Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kaplického chobotnice by byla výborná knihovna, říká nový šéf Moravské zemské knihovny

  13:16aktualizováno  13:16
Nový šéf Moravské zemské knihovny Tomáš Gec se chce v čele druhé největší knihovny v České republice soustředit hlavně na digitalizaci českých knížek či novin. Chystá personální změny? "Vyčistí" ústav od podezřelých smluv a zakázek? A jak se mu jako knihovna zamlouvá Kaplického blob?

Tomáš Gec, ředitel Moravské zemské knihovny | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Moravskou zemskou knihovnu v Brně povede oficiálně nový ředitel - Tomáš Gec. Šestatřicetiletý knihovník tak vstoupí do čela instituce, která je po Národní knihovně druhou největší v zemi.

Novopečený ředitel vystřídá svého předchůdce Jaromíra Kubíčka. Ten vedl knihovnu přes dvacet let. Předlistopadový šéf a oceňovaný bibliograf však v posledních měsících čelil podezření z chyb v hospodaření. Ministerstvo kultury, které největší moravskou knihovnu zřizuje, tam dokonce v listopadu udělalo audit.- čtěte Šéf knihovny vyplatil miliony rodinné firmě, ministerstvu to nevadí

Gec je v hodnocení odstupujícího předchůdce obezřetný. Podobně rozvážně hovoří o budoucnosti knihovnického kolosu, který hospodaří s 90 miliony korun ročně, zaměstnává na 150 lidí a stará se o třicet tisíc čtenářů.

Proč chcete být ředitelem druhé největší knihovny v Česku?
Jak říkáte, je druhá největší v zemi. Ale ona není velká jenom díky fondům, ale také pro své možnosti. Chystá či dělá mnoho zajímavých projektů. A má tak velký rozpočet, že pokud chcete v knihovnické branži něco dokázat, je to možné právě tady. Můj zájem se odvíjí od těchto možností.

Jaké projekty máte na mysli?
První představuje spolupráci s Národní knihovnou, s níž pracujeme na digitalizaci veškerého fondu v češtině. První polovina projektu, která má stát šest set milionů korun, začne příští rok. Peníze na ni jdou z evropských fondů.

Co to bude znamenat pro čtenáře?
Veškerá česká produkce bude za pár let dostupná a vyhledatelná na počítači v knihovně, samozřejmě v souladu s autorským zákonem. To znamená, že zájemce může vše v češtině číst a vyhledat přes počítač v knihovně. Lze si číst, prohlížet či tisknout. Nelze si však nic kopírovat či posílat po síti. Vše však uvidíte hned. Nemusíte na nic čekat, chodit do skladu, vše bude v knihovně on-line.

Takže vezme za své obraz knihovníka, který vyjíždí od regálů v zaprášeném skladu a veze zájemcům vozíček plný knih?
Určitě zůstane výrazná skupina lidí, kteří budou chtít třeba s historickými materiály pracovat a držet je v ruce. Záleží to ostatně na návycích. Stále zůstane mnoho lidí, kteří budou chtít skutečnou knihu a nebude jim stačit monitor.

Čemu vy osobně dáváte přednost?
Mám raději knihu. Ale vím z vlastní zkušenosti, že pokud musíte pracovat s hodně texty, tak upřednostňujete cestu elektronickou. Není možné s sebou fyzicky nosit neustále knihovnu o dvě stě svazcích. Vyrůstá skupina lidí, kteří mají svoji knihovnu s sebou v počítači.

Vraťme se k dalším zajímavým projektům knihovny.
Letos se kupříkladu chystá obálkový server, který umožní ostatním katalogům knihoven v republice odkazovat na naskenované obálky knih. Pokračování rozvoje tohoto serveru umožní přidávat uživatelská hodnocení čtenářů. A tato možnost přitáhne na síti další skupiny lidí. A to mne kolem knih zajímá nejvíc. Jak nějaký fond co nejvíce doplnit či nejšířeji zpřístupnit.

Pojďme k vašemu vstupu na ředitelský post. Loni na podzim jste se zúčastnil výběrového řízení, které podle mých informací však vyhrál syn odstupujícího ředitele. Víte, proč nakonec ministr jmenoval právě vás?
Já to nijak osvětlit nemohu. Nebyl jsem členem výběrové komise. Ministerstvo mne po konkurzu ústy vedoucí oddělení knihoven prostě oslovilo, zda se chci ředitelského místa ujmout. A já souhlasil. Ministr mne posléze jmenoval.

