Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brno-střed utnulo kauzu Wilson. Firma ho chce žalovat o 100 milionů

  13:00aktualizováno  13:00
Případ multifunkčního domu Wilson, který stál kariéru někdejší starostku Brna-střed Dagmar Hrubou, po deseti letech končí. Nebo to alespoň tvrdí vedení městské části Brno-střed. Podle něj je nájemní smlouva s developerem neplatná. Firma se chce s Brnem soudit o 100 milionů.

Starý armádní objekt, místo kterého mělo vyrůst multifunkční centrum Wilson, se nachází na brněnském náměstí Míru. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Deset let areál u Kraví hory pustl. Až nyní městská část prohlásila, že smlouvy, které zaručují, že pozemky má ve správě developer, nikdy neměly platit. Podepsala je totiž někdejší starostka Brno-střed Dagmar Hrubá (ODS), která za to byla odsouzena soudem a neměla na to oprávnění.

Neplatnost smluv nyní připouští i sám developer Wilson Properiti. Liší se ale pohledy obou stran na to, zda firmě, která chtěla na pozemcích postavit multifunkční dům, náleží nějaké odškodné.

„Firmě nenáleží žádné náhrady případné škody či ušlého zisku. Odeslali jsme jí včera také dosud zaplacený nájem 59 tisíc korun. Takže máme za to, že veškeré vzájemné právní nároky jsou vyrovnány,“ řekl radní Brna-střed Svatopluk Bartík (Žít Brno).

Jiný názor má developer Jiří Maršálek. MF DNES už před 14 dny napsala, že magistrátu pohrozil žalobou, pokud se s ním nedohodne na zaplacení nákladů vložených do projektu. A firma Wilson Properiti, kterou mezitím prodal svému zeti právníkovi, se podle něj žalobou bude chtít krom nákladů domoci rovnou i ušlého zisku. Vyčíslili ho na 100 milionů korun.

„Já jsem městu a městské části nabízel, že společně můžeme jednat o smírném řešení. Do přípravy projektu Wilson jsme investovali výrazné finanční prostředky. Pokud najednou městská část řekne, že smlouva neplatí, není to fér. Ukazuje to, že město není seriozním partnerem,“ komentoval v úterý oznámení Brno-střed Maršálek.

Nový majitel developerské firmy Michal Wiedermann MF DNES řekl, že město s jistotou zažaluje. „Už když jsme firmu kupovali, tak jsme s tím počítali. Nyní je jasné, že se s městem nedohodneme. Žaloba je předpřipravená, takže ji jen podáme. Pokud je smlouva neplatná, je to jednoznačně vina městské části, jejíž starostka ji podepsala neoprávněně. Tím nám vznikla škoda,“ uvedl Wiedermann.

Radní Bartík se ale žaloby nebojí. „Pan Maršálek od začátku věděl, že uzavřené smlouvy neodpovídají zveřejněnému záměru na úřední desce. Pokud ale developer město zažaluje, budeme případnou škodu vymáhat po bývalé starostce Hrubé, která neplatné smlouvy podepsala,“ tvrdí Bartík, který mimo jiné před lety podával první trestní oznámení v kauze Wilson a celé právní peripetie starostky spustil.

Kvůli smlouvám skončila bývalá starostka u soudu

Celý spor víc než deset let spočíval v tom, že tehdejší starostka městské části Hrubá podepsala v roce 2006 s Maršálkovou firmou Wilson Properiti smlouvy na výstavbu multifunkčního domu na náměstí Míru.

Měl se tak využít zchátralý areál bývalých opravárenských dílen na lukrativních pozemcích v Masarykově čtvrti, které město dostalo od armády. Hrubá to ale z titulu své funkce podle soudu nemohla udělat a kauza ji stála politickou kariéru. Po letech tahanic a protichůdných rozsudků nakonec před rokem za svůj podpis pod smlouvou dostala od krajského soudu v Brně podmínku kvůli zneužití pravomoci veřejného činitele.

A za neplatné prohlásil smlouvy v dopise ze 7. ledna letošního roku také brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). Po jednáních s Maršálkem jej adresoval starostovi Brna-střed Martinovi Landovi (Žít Brno).

„Pokud bude společnost uplatňovat náhradu škody na základě svého přesvědčení, že jí byla způsobena z titulu neplatných smluv z důvodu na straně města Brna, rozhodnutí soudu v této věci nelze předem předvídat,“ napsal primátor starostovi Brna-střed.

Radnice uspořádá debatu o využití areálu

Pokud pozemky nikdy neměl pronajaté developer, znamená to, že jsou prakticky ihned k dispozici městské části. Radnice chce lokalitu otevřít místním lidem.

„Chceme si poslechnout jejich názory, takže 17. března pořádáme veřejnou debatu na Cyrilometodějské základní škole v Lerchově ulici o možném využití areálu,“ oznámila místostarostka Brna-středu Michaela Dumbrovská (KDU-ČSL).

Radnice chce zachovat část pro obchodní prostory, ale také pro občanské aktivity nebo byty. Jisté je, že nynější dvě zchátralé přízemní budovy se zbourají. Žádné termíny ani finanční náročnost nového využití areálu radnice nezveřejnila.

V poslední anketě mezi obyvateli, kterou na webu městská část dělala v roce 2014, se téměř polovina hlasujících přiklonila k tomu, aby byl pozemek s lukrativní polohou v Lerchově ulici za symbolické nájemné předán k využití neziskovým organizacím (více najdete zde).

Pronájem za korunu ročně

Developer Maršálek plánoval v bývalém armádním areálu postavit multifunkční dům s 80 byty. Městská část mu proto pronajala pozemky o rozloze asi pět a půl tisíce metrů čtverečných za korunu ročně za metr. Starostka Hrubá symbolickou cenu obhajovala tím, že developer je musí draze zbavit ekologické zátěže.

Armáda si ale při dřívějším převodu na město v roce 2003 vymínila, že pozemky bude využívat nekomerčně, čemuž smlouvy uzavřené radnicí s developerem Wilson Properiti neodpovídaly. Ministerstvo obrany proto po Brnu vymáhalo desetimilionovou pokutu za porušení podmínek darovací smlouvy. Loni ale Nejvyšší soud definitivně potvrdil, že byla neoprávněná a nařídil státu peníze s úroky do magistrátního rozpočtu vrátit.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.