Betlém brněnského umělce Jiřího Netíka, který je k vidění ve francouzské katedrále Notre Dame. | foto: archiv Jiřího Netíka

Katedrálu Notre Dame zdobí brněnský betlém. Se zlodějem a florbalistou

  • 1
Až dva a půl milionu návštěvníků uvidí dílo brněnského řezbáře Jiřího Netíka ve světoznámé katedrále Notre Dame. Jeho betlém bude v Paříži k vidění až do konce ledna a mimo tradiční postavy umělec zařadil do díla i florbalistu a zloděje.

"Betlém jsem raději odvezl sám, abych nad ním měl kontrolu," říká Netík. Pomáhal mu syn a společně v Paříži na týden také zůstali.

"Překvapila mě tamní pečlivost. Týden kolem betlému pracovala květinářská firma kvůli aranžování a zároveň s nimi i osvětlovači,"dodává.

Proč si katedrála vybrala právě jeho betlém? Jiří Netík má dvě teorie. "Jedním důvodem můžou být dobré vztahy naší velvyslankyně ve Francii s tamním kardinálem," domnívá se Netík.

Druhým pak to, že rada knězů, která betlémy vybírá, hledala něco nového. "V minulých letech dělali betlémy studenti z Pařížské akademie, což je elita, která ale asi zklamala, protože jejich betlém tentokrát nebyl přijat," míní Netík.

Nakonec si sami představitelé katedrály vybrali z několika českých návrhů právě jeho betlém.

"V Paříži se velmi dbá na to, aby bylo vše v pořádku, a o konečné volbě nerozhodují známosti jako u nás. Poslední slovo u výběru měl kardinál André Vingt-trois. Naštěstí se ale kardinálovi dílo velmi líbilo," dodává řezbář.

Synové hrají florbal, proto nechybí ani postava sportovce

Betlém, který tvoří asi pětadvacet postav, obsahuje i poměrně netradiční osoby. Florbalistu s hokejkou a zloděje. "To, že jsou tam netradiční figury, není nic neobvyklého. Mám kolem sebe samé florbalisty, moji dva synové hrají florbal, takže tahle volba byla jasná," objasňuje Netík.

Zloděje zvolil, protože je to prý aktuální figura. "Kolem umělců se vždy objevuje spousta aktuálních osob. Já ze společnosti vybral zloděje." Požehnání betlému je součástí oslav spojených s výročím 850 let od založení Notre Dame, které připadá právě na letošní rok.

Část Netíkova betlému byla v roce 2009 vysvěcena v římském Pantheonu. "O dva roky později byl původní betlém k vidění v katedrále svaté Guduly v Bruselu. Pro pařížskou katedrálu jsem ale musel spojit více svých betlémů.

Měli totiž požadavek na velkou plochu," zmiňuje Netík. Dílo tak dohromady vznikalo asi dvacet let.