S kolika soupeři jste se u konkurzu potkal?
Na chodbě jsme byli tři. Nedostal jsem však nikdy žádné oficiální pořadí. Vlastní průběh a mezivýsledky neznám.

podivné účty

Moravskou zemskou knihovnu vedl od roku 1985 Jaromír Kubíček. Loni se vynořily nejasnosti kolem hospodaření knihovny. Ředitel pronajímal obchodní prostory v moderní budově soukromé firmě Lector Benevolus, která patřila jeho snaše. Ministerstvo kultury loni v listopadu v knihovně provedlo audit za posledních osm let. Oficiální závěry mluví o tom, že právě firmě Lector Benevolus v letech 2001 až 2007 knihovna zaplatila osm a půl milionu korun za služby, aniž by vyhlásila výběrové řízení. Za nájemné a další služby se knihovně od stejné firmy vrátilo necelého půl milionu. Nejen u tohoto nájemce kontrolor zjistil, že nájem byl mnohem nižší, než je místně a časově obvyklé. Auditor dokonce kvůli nevýhodným smlouvám o pronájmu a nemožnosti od nich odstoupit konstatoval porušení zákona ze strany knihovny. Kubíček odešel do penze k poslednímu prosinci loňského roku, tedy ještě před zveřejněním závěrů ministerské kontroly.

Před vámi řídil knihovnu od roku 1985 jako jeden z mála polistopadových šéfů Jaromír Kubíček. Jak hodnotíte jeho práci?
Dokázal knihovnu přestěhovat do nové stavby, o níž se mluvilo přes sedmdesát let, kdy pro ni byl ještě za první republiky rezervovaný pozemek. To za ním v historii zůstane jako klíčová věc. Dnes by na ni třeba už ani nebyly peníze. To je jeho hlavní vizitka a hlavní plus. Je výborný bibliograf, jehož specializací jsou staré noviny a časopisy a díky ní se také habilitoval.

Odcházející ředitel Kubíček však musel čelit podezřením z výhodných pronájmů knihkupectví vlastní snaše a obviněním z porušování zákona ohledně neprůhledného účtování služeb od její firmy Lector Benevolus. Můžete se k tomu vyjádřit?
Já v tom domě fyzicky nejsem, a tak opravdu ještě nejsem obeznámený se situací. I kdybych chtěl, tak se k tomuto nemohu vyjádřit.

Auditor dokonce kvůli nevýhodnosti smluv s Lector Benevolus konstatoval porušení zákona ze strany knihovny.
Vím, že firma Lector Benevolus už v nájmu v knihovně není. Samozřejmě se chci seznámit i s výsledky auditu a po nástupu do funkce zkontroluju také výhodnost a nevýhodnost pronájmů, co se výše nájmů týče.

Máte pocit, že přebíráte stabilní, dobře fungující podnik? Ve smyslu nabídky služeb i co se vnitřní atmosféry týče?
Já byl ale jako čtenář registrovaný jinde, takže osobní zkušenost nemám. První měsíc si budu muset udělat kolečko s vedoucími pracovníky a ptát se jich na jejich potřeby. Jak vše funguje, nevyčtete z knihovního řádu. Co se týče personální situace, nečekám zásadní problémy. Budu mít čtyři náměstky a těch se také budu ptát. Já ale opravdu nic nechci a nemohu předjímat a informace předem mohou být účelové. Fakta si vždy ověříte až na místě.

Tomáš Gec, ředitel Moravské zemské knihovny

Jako ředitel Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě jste zažil horké chvilky se svými podřízenými, kteří si na vás stěžovali hejtmanovi. Kauzu provázela nějaká propouštění a posléze i váš odchod z vedoucího místa. Chystáte se probrat kádry spolupracovníků i nyní?
K té události před třemi lety se už nechci vracet. Bylo to nechutné i poučné zároveň. Poučné v tom, že zásadní jsou lidé a v nadcházející situaci jsou pro mne v této oblasti moji náměstci samozřejmě klíčoví partneři. Musím se důkladně seznámit s jejich prací. Pokud nebude adekvátní, samozřejmě může dojít k výměně. Ale to je oproti Havlíčkově Brodu změna. Tam jsem měnil lidi na konci svého ředitelského působení. Tady by to bylo na začátku. Vždy si musíte najít na klíčové pozice lidi, kteří v oboru něco dokázali, na které se můžete spolehnout a kteří projevují i velkou míru samostatnosti. To je klíč k dlouhodobému fungování firmy. Ale se záměrem dělat personální rošády do knihovny nenastupuju.

