Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kauza Wilson ožívá. Developer Maršálek hrozí Brnu žalobou

  14:05aktualizováno  14:05
Případ multifunkčního domu Wilson, který stál kariéru někdejší starostku Brna-střed Dagmar Hrubou, po deseti letech spěje do finále. Developer Jiří Maršálek hrozí žalobou a chce 100 milionů. Městská část sumu odmítá, ale chce se s ním vyrovnat a pozemek využít.

Starý armádní objekt, místo kterého mělo vyrůst multifunkční centrum Wilson, se nachází na brněnském náměstí Míru. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Buď se po deseti letech průtahů dohodneme, nebo Brno čeká soudní spor, ve kterém může přijít o 100 milionů korun. S takovou nabídkou přišel v minulých měsících Maršálek na magistrát, a znovu tak oživil kauzu Wilson. Developer už dekádu usiluje o to, aby na exkluzivním pozemku v Masarykově čtvrti postavil multifunkční dům. Bývalý vojenský areál ale stále chátrá.

Nabídku na dotaz MF DNES Maršálek potvrdil. „Nyní vyjednávám s vedením města. Chci se s nimi konečně dohodnout na kompenzaci nákladů, které jsme na projekt Wilson už vynaložili, případně na pokračování projektu. Pokud k tomu ale nedojde, město bohužel čeká žaloba o 100 milionů korun. Tak jsme vyčíslili nejen náklady, ale i ušlé příjmy,“ prohlásil Maršálek.

Na případnou dohodu s městem už přitom dále nečekal. Svůj podíl ve firmě Wilson Properity, která měla multifunkční dům stavět, rovnou prodal brněnskému právníkovi Michalu Wiedermannovi.

Jak šel čas s kauzou Wilson

  • 2003 - Ministerstvo obrany převádí své pozemky u Kraví hory na Brno, svůj dar podmiňuje požadavkem nekomerčního využití po dobu deseti let.
  • 2006 - Tehdejší starostka Brna-střed Dagmar Hrubá (ODS) navzdory tomu podepisuje nájemní smlouvu se společností Wilson Properity. Ta chce stavět multifunkční dům Wilson.
  • květen 2008 - Město musí zaplatit ministerstvu pokutu 9,7 milionu korun za porušení dohod.
  • červenec 2008 - Hrubá kvůli kauze rezignuje z funkce starostky. Čelí obviněním, že zneužila svoji pravomoc.
  • červen 2013 - Krajský soud Hrubou po pěti letech soudních tahanic osvobozuje.
  • prosinec 2013 - Soud rozhoduje, že pokuta od ministerstva je neoprávněná. Stát peníze Brnu vrací.
  • leden 2015 - Hrubá dostává u Krajského soudu v Brně definitivně osmnáctiměsíční podmínku.

Ten je s Maršálkem domluvený, že pokud dojde k dohodě s městem, podíl developer odkoupí zpět. V opačném případě se už sám Wiedermann s právním týmem pustí do soudního sporu s magistrátem.

„S panem Maršálkem jsme jednali. Záležitost nyní řeší magistrátní majetkový odbor s náměstkyní Klárou Liptákovou (KDU-ČSL). Do konce ledna by mělo být jasno, zda se domluvíme na smírném řešení,“ řekl primátor Petr Vokřál (ANO).

Pronájem za korunu

Pokud by se Maršálkovy někdejší plány vyplnily, na exkluzivním pozemku by už dávno stál multifunkční dům s 80 byty. V roce 2006 smlouvu s Wilson Properity v tomto duchu uzavřela tehdejší starostka městské části Brno-střed Dagmar Hrubá (ODS), jež plochu pronajala za korunu ročně. Argumentovala tím, že developer musí parcelu draze zbavit ekologické zátěže.

