Nevelký prostor, poněkud temný, připomíná spíše večerní bar. Na zdech jsou krásné verše, známé v podání podmanivého zpěvu Ivy Bittové. Zde ale dostávají pod kulisou komerčního rádia, jehož řvoucí decibely ani sekvence reklam se nedají přeslechnout, úplně jiný rozměr.
Když sem zajdete, zřejmě se vás ujme barista, který zde pracuje spoustu let a je jako vystřižený z dobré příručky pro začínající kavárníky. Bílá košile, švihácký motýlek a hlavně přístup k hostům a rychlost, s jakou reaguje na objednávky, je radost. Díky, pane! Kavárníci, kteří popřejí při odchodu hezký den jen tak, bez povinného úsměvu u placení, jsou milým zpestřením a dokážou spravit náladu. Kvůli vám přijdu znovu.
Presso za moc nestálo
Snad se do té doby podaří udělat cokoliv s kvalitou espressa, které jsem si při své návštěvě objednala. Ke cti budiž, že v nápojovém lístku jsem objevila jen jednu velikost tohoto nápoje. Těším se tedy na skvělou, malou a třeskutě dobrou kávu. No, minihrníček mi sice přinesli, ale někam se zpod něj, mrška, zatoulal i náležitý podšálek.
Ten velký talířek sice na svá bedra pojme šálek, lžičku i kapucínka v umělé hmotě, ale vůbec to k sobě vzájemně nepatří, hapruje a prostě to není ono. Navíc to uniformní mlíčko jsem si neobjednala, a přesto se mi konečný součet na účtu zvýšil o pětikačku.
Drobnost? Možná, ale v hlavě ihned začnu násobit podobné sumy s počtem zákazníků za den a vycházejí mi zajímavá čísla. Mám možná ještě štěstí, že jsem ke kávě neobdržela mléko Tatra. Jedna dávka ke kávě stojí sedm korun.
Espresso bylo studené a obsahovalo nepřípustně mnoho vody. Káva se středním tělem a s nepatrnými stopami vůně likéru a čokolády. Ale to už jsem musela nos ponořit téměř k hladině, ze které se postupně ztrácela crema, která by nikam unikat neměla. Výsledek? Podprůměrný kávový zážitek.
Cappuccino tentokrát bez skořice
Byla jsem zvědavá na cappuccino a hlavně jak se od posledně zdařilo zapracovat na šlehání mléka. A ejhle, skořice chyběla! Minule mi ji ještě nasypali. Je to malý pozitivní posun, protože skořice na cappuccinu nemá co dělat. Jedině bez ní se dá přičichnout i k mléčnému krému a vnímat symbiózu kávy a mléka. I když zrovna zde to nepřineslo body plus, bohužel nevoněl.
Víte, co se vzduchem line, když mléko vzkypí v hrnci, přeteče a připálí se? Nevím, odkud uteklo a kde se "přicmrndlo" tady, ale nelibá vůně to byla stejná. Přesto to cappuccino bylo o chlup lepší než "presso".
Nápojový lístek je vtipně ztvárněn jako obal na cédéčko, kde ceny nápojů nahrazují jména interpretů s kytarou. Espresso je za 28 korun, cappuccino stojí 32. Také položka, kde je tiramisu a štrúdl, nechybí, takže ke kávě je možné si objednat i dezert. Na stole toho mnoho dalšího k podívání není. Kromě série váziček s barevnou variací plastických květin, které zdobí i truhlíky u okna.
Příště: na zahrádku a s vodou
Asi by to živé rostliny v tom zakouřeném prostředí nevydržely, na žádném stolku totiž nechybí popelník a nekuřáci mají smůlu. Svou podrážděnost si můžeme uklidnit pohledem na několikero nástěnných hodin. Informace o tom, kolik hodin je právě v New Yorku či Tokiu, částečně uklidňuje, stejně jako hlas sympatického baristy. "Děkujeme, na shledanou!" No snad přijdu! Na letní zahrádku a dám si vodu.
V Cafe Blau už každý aspoň jednou byl. Někdo to nevydržel a přesedlal ke konkurenci, která všude v centru roste jako houby po dešti. Jiný zase zůstal věrný brněnské legendě a možná mu ani nevadí, že káva a servis zde jsou jako vyšisované staré kanape.
Test kavárenMF DNES hodnotí každý týden jednu jihomoravskou kavárnu Dnes Cafe Blau Běhounská 18 602 00 Brno Hodnocení 50 % |
