Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Policie zakázala zastupiteli nakládat s lukrativním pozemkem v Brně

  15:52aktualizováno  15:52
Do sporu o lukrativní parcelu po brněnské továrnické rodině Bilků v Pisárkách se vložili kriminalisté. Zakázali zastupiteli Brna-střed Tomáši Janu Otradovci pozemek převést nebo prodat. Na Otradovce podal trestní oznámení pro podvod dědic nemovitosti, který MF DNES sdělil podrobnosti.

Zastupitel Brna-střed Tomáš Jan Otradovec kvůli kauze rezignoval na svoje členství v TOP 09. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že tato nemovitost je výnosem z trestné činnosti,“ stojí v usnesení Městského ředitelství policie Brno z poloviny letošního dubna, které má MF DNES k dispozici (o případu jsme psali zde).

Podle dokumentu přistoupila policie na základě důkazů k zablokování lukrativního pozemku mezi ulicemi Preslovou a Neumannovou v hodnotě 2,8 milionu korun kvůli tomu, aby došlo k zajištění nároků poškozeného. Je jím devadesátiletý bezdětný doktor filozofie Bilek, který žije v domově důchodců ve Vídni.

Policie popisuje i to, jak se podvod stal. Loni v únoru se podle ní Otradovec objevil na brněnském katastrálním úřadě a přinesl smlouvu, v níž sám sobě daroval pozemek na základě plné moci udělené Bilkem jen pro vyřízení dědictví, ale ne pro uzavírání smluv.

„A to přesto, že věděl, že udělená plná moc ho k takovému jednání neopravňuje,“ píše se v usnesení.

Otradovec se k vývoji případu vyjádřit odmítá

Otradovec, který kvůli aféře rezignoval na členství v TOP 09 (psali jsme zde), odmítl krok kriminalistů komentovat.

„Klient není ochoten s vámi komunikovat, a tudíž není ani ochoten odpovídat na vaše dotazy,“ tlumočila jeho vzkaz advokátní kancelář Ludmily Krejčí, která ho zastupuje.

Loni v prosinci Otradovec tvrdil, že mu Bilek chtěl parcelu darovat a plná moc jej opravňovala nejen k vyřízení dědictví, ale i k sepsání darovací smlouvy. Dodal, že Bilkovi chtěl jako narovnání zaplatit 10 tisíc eur, tedy desetinu tržní ceny parcely.

Otradovec bydlí o dvě ulice vedle a podle svých slov chtěl pozemek využívat jako zahradu.

Bilek s darováním parcely nesouhlasil. „Žádná darovací smlouva mi nebyla předložena, jen se o tom mluvilo jako o jedné z možností,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES. „Doufám, že pozemek získám zpět,“ dodal.

Na Otradovce míří i žaloba

Podle mluvčího brněnského státního zastupitelství Ivo Hahna ale ani zajištění pozemku neznamená, že je možné říct, zda je policie už ve fázi, kdy Otradovce hodlá obvinit, nebo naopak trestní oznámení odloží.

„Obecně řečeno může mít kauza jakýkoliv vývoj. Teoreticky připadá v úvahu i odložení a zrušení zajištění,“ řekl Hahn.

Dozorující státní zástupkyně Petra Lastovecká nechtěla případ komentovat vůbec. „Jedná se o přípravné řízení, které je neveřejné,“ uvedla.

Zároveň s trestním oznámením podal Bilkův advokát Zdeněk Joukl občanskoprávní žalobu na určení vlastnictví pozemku. Leží na Městském soudě v Brně, jednání je na plánu v září.

Podle žaloby, do níž měla MF DNES možnost nahlédnout, Otradovec za parcelu mimo jiné vybíral nájemné až za období tři roky zpětně, kdy patřila jako dědictví ještě Bilkovi. Nájemci ale uvedl číslo účtu, který Bilkův nebyl. Ani k tomu ho však plná moc neopravňovala.

A protože potřeboval vyřídit na radnici přístup přes sousední městské pozemky, do žádosti napsal, že parcela je jeho prastrýce. Bilek ale jeho příbuzný není.

Advokát Joukl říká, že se stále snaží s Otradovcem mimosoudně dohodnout. „Iniciovali jsme několik jednání, žádné z nich ale k ničemu nevedlo,“ dodal.

Parcelu chci zpátky, prohlašuje dědic Bilek

Jak jste se seznámili s panem Otradovcem?
Myslím, že nejprve napsal nebo rovnou přijel ke mně domů. Říkal, že se zajímá o architekturu, bydlí blízko naší bývalé vily v Pisárkách a odjakživa chtěl vědět víc o domě, který nám byl po válce zabaven.

