Bronzová socha v nadživotní velikosti byla po revoluci odstraněna a v roce 1990 převezena rovněž do depozitáře Muzea města Brna. Její místo před dnešní poliklinikou Bílý dům zaujímá plastika Mim.

„Je to sice dobově poznamenaná socha, ale zároveň umělecké dílo. Nelze ji zničit jen kvůli tomu, že je to socha Gottwalda,“ řekl Pavel Ciprian. Dodal, že obě sochy byly dílem významných brněnských sochařů, první Miloše Axmana a druhá Františka Navrátila, i proto muzejníci nechtějí dovolit jejich likvidaci.

Po roce 1989 zmizely z Brna i další připomínky starého režimu. Mezi nimi třeba pomník komunistické straně zvaný jednoduše Komunisté z Moravského náměstí.

Gottwald se vrátil do sléváren

Gottwaldova socha stávala také na blanenském náměstí Republiky, dříve Vítězného února. Po téměř čtyři metry vysokém kolosu, vážícím osm set kilogramů, jsou dnes jen málo patrné stopy. „Zbytky základu podstavce lze u dnešní Komerční banky dosud vidět, ale běžnému pohledu tento detail unikne,“ řekl Jiří Kučera z kanceláře tajemníka města Blanska.

Socha byla nejdříve uklizena do městského skladu. „V roce 2008 ji město zapůjčilo, aby se stala součástí venkovní soukromé expozice uměleckého lití v areálu slévárenské firmy DSB EURO,“ uvedl Kučera. Dodal, že majiteli blanenských sléváren jde zejména o ukázání historie uměleckého lití, a to bez ohledu na politický význam některých exponátů.

V areálu sléváren se postupně objevily i další sochy a busty z období normalizace, které zde vznikly a po revoluci byly odstraněny z míst po celé republice. Jsou tady třeba Julius Fučík nebo Antonín Zápotocký. Z požární zbrojnice do muzea Na náměstí Svobody v Dědicích–Vyškově měli také sochu svého rodáka Gottwalda. A bronzový Lenin na Vyškovské shlížel z podstavce před Domem dětí a mládeže. Po revoluci je čekal podobný osud jako další a ze svých míst byly odstraněny. „Byly vyřazeny z majetku města a uloženy v požární zbrojnici sboru dobrovolných hasičů,“ uvedla mluvčí Městského úřadu Vyškov Petra Bezdomniková.

U požárníků ale pouť soch neskončila. Kvůli rekonstrukci zbrojnice v roce 2008 musely pryč. „Obě byly převezeny do lapidária Muzea Vyškovska, do zahrady kaple svaté Anny,“ pokračovala Bezdomniková. Dodala, že tady přišla Gottwaldova socha o podstavec, který ukradl zloděj a způsobil tak škodu ve výši asi třiceti tisíc korun. Krádež dala impulz k přesunutí obou soch do muzea ve Vyškově-Dědicích.

„Záměrem muzea bylo umístit je v centrálním depozitáři, kde by nebyly ohroženy vandaly,“ uvedla Bezdomniková. Zastupitelé darování soch muzeu schválili, protože město pro sochy nemělo žádné využití ani prostory, kam by je bezpečně uložilo.

Znojmo mělo památníky, sochy ne

Na rozdíl od výše zmíněných měst Znojmo podobné sochy nikdy nemělo. Památníky vybudované v éře komunismu zde ale nechyběly. A po sametové revoluci musely zákonitě také pryč.

Místní obyvatelé chodili do roku 1990 kolem památníku československosovětského přátelství na Žižkově náměstí, pak byl odstraněn. „Jeho části byly v roce 2009 prodány místnímu výtvarníkovi jako sochařský materiál k dalšímu zpracování,“ uvedla k osudu památníku městská architektka Iveta Ludvíková. K úplnému zničení naopak nebyl odsouzen Axmanův památník Budovatel, který do roku 2007 stával na náměstí Svobody. „Kamenné bloky s reliéfem jsou stále v majetku města Znojma a jsou uloženy v jeho skladovacích prostorách,“ dodala Ludvíková.

Ne všechna města ale mají pozůstatky minulé éry uschovány v muzeích či skladech. „Městské muzeum bylo znovuobnoveno až v roce 1995, a tudíž nemohlo převzít do sbírek odstraněné relikty socialismu,“ sdělila ředitelka břeclavského muzea Alena Káňová. V Břeclavi koneckonců ani žádné velké sochy nestály. „Větší busta Gottwalda byla jen před tehdejším sídlem Okresního výboru KSČ a dnes je v soukromých rukou,“ dodala Káňová. Co se sochami bude dále? Zůstanou skryty v depozitářích, ale možná se také někdy opět ukážou veřejnosti, třeba při výstavě o minulém režimu.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.