Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kontroverzní Burian povede brněnskou ČT o půl roku déle, rozhodla rada

  14:20aktualizováno  16:31
V poslední možný řádný termín řešila ve středu Rada České televize situaci kolem končícího mandátu ředitele brněnského studia ČT Karla Buriana. Ve funkci zůstane dalšího půl roku, aby mohl zahájit stavbu nového televizního studia. Do konce února by mělo být jasno, jak bude vybrán jeho nástupce.

Rada České televize prodloužila Karlu Burianovi mandát ředitele brněnského studia o dalšího půl roku. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Volbu nového ředitele brněnského televizního studia rada původně na programu tohoto jednání vůbec neměla, přestože šlo o její poslední zasedání před koncem Burianova mandátu. Generální ředitel Petr Dvořák ale nakonec požádal o zařazení tohoto bodu na poslední chvíli.

Radním následně navrhl, aby ponechali Buriana ve funkci do 30. června 2014, aby mohl zahájit stavbu nového televizního studia. "Nepovažuji za nutné tak významný projekt narušit změnou klíčové osoby," řekl radním Dvořák.

"Návrh tohoto řešení je oprávněný. Máme před sebou zahájení stavby a měnit klíčovou osobu je riskantní. Mohli bychom dopadnout jak s projektem tunelu Blanka, kdy na sebe svalují vinu různí primátoři," zhodnotil člen rady Jan Prokeš.

Ozvaly se však i kritické hlasy. "O tom, že Karlu Burianovi končí letos funkční období, se ví dlouhodobě. O tom, že se chystá stavba nového televizního studia, víme také dlouhodobě. Považuji proto za manažerské selhání pana Dvořáka, že tuto situaci řešíme na poslední chvíli. Tedy pokud za tím není nic jiného," kritizoval radní Radek Mezuláník.

Jeho kolega Jiří Kratochvíl mu ale vzápětí vynadal, že on také přeci není bezchybný. Třináct ze čtrnácti členů rady nakonec prodloužení Burianova mandátu odsouhlasilo.

Buriana nepodpořil jen předseda rady Milan Uhde, který se hlasování zdržel. Dříve přitom Uhde avizoval, že v případě volby Buriana na další funkční období bude hlasovat proti. 

"Netajím se tím, že budu hlasovat proti Karlu Burianovi. Stojí proti němu totiž velká část brněnské kulturní veřejnosti. Za takové situace nemůže studio zužitkovat potenciál, který region má. A pak nefunguje, nemůže fungovat ani nebude fungovat," uvedl na konci listopadu Uhde.

Odstupte, žádaly osobnosti opakovaně Buriana

Karla Buriana si vybral na konci roku 2007 tehdejší generální ředitel České televize Jiří Janeček. Proti Burianově jmenování se pak v Brně vzedmula vlna protestů. Osobnosti veřejného života včetně rektorů škol či třeba šéfů divadel sepsaly otevřený dopis, ve kterém upozorňovaly na Burianovy skandály spojené s jeho předchozím působením v televizi.

V roce 2001 totiž musel z televize odejít. Nepodařilo se mu vyvrátit podezření, že jako šéf regionálního zpravodajství manipuloval vysílání ve prospěch některých politiků a podnikatelů. Burian však všechny tlaky na své odvolání ustál a ve funkci zůstal celé šestileté funkční období (o protestech proti Burianovi čtěte více zde).

Nyní se podle svých slov snaží, aby se jeho vztahy s kritiky zlepšily. "Kladu větší důraz na aktivní komunikaci s brněnskými kulturními institucemi i jednotlivými představiteli brněnské umělecké a intelektuální scény. Vždy jsem byl ochoten diskutovat s kýmkoli, kdo o to měl zájem, a to i nadále trvá," uvedl Burian.

Protesty proti jeho působení v televizi však ani po šesti letech neutichly. U brněnského krajského soudu ho navíc jeden ze svědků proti takzvanému Toflovu gangu nařkl ze spolupráce s organizovaným zločinem. Burian na něj podal trestní oznámení za pomluvu a případ bude zanedlouho řešit soud (o kauze čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.