Jak přišla řeč na pozemek?
Pan Otradovec zjistil, že moje matka byla v roce 1934 jedinou vlastnicí domu zapsanou v pozemkové knize. V únoru 1935 zemřela a otec byl potom v prosinci najednou zapsaný jako majitel. To bylo protiprávní, protože já jsem měl dostat v dědictví po matce tři díly a on jeden. Dům byl postavený v roce 1929 a rodiče koupili ten pozemek, když se stavěl.

Vraťme se k panu Otradovcovi. Nabídl vám, že vyřídí dědictví?
Přišel na to, že pozemek byl za komunistů rozdělený na dvě části. Zjistil, že zastavěnou nemohu dostat. Ale u zahrady to bylo možné. Říkal, že nemůže snést křivdu, která se mi stala, že mi chce pomoct. Ale já jsem se na dědictví neptal.

Vaše plná moc byla pro něj čistě pro vyřízení dědictví?
Ano, pro zastupování před úřady a vyřízení dědictví.

Existovala mezi vámi nějaká dohoda, že mu pozemek prodáte, když jej pro vás získá?
Vůbec ne. K tomu došlo až mnohem později. Neměl jsem žádnou představu, kolik stojí pozemky v tom místě. Navíc není z ulice přístupný. Nabízel mi 12 tisíc eur a pak 10 tisíc eur. Že daně jsou vysoké, byla by s tím spousta výdajů. Tak jsme to potom nechali. V létě jsem obdržel pět tisíc eur, to jsem taky potvrdil.

A vy jste si peníze, které vám přinesl pan Otradovec, vzal s tím, že byly za ten pozemek?
Ne, on řekl, že pozemek můžu prodat za deset tisíc, tak přišel s těmi prvními pěti tisíci.

Takže vám nabídl zprostředkování prodeje? Ne, že ho koupí sám?
Ano, tak přibližně. Nemohl bych na to přísahat, ale myslím, že jsem neslyšel nic o tom, že by chtěl mít pozemek on sám.

Loni po Vánocích přijel k vám do Vídně pan Otradovec znovu. Z jakého důvodu?
Přijel s maminkou, zcela zoufalý, že má velké potíže, že je žalovaný, a líčil to tak, že já ho žaluju. A že to řízení musí být zastaveno. Nevěděl jsem, co se ve skutečnosti přihodilo, tak jsem mu to taky tak napsal, že to má být zastaveno, abychom se podívali, co se stalo. V mezičase jsem se od svého advokáta, pana Joukla, dozvěděl, že v katastru není moje jméno, ale jméno Otradovec. A to jsem nechtěl. Takže jsem pak zrušil zastavení řízení.

Dal jste mu plnou moc, aby vyřídil přístup přes sousední městské parcely?
Ne, to nikdy. Kdyby se mu totiž podařilo zřídit přístup a dozvěděl bych se o tom, tak bych mohl za pozemek požadovat mnohem víc peněz. Takže pro mě to nedělal.

Chcete pozemek získat zpět?
Ano. Nejsem nejmladší, už bych s tím nechtěl nic mít, ale ne tak, že než něco vyřídíme, tak to bude mít pan Otradovec. V létě mi dal pět tisíc eur a řekl, že dalších pět dá na Vánoce, ale když je zapsaný v katastru, už by mi nemusel dát nic. Navíc jsem dostal nabídku od majitele jednoho z bytů, který sousedí s parcelou.

Otradovec tvrdí, že kvůli tomu se všechno děje. Že vás majitel přemluvil, aby pozemek získal.
To přece nevadí. Nemusím jednat jenom s panem Otradovcem.

Jde vám tedy o to, abyste se mohl svobodně rozhodnout, jak s pozemkem naložíte?
Kdybych se všechno dozvěděl dřív, tak bych pana Otradovce vůbec nezohlednil, neuvažoval bych o něm. Ale byl jediný, koho jsem v Česku znal.

Nevěděl jste tedy o smlouvě, kterou pan Otradovec sepsal a díky níž jste mu pozemek daroval?
Ne, žádná darovací smlouva mi nebyla předložena. Jen se o tom mluvilo jako o jedné z možností.

Devadesátiletý Georg Bilek žije v domově důchodců ve Vídni. Kvůli sporu o zděděný pozemek musel jet vypovídat na policii do Česka.

Devadesátiletý Georg Bilek žije v domově důchodců ve Vídni. Kvůli sporu o zděděný pozemek musel jet vypovídat na policii do Česka.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.