Stáváte se hospodářem na velkém knihovnickém statku. Víte tedy, v jakém stavu ho budete přebírat?
Já ale nedostal žádnou kontrolní zprávu. Konečně jsem ji ani dříve dostat nemohl a nevím, jak případné námitky knihovna vypořádala. Při přebírání podniku podobné velikosti si však každý šéf musí sednout se svým ekonomem a projít všechny smlouvy a také možnosti, jak navýšit příjmy organizace. Neoptimální smlouvy vypovím a vypíšu nová výběrová řízení. Výsledná změna však není záležitost prvních měsíců, některé věci potřebují určitý čas k vyřízení.

Knihovnictví je pro mnoho laiků nezáživný obor. V čem je to práce barevná a poutavá?
Všechny knihovnické činnosti asi nejsou záživné. Třeba katalogizace je prostě nekonečné vkládání dat, čímž neříkám, že není potřebná. Jsou tady ale i neskutečně zajímavé oblasti. Ve studovnách třeba pracujete s lidmi. Baví se s vámi o literatuře a potřebují pomoct. Vyznat se v této neustále narůstající hromadě informací na webu může být pro mnoho lidí také problém. Školení na práci s databázemi a informační gramotnost vlastně umožňuje knihovníkovi nahradit až učitele. Bavíte se s někým o tom, co zajímá vás i jeho.

Jak se díváte na ty katastrofické vize, že síť zanesená už neskutečnou spoustou zbytečných informací a jakéhosi virtuálního odpadu se jednou prostě zhroutí...
I
nternet je věc neřízená a živá takže se možná i živelně chová. To mi přijde normální. Jistě se skrze státní zásahy k jisté regulaci časem dostaneme. Ale z úhlu kvality proti ní nic nemám. Je to skutečně živelná záležitost a současně se vyvíjí. Každý si tam najde svoje. Internet nabídne nové služby jako třeba sémantický web, tedy ve zkratce data ve strojově čitelném formátu. Placený obsah na webu vědeckých knihoven nebude nikdy legálně dostupný na volném webu. Je to jiné prostředí. Existence obou se nevylučuje.

A jaký je váš největší koníček na knihovnickém poli?
Současné technologie dávají neskutečné možnosti, jak informace co nejefektivněji zpřístupnit. Je to oblast nasazení informačních technologií v knihovnách a elektronického zpřístupnění informací. Abych se k nim jednoduše dostal, to už tak jednoduché není.

Vystřídal jste už mnoho typů knihoven: Krajskou knihovnu Vysočiny, hudební oddělení Knihovny Jiřího Mahena, knihovnu na brněnské veterině... V čem je Moravská zemská knihovna jiná?
Je jednou z pěti největších ve státě a jednou ze tří knihoven s povinným výtiskem. Tím je daný neskutečný přísun informací. Prostě tady najdete vše, co je v češtině. A to není jinde samozřejmost. Jedna z jejích částí je Univerzitní knihovna, takže může být střechou pro knihovny ostatních vysokých škol.

Rychlotest, zda nový ředitel není odtržený od reality. Kolik stojí roční poplatek do zemské knihovny a kolik platím za upomínky?
Studenti a důchodci platí 150 korun. Ostatní tři stovky za rok. Upomínací poplatek je koruna za knihovní jednotku a den. (Pozn. redakce - odpověděl správně.)

Kolik přečtete knih za měsíc a jaký žánr máte v oblibě?
Záleží to na tom, co vychází. V oddechových žánrech mám rád sci-fi a fantasy. Z odborných knížek většinou ty o posledních vývojích v oblastech vědy a techniky. Přečtu jednu až dvě knihy měsíčně.

Nelze se vás nezeptat na Kaplického knihovnu. Jak se díváte na existenci přetřásané chobotnice?
Má to tři roviny. Jednou je kvalita návrhu. Druhá jsou praktické aspekty stavby, tedy místo a peníze. A zůstává i otázka, jestli Národní knihovna podobnou stavbu vůbec potřebuje. Začnu od konce. Novou knihovnu Praha potřebuje, a to docela rychle. Už jenom rekonstrukce Klementina se odvíjí od faktu, zda bude budova jedna, nebo dvě. Kaplického návrh se mi líbí a uvnitř je výborný. Je to skutečně moderní knihovna, jak má být.