Pronájem se ale ostře nelíbil ministerstvu obrany, které tři roky předtím městu areál darovalo. Vojáci si totiž na oplátku vymínili, že deset let bude pozemek využíván jen nekomerčně. Hrubá za to, že nevýhodnou smlouvu s developerem v rozporu s předchozími závazky podepsala, skončila u soudu.

Kauza stála starostku politickou kariéru. Po sérii protichůdných rozsudků a odvolání ovšem teprve před rokem Krajský soud v Brně političku odsoudil k podmínce. Brno od ministerstva obrany za porušení darovací smlouvy původně dostalo desetimilionovou pokutu. Vloni ovšem Nejvyšší soud definitivně potvrdil, že byla neoprávněná a nařídil státu peníze s úroky do magistrátního rozpočtu vrátit.

Jeden z autorů původního trestního oznámení na Hrubou, Svatopluk Bartík (Žít Brno), po loňských komunálních volbách zasedl ve vedení městské části, za kterou případ řeší. Maršálek ale jedná jen s magistrátem.

„Pan Maršálek jen vyhrožuje. Jsem přesvědčený, že žádnou žalobu o 100 milionů na město nepodá. Maximálně bude schopen jej zažalovat o výrazně nižší částku. S městskou částí ovšem nejedná. Informace se k nám dostávají pouze přes magistrát,“ konstatoval radní pro legislativu Bartík.

Městská část podle něj chce na zasedání rady na konci ledna odsouhlasit definitivní řešení kauzy. O podrobnostech Bartík zatím mluvit nechtěl, protože jsou v jednání. „Pan Maršálek nebude ani o halíř zkrácen, ale nedostane ani jeden navíc. Nesmíme porušit povinnost řádného hospodáře,“ dodal Bartík.

V městské části se tak může rodit nápad kompenzovat developerovi vynaložené náklady na projekt. Už ale ne příjmy, které mohl získat, pokud by tam budova roky stála. S takovým řešením by ovšem musel souhlasit i nadřízený magistrát.

Zpochybní smlouvu?

Otazník ale visí nad tím, zda smlouva, kterou tehdy Hrubá uzavřela, vůbec vznikla, když na to starostka podle rozhodnutí soudů neměla právo. Její platnost ovšem ani jedna ze stran za celých deset let nezpochybnila, ani se ji nepokusila vypovědět. „Vycházíme z toho, že nájemní smlouva je stále platná,“ uvedl nový majitel Maršálkova někdejšího podílu ve firmě Wiedermann.

I přes technicky platnou nájemní smlouvu ovšem Wilson Properity těžko mohla v uplynulých letech stavět. Vyžadovalo by to totiž spolupráci města - třeba přesun tramvajové smyčky. Do spolupráce na projektu spojeném se soudními procesy i protesty aktivistů se však politici příliš nehrnuli. A to navzdory tomu, že vypršela i desetiletá lhůta ministerstva na nekomerční využití.

„Celé to má nádech podezřelé kauzy, takže bude složité tam developerský projekt prosadit,“ komentoval to někdejší majetkový náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).

Městská část se může pokusit o zpochybnění samotného vzniku smlouvy. Pokud by se jí to povedlo, pozemek by byl po letech pustnutí volný k dalšímu využití. Jak by v takovém případě byla parcela dále využita, zatím není jasné.

V poslední anketě mezi obyvateli, kterou na webu městská část dělala v roce 2014, se téměř polovina hlasujících přiklonila k tomu, aby byl pozemek s lukrativní polohou v Lerchově ulici za symbolické nájemné předán k využití neziskovým organizacím (více najdete zde). Maršálek ovšem upozorňuje, že jeho projekt by lidi obohatil.

„Za mého mládí v Masarykově čtvrti bylo devět samoobsluh. Dnes tam jakékoliv služby zoufale chybějí. Městu jsme vždy byli ohledně podoby stavby ochotní vyjít vstříc. Projekt se několikrát upravoval. Byli bychom rádi, kdyby vznikl,“ dodal Maršálek.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.