Před 2. světovou válkou se v tehdy dvojjazyčném Znojmě hlásilo k židovskému vyznání necelých sedm stovek osob, asi 2,5 procenta z celkového počtu obyvatel. Mezi nejvýznamnější z nich patřila rodina Alfreda Weinbergera, zakladatele veliké kožedělné továrny za vlakovým nádražím.
Zatímco většina rodiny včas uprchla před nacistickým pronásledováním již v září 1938, vdova Irena se synem Jiřím ve městě zůstali.
„Důvodem byl Irenin citový vztah s důstojníkem československé armády. Již brzy po mnichovském záboru ale z města utekli a nějaký čas pobývali v Praze. Odtud se před deportací do Terezína pokusili utéct na Slovensko a dále do Maďarska. Zde jejich stopa v roce 1942 končí. Po válce byli prohlášeni za mrtvé,“ popsal znojemský historik Jiří Kacetl.
Z kamenů by časem mohl vzniknout prohlídkový okruh
Potomci průmyslnické rodiny dnes žijí ve Spojených státech amerických. Vnučky Alfreda Weinbergera navštívily Znojmo několikrát, nyní se část rodiny opět chystá na jih Moravy, právě k příležitosti položení kamenů zmizelých.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech. |
Jejich slavnostní instalace se uskutečnila ve čtvrtek v Rudoleckého ulici č. 21. Provedl ji osobně berlínský umělec Gunter Demnig, proslulý právě pokládáním stolpersteinů.
Kameny zmizelých se v posledních letech umisťují do dlažby chodníků v mnoha evropských městech vždy před domy, odkud za 2. světové války „zmizeli“ nevinní lidé kvůli svému židovskému původu.
Každý takový kámen připomíná jednoho zmizelého, má tvar velké dlažební kostky, do jejíž svrchní plochy z mosazi je vyryto jméno člověka se základními údaji. Pokládání stolpersteinů má již tradici třeba v Brně, kde jich lidé v dlažbě najdou přes stovku.
Podle průvodce Kamila Rubeše může jít ve Znojmě o významné rozšíření turistických zajímavostí a poznání historie města zase z jiného úhlu. „Ve Znojmě žilo mnoho Židů i Němců, kteří byli pevnou součástí města. Jejich osudy po válce ale většinou neznáme. Ty, které se drží v povědomí, je nutné si stále připomínat a stolpersteiny jsou ideální nenásilnou formou,“ myslí si. Podle něj by si kameny zmizelých zasloužily v budoucnu i vlastní prohlídkový okruh.
