1. Jak si povede nová koalice?
Brno má měsíc u moci čerstvou koalici ANO, Žít Brno, lidovců a zelených. A také dlouhý seznam slibů. Počínaje k občanům otevřenějším magistrátem nebo levnějšími „šalinkartami“ a konče výrazným posunem v záměru postavit nový fotbalový stadion či Janáčkovo kulturní centrum.
V koalici se zatím výraznější rozpory neobjevily. Hned na druhém zastupitelstvu však přišla s kontroverzním rozhodnutím pozastavit všechny privatizace městských bytů s tím, že přezkoumá jejich podmínky.
Tradičních sto dnů hájení nové brněnské „vlády“ skončí na začátku března. Na její image před voliči ale bude mít výrazný vliv i situace na radnici Brna-střed. Zde vznikla navlas stejná koalice jako na velké radnici. Největší městskou část s půlmiliardovým rozpočtem však řídí nezkušený starosta Martin Landa (Žít Brno), který je pod silným tlakem opozice odstavené od moci v čele s bývalým starostou Liborem Šťástkou (ODS).
2. Posilující Hašek
Krajské volby budou sice až v roce 2016. Jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) už však na hlasování, které rozhodne o jeho setrvání v nejvyšších patrech politiky, pilně zbrojí nyní. Desítky milionů z veřejných peněz plánuje v následujících dvou letech investovat do televizních i rozhlasových pořadů, v nichž se bude vedení kraje prezentovat.
„Krajský televizní magazín není a nebude one man show,“ hájí se přesto Hašek. Dle schváleného krajského rozpočtu ovšem bude v roce 2015 štědře rozdávat peníze například i dobrovolným hasičům - svým tradičním voličům.
Zároveň těsně před Vánocemi Hašek dosáhl toho, o čem se v zákulisí měsíce jen šeptalo. Odchodu svého soka a sobotkovce Václava Božka (ČSSD) z postu náměstka hejtmana.
Hašek to přesto nebude mít ve volbách lehké. Na zopakování brněnského volebního úspěchu i na krajské úrovni bude cílit i hnutí ANO, vyloučená není ani kandidátka Žít Brno. Satirici Haška v minulosti kritizovali například za bezpočet jeho funkcí.
3. Proměny ICRC
Brněnské Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), které spadá pod nemocnici u svaté Anny, bylo při svém založení prezentováno téměř jako brněnská pobočka prestižní americké kliniky Mayo. Po dvou letech se ale ukázalo, že záměr kardiologa Tomáše Káry byl spíše nafouknutou bublinou.
Letos v dubnu muselo Ministerstvo zdravotnictví řešit čtyřicetimilionový dluh vůči klinice Mayo, protože nemocnice na zaplacení poplatku za spolupráci s Američany neměla. A svatá Anna, která sama dodavatelům dluží celkem na dvě miliardy korun, teď řeší, co s obrovským kolosem ICRC ve svém areálu bude dělat dále.
Ve hře je navázání spolupráce s dalšími vědeckými centry po světě. Není však pořád jasné, zda se podaří najít a zaplatit dostatek špičkových vědců, kteří by zajistili, aby si projekt za pět miliard korun na sebe vydělal a nepotopil i celou nemocnici u svaté Anny.
4. Územní plán
Mohou se zdát jako stohy nepotřebných lejster, ale územní plány města a kraje jsou zásadními dokumenty. Určují, co se kde může stavět, a formují tak budoucí podobu jižní Moravy. Přesto jej ani Brno, ani kraj nemají.
Krajský územní plán zrušil Nejvyšší správní soud už v roce 2012. A hejtman Hašek se od té doby dušuje, že bude vypracovaný nový. Přesto je sci-fi, že by se to stihlo už v roce 2015.
Stará koalice v Brně ODS a ČSSD šla cestou nejmenšího odporu. Schválila těsně před volbami takzvanou aktualizaci územního plánu, která na nepřehledných deseti tisíci stranách mění zastaralý plán. Nová koalice má v plánu aktualizaci zrevidovat. A navrch zřídit institut městského architekta. To už ovšem slibovali politici před čtyřmi lety a nakonec z toho nic nebylo.
5. Boje o Velkou cenu
Podle jedněch událost, která přivede do Brna desítky tisíc lidí a znamená stamilionový přínos do státního rozpočtu. Podle dalších podnik soukromé firmy, která by si na něj měla vydělat sama. Pořadatelé Grand Prix z firmy Automotodrom Brno Karla Abrahama tak dlouho zdůrazňovali ztrátovost akce a žehrali na nízký příspěvek z veřejných peněz, až se do „záchrany“ pustil hejtman Hašek.
A Hašek chce licenci pro pořádání Velké ceny získat přímo pro kraj. Masarykův okruh, kde se závod tradičně jezdí, z jednání vyšachoval a místo toho nechal zřídit krajskou firmu s ručením omezeným. Protikorupční odborníci takové řešení označují za nelogické a neprůhledné.
V tahanicích ale zaniká důležitý fakt. Automotodrom pořád promotérovi MotoGP dluží 30 milionů korun za část takzvaného zalistovacího poplatku za letošní ročník. Peníze sice má vyčleněné Ministerstvo školství, nemělo je však komu poslat, protože se nikdo nechtěl zaručit za splnění podmínek, které pro dotace sportovním akcím nařizuje Evropská komise.
Momentálně chce vláda miliony poslat Jihomoravskému kraji, který by za ně dluh vůči pořadatelské firmě Dorna uhradil. Pokud nedostane zaplaceno, je pravděpodobné, že neumožní Brnu uspořádat Velkou cenu v roce 2015.
6. Průvan v městských firmách
Dlouho byly Brněnské komunikace, dopravní podnik či vodárny a kanalizace „trafikou“ brněnských politiků. Poslední roky zejména donedávna vládnoucí koalice ODS a ČSSD. Strany nového vedení města ale už v kampani slibovaly, že to změní a firmy budou řídit odborníci. A hned na prvním zasedání čerstvé zastupitelstvo osazenstvo orgánů firem z řad politiků odvolalo. Vzápětí ale koalice vedená ANO dosadila politiky vlastní.
„Úprava stanov společností potrvá půl roku až rok. Poté bude možné stav politiků ve firmách snižovat, jak ANO voličům slíbilo,“ uvedl už dříve radní Tomáš Kratochvíl (ANO), který má městské firmy na starosti. Koalice by chtěla přejít na takzvaný německý model, takže by politici seděli jen v dozorčích radách a v představenstvu by pak byli zaměstnáni odborníci.
O místo také v lednu přijde dlouho kritizovaná šéfka Turistického informačního centra Petra Kačírková. Dlouholetá přímá podřízená nyní už bývalého primátora Romana Onderky (ČSSD) byla kritizována například za nezvládnutí přípravy turistického webu GotoBrno.cz i celkovou nefungující turistikou propagaci města. Na místo Kačírkové vedení města vypíše výběrové řízení.