A jak se vám líbilo fialovozelené opláštění a tvar?
Mně se líbilo, ale uznávám, že to může budit i odpor. To je však problém umění obecně. Důležité bylo však to místo na Letné. Myslím, že se nikdy neuvolní a knihovna tam prostě nebude. A navíc tahle knihovna byla výrazně dražší než částka na ni deklarovaná v soutěži. Má stát více než tři miliardy. Je to krásná stavba, ale nejsou na ni jiné peníze, než s jakými bylo kalkulováno na začátku. A to je velký problém.

Ve slavné Borgesově knize Zrcadlo a maska je povídka o nekonečné knihovně, která koncentruje všechno vědění světa. Jaká je vaše představa ideální knihovny?
Pro mě je to dnes místo, kde se potkávají dva světy. Ten první je lokální. Druhý je zase způsob, jakým funguje na webu. Pokud je taková knihovna dobrá, má školený a laskavý personál i kvalitní budovu, bude to vždycky hojně navštěvovaná instituce, která splní i roli společenského setkávání. Příkladem je originálně navržená a smysluplně rozvržená městská knihovna v Seattlu. Dům vás přímo vtahuje dovnitř a vevnitř se můžete intuitivně pohybovat, vše je dobře organizováno.

Je z tohoto pohledu taková i Moravská zemská knihovna?
To bohužel není. Ta stavba patří charakterem už do minulé generace knihovních staveb. Tím ale neříkám, že je špatná - dá se s ní dále pracovat a mně osobně se líbí. Dům stojí a to je hlavní. Postavit ho nebývá, jak vidíme v Praze, zdaleka taková samozřejmost.

Zájem o knihovnické služby roste, stagnuje nebo polevuje?
Poslední dekádu je zhruba stále stejný.

A proč tedy všichni hudrují, že se čte stále méně?
Oproti zbytku Evropy, jak ukázal poslední výzkum profesora Jiřího Trávníčka, čtou Češi stále ještě nadprůměrně. Problém vidím u čtení dětí. A nechci jim nakazovat povinné tři knihy měsíčně. Pokud dítě nečte, neumí formulovat. A to je opravdu problém.

A jak přivést mladou generaci do knihoven?
Každopádně podpora čtenářství je jednou z aktivit, které bych se po nástupu do čela MZK chtěl věnovat. Při organizaci čtenářských aktivit v knihovnách ve spolupráci s Knihovnou Jiřího Mahena, aktivity na síti bych chtěl koordinovat s Kabinetem knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Knihovna je paradoxně podpůrný nástroj. Nejvíce vás však ovlivní a určí příklad z vaší rodiny.

kdo je tomáš gec

Na filozofické fakultě v Brně vystudoval obor vědecké informace a knihovnictví. Praxi začal v Brně v Knihovně Jiřího Mahena. Poté působil jako ředitel Krajské knihovny Vysočiny.

Rok byl také odborným asistentem knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Předtím, než vyhrál výběrové řízení na šéfa Moravské zemské knihovny, působil Gec jako vedoucí Studijního a informačního střediska Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý brněnský radní za ANO Tomáš Kratochvíl stanul před soudem kvůli...
Zastupitel Brna Kratochvíl dostal podmínku za podvody, hrozilo mu až 8 let

Zastupitel Brna Tomáš Kratochvíl (zvolen za ANO) dostal u Městského soudu v Brně podmínku za krácení daně u své nábytkářské firmy Toka. Obžaloba politika...  celý článek

Městská policie Praha (ilustrační foto)
Strážnice řešila přestupek a skončila v nemocnici, řidič do ní najel autem

Městskou policistku z Brna museli ve středu dopoledne odvést záchranáři do nemocnice. Když řešila přestupek, řidič do ní najel autem. Žena skončila v nemocnici...  celý článek

Doprava na průtahu Břeclaví
Nemají semafory ani obchvat, zato další rozkopanou silnici

Už na jaře byla v plánu rozsáhlá oprava všech semaforů v Břeclavi. Výměna světel měla lépe zprůjezdnit průtah městem, který je několikrát denně ucpaný. Místo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.