Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kameny v dlažbě připomínají babičky, které nepřežily vraždění nacistů

  8:39aktualizováno  8:39
Dlažbu v mikulovských ulicích Husova a Koněvova ozvláštnily pamětní kameny připomínající zdejší židovské obyvatelky, které nepřežily vraždění fašistů za druhé světové války. Své prababičce Anně a babičce Hildě Piskovým je od organizátorů pamětní akce zvané Stolperstein objednal vnuk Lubomír Hlavenka.

Mikulovský Žid Lubomír Hlavenka nechal do dlažby vsadit dva pamětní kameny připomínající jeho prababičku a babičku, které nepřežily vraždění nacistů za druhé světové války. Do dlažby je usadil jejich autor Němec Gunter Demnig. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Do mikulovské dlažby je vsadil sám jejich tvůrce Gunter Demnig, který je autorem podobných 35 tisíc kamenů zasazených po celé Evropě na památku umučených Židů.

"Jeden kámen patří mé prababičce Anně Piskové rozené Karpelesové, matce Otto Piska, mého dědečka," vysvětluje Lubomír Hlavenka.

Fotogalerie

"A druhý kámen je věnován mé babičce Hildě Piskové rozené Paschke, která se provdala za Otto Piska a 13. května 1925 porodila dvojčata, což byla moje matka Johana zvaná Hana a můj strýc Pavel," vypráví pamětník.

Dodává, že jeho příbuzné odjely v roce 1941 transportem z Brna do Terezína a na podzim roku 1944 do Osvětimi, kde obě zahynuly.

"O možnosti umístění pamětních kamenů jsem se dozvěděl ze zpravodaje Kachol velavan a neváhal jsem ani minutu. Je to přece moje povinnost. Koho jiného?" prohlašuje rezolutně vnuk a pravnuk vzpomínaných žen. Lituje jen, že nemůže dát osadit dalších 400 Stolpersteinů za všechny mikulovské zavražděné.

"Nikdo po nich většinou nezůstal, jen já mám to štěstí, že moje maminka přežila koncentráky i pochod smrti v zimě 1945 z Osvětimi do Bergen-Belsenu, abych se v roce 1947 narodil," dodává Lubomír Hlavenka.

První zmínka o jménu Pisk v Mikulově je z roku 1648

Tento muž je hrdý nejen na svůj Mikulov, který byl vždy moravským centrem Židů, ale také na původ své rodiny. První záznam o jméně Pisk v úmrtní knize mikulovské židovské obce je totiž už z roku 1648.

"A je zde uvedeno devětapadesátkrát, takže připočteme-li provdané ženy, bude zde asi dvojnásobek mých přímých předků. Byli mezi nimi hauzírníci, rabín, pekaři, obchodníci a nakonec i můj pradědeček a dědeček, majitelé cihelny. Já sám jsem se do Mikulova po 37 letech vrátil a chci tady i dožít," slibuje si jeden z posledních židovských obyvatel usídlených v jihomoravském centru židovské vzdělanosti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie (ilustrační foto)
Polonahý muž utíkal po Brně s řetízkem, žena na něho křičela „zloděj“

Devatenáctiletý muž starší ženě v Brně přímo z krku ukradl řetízek. Polonahý pak se šperkem pobíhal u hlavního nádraží, kde ale zrovna hlídkovali policisté,...  celý článek

Zatmění Slunce, jak ho zachytila VUT Brno na Špicberkách.
Čeští vědci čekají na zatmění Slunce kvůli zvědavcům na tajném místě

Na dlouho utajovaném a opuštěném místě v Oregonu v USA, dál od všech ostatních „lovců“. Tak čeká matematik Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství...  celý článek

Policisté na tísňové lince 158 měli ze zlovolných telefonátů těžkou hlavu.
Policisté hledali spoutanou holčičku v autě, její únos však byl výmysl

Vymyšlenou historkou o únosu zaměstnaly dvě školačky policisty v Hodoníně, kteří na základě jejich svědectví hledali auto se spoutanou holčičkou. Ve výpovědích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.