Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kauza Justičního paláce míří do ztracena. Exšéf soudu chce očistit jméno

  12:44aktualizováno  12:44
Jedním z hlavních problémů českého soudnictví je rychlost. I případy z vlastních řad řeší několik let. Patří mezi ně také kauza předražené stavby Justičního paláce v Brně. Případ se táhne už od roku 2008 a až nyní je v něm uzavřena jedna kapitola.

Justiční areál v Brně z letadla | foto: Radek Miča, MAFRA

Zastavilo se řízení proti bývalému předsedovi Krajského soudu v Brně Jaromíru Pořízkovi, který svým podpisem stvrdil právě stavbu jedné z nejmodernějších soudních budov v České republice (více o zrušení stíhání čtěte zde).

Projekt ale doprovázely pochybnosti. Původně se totiž očekávalo, že palác bude stát 800 milionů korun, ale náklady se vyšplhaly na bezmála dvě miliardy (více najdete například zde).

O dalším stíhání Pořízka jednali jeho kolegové na Krajském soudu v Ostravě a za zavřenými dveřmi.

Justiční palác v Brně

  • Sídlí v něm brněnský městský soud a Okresní soud Brno-venkov. Jeho součástí je i sídlo městského státního zastupitelství. Stojí v Polní ulici
  • 2006 - poklepání na základní kámen stavby
  • 2008 - první pochybnosti o financování stavby, upozornil na ně Nejvyšší kontrolní úřad; Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil veřejnou soutěž na pořízení nábytku do areálu
  • 2009 - otevření Justičního paláce
  • 2012 - Krajský soud v Brně dostal od finančního úřadu téměř dvoumiliardovou pokutu; obvinění čelí předseda krajského soudu v Brně Jaromír Pořízek
  • 2014 - Pořízek je obžalován kvůli stavbě justičního areálu; ministryně spravedlnosti Helena Válková v polovině roku Pořízka dočasně odvolala z místa šéfa krajského soudu a pozastavila mu možnost výkonu řadového soudce. Až v polovině loňského prosince mu povolila znovu soudit
  • Těsně před koncem roku 2014 Krajský soud v Ostravě zastavil řízení proti Pořízkovi

„Neveřejné předběžné projednání obžaloby nám přikazuje zákon. Je to standardní postup. Proč jsme zastavili řízení, nebudeme komentovat,“ uvedl pouze ostravský mluvčí Dalibor Zech. Rozhodnutí zatím není pravomocné, státní zástupce může podat stížnost.

Obvinění na Pořízka padlo už v listopadu 2012. Přišel kvůli němu o místo šéfa Krajského soudu v Brně. Loni v červenci ho dočasně odvolala ministryně spravedlnosti Helena Válková. Pořízek navíc nesměl vykonávat ani funkci řadového soudce. Talár si mohl znovu obléknout až v polovině loňského prosince, kdy mu Válková znovu povolila soudit (více čtěte zde). Po návratu do čela instituce už ale netouží.

Pořízek chce očistit jméno

„Během soudního sporu mému klientovi vypršel mandát. O další setrvání ve funkci šéfa krajského soudu už neusiloval. Zůstane ale soudcem,“ přiblížil Pořízkovo rozhodnutí jeho právník Radek Ondruš.

Jedno ale Pořízek požadovat bude, a sice očištění svého jména. „Pouze zakázku podepsal, ale nerozhodoval o ní jen on. Pravděpodobně budeme požadovat také projednání nesprávného výkonu veřejné moci,“ upozornil Ondruš. Což znamená, že o navýšení nákladů muselo vědět minimálně Ministerstvo spravedlnosti, jemuž tehdy velel Jiří Pospíšil.

Pořízek se od začátku hájil tím, že při výpočtu prvotních nákladů se nepočítalo například s napojením na dopravní infrastrukturu a sítě.

Justiční palác slouží od roku 2009. Sídlí v něm brněnský městský soud a Okresní soud Brno-venkov. Patří k němu i sídlo městského státního zastupitelství, které stojí vedle této moderní prosklené budovy. Zadavatelem veřejné zakázky na stavbu byl právě Krajský soud v Brně, v jehož čele stál tehdy Pořízek.

Spor může trvat měsíce i roky

Zastavení soudního procesu proti Pořízkovi ale rozhodně není koncem této komplikované kauzy. Může trvat měsíce a klidně další roky. Se soudy se totiž nepřetahuje jen Pořízek, ale i samotný Krajský soud v Brně. Za údajně předraženou zakázku má zaplatit 300 tisíc korun.

Tuto částku v říjnu vypočítalo Generální finanční ředitelství. Přitom původně to měly být celé dvě miliardy korun, tedy veškeré náklady na stavbu justičního areálu. Byla to historicky nejvyšší pokuta, kterou dostal státní úřad. Soudy ale nařídily, aby finanční ředitelství částku znovu přepočítalo. A to na základě rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti, které dodatečně schválilo rozpočet na stavbu ve výši 1,7 miliardy korun.

V Brně se ale ani s nižší pokutou nehodlají smířit. „Podali jsme novou žalobu. Opět ke Krajskému soudu v Brně, ale rozhodovat se bude v jiném městě,“ informovala mluvčí Krajského soudu v Brně Lenka Smutná Polachová.

První pochybnosti o financování stavby se objevily už v roce 2008, kdy ještě na budově pracovali dělníci. Upozornil na ně Nejvyšší kontrolní úřad. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dokonce zrušil veřejnou soutěž na dodavatele nábytku. O nový, moderní justiční areál usilují i Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud. Na další megalomanský projekt by se ale nejprve musely najít peníze ve státním rozpočtu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.