Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kázání má být jako minisukně. Krátké a přiléhavé, říká farář Strouhal

  8:49aktualizováno  8:49
Když zrovna nemá za límečkem kolárek, duchovního by v něm nejspíš nikdo nehledal. Možná právě proto má římskokatolický farář René Václav Strouhal z Moutnic na Brněnsku plný kostel i jindy než o svátcích. Na rozdíl od jiných si v prosinci na lyže vyrazit nemůže.

Římskokatolický farář René Václav Strouhal pochází z Vyškova. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ptají se vás děti na Ježíška? Jak jim vysvětlujete, že dárky nosí nemluvně?
Abych se přiznal, já jim to nevysvětluji, jelikož tohoto podání se jim dostalo již od rodičů a prarodičů. Každopádně jim ale vysvětluji, že dárky jsme obdarováni na základě a na památku toho, že nebeský Otec obdaroval svět darem svého syna, jehož známe jako Ježíše z Nazareta.

Proč jsou přes rok prázdné kostely a na půlnoční mši plné?
Podle mého skromného mínění je to tím, že účast na půlnoční bohoslužbě představuje pro mnoho lidí letitou tradici, patří k Vánocům a pro nemálo lidí je to i vyjádření jisté vzájemnosti a pospolitosti. Já naštěstí působím v oblasti, kde jsou kostely o nedělích zaplněny i během roku.

René Václav Strouhal (37)

  • Narodil se ve Vyškově
  • .Vystudoval Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci
  • Působil ve Znojmě, jako kaplan ve středisku pro mládež v Osové Bítýšce u Velkého Meziříčí, jako farář v Moutnicích, Těšanech a Nesvačilce u Brna
  • Záliby: kolo, příroda, filozofie, literatura.

Býváte speciálně před touto mší nervózní a připravujete se intenzivněji než jindy?
Příliš nervózní před ní nebývám. Jsem součástí obřadu, který spoluvytváří přisluhující u oltáře, sbor na kůru, lidé v lavicích. Na celkový dojem z půlnoční nejsem sám. Nicméně štědrovečerní kázání je přece jenom lehce odlišné od těch klasických nedělních. Hlavně kvůli tomu, že na Štědrý den přicházejí i lidé, kteří jsou církvi vzdálenější a bohoslužby pravidelně nenavštěvují. Témata vánočních promluv proto krouží kolem otázek smyslu lidského života, naděje pro zklamané a zraněné a kolem toho, že Bůh není lidem vzdálený.

Někteří faráři si kázání stahují z internetu. Děláte to také?
Kázání má být jako minisukně - krátké, přiléhavé a něco krásného skrývající. Ovšem to předpokládá, že tomu předchází nejen studium biblických textů, které na obřad připadají, ale i historických a literárních souvislostí, v nichž text vznikal. Dále je třeba tyto texty aktualizovat do dnešního života, aby je posluchači dokázali nejen lépe pochopit a přijmout, nýbrž i konkrétně žít. K tomu patří i inspirace od jiných autorů, ať z knih nebo solidních stránek internetu. Může mě to inspirovat k novému pohledu na skutečnost, ale kázání si tvořím osobité. Koneckonců necítil bych se ve svědomí dobře a i farníci by poznali, že v těch slovech nejsem autentický.

Vnímají v dnešní době lidé Vánoce i z křesťanského hlediska?
V našem sociokulturním prostředí většina lidí má povědomí a z těchto zase většina více než povědomí o tom, že za tím vším je oslava narození Ježíše Krista, což minimálně vnímají ze scenerie betlémů a z někdy až všudypřítomných koled.

Jak vlastně prožíváte Štědrý den?
Odpoledne si užiju rybí polévku u známých a jejich čtyřem dětem přinesu dárky pod stromeček. Ve čtyři hodiny mi začíná sváteční mše svatá pro rodiny s malými dětmi. Děti v průvodu přinesou dřevěnou sošku Jezulátka, kterou vloží do připravených jeslí před oltářem. Pak zpívají a hrají na různé nástroje. Po skončení mše svaté odjíždím domů za rodiči. S nimi posedím u štědrovečerní slavnostní tabule a rozbalíme dárky. Čas pro toto pěkné setkání mám ale vždy omezený. V deset a ve dvanáct hodin večer mě totiž čekají další bohoslužby.

Vánoční cukroví pečou i muži. Zkoušel jste to někdy, nebo patříte k těm, kterým hoří v kuchyni i utěrka?
Jako chlapec jsem doma vánoční cukroví pomáhal péct a těšíval jsem se na to. I když jsem popravdě řečeno asi spíše překážel. Nyní se o pečení cukroví ani nepokouším. Pro dva dost pádné důvody - neumím to a zaměstnávají mě činnosti, které se bez kněze neobejdou.

Nezalitoval jste někdy přes vánoční svátky, že nemáte ženu a děti?
Musím přiznat, že v jistých okamžicích bych kolem sebe ženu a děti měl velmi rád a je to přirozené. Nicméně zrovna o Vánocích zažívám takový kolotoč povinností a setkávám se s tolika lidmi, že naopak vítám pracně vyšetřené chvilky samoty.

Farář René Václav Strouhal má plný kostel nejen na Štědrý den.

Farář René Václav Strouhal má plný kostel nejen na Štědrý den.

Přál jste si jako dítě nějaký dárek, který jste nikdy nedostal?
Patrně autodráhu, protože jsem ji vídával u svých kamarádů. Dárky pod stromečkem bývaly praktické a v rozumné míře. Ale jsem dnes velmi rád, že jsem si z rodiny odnesl do života skromnost. Kdo nemá vysoké nároky, není štvancem svých přání a je vnitřně svobodný.

Chodíte nakupovat vánoční dárky do přeplněných obchodních domů, nebo se jim vyhýbáte?
Jsem v nakupování typický chlap. Nejen že nemám ty správné invence, ale především mě nebaví trávit čas nákupy. Každopádně není zbytí a do velkých obchodních domů musím zajít nakoupit dárky pro svou rodinu a přátele. Projdu obchodní dům, něco mi cinkne v mysli, nakoupím a peláším spěšně pryč. Pro farníky mám každý rok také připravený dárek - najdou jej 25. prosince vzadu v kostele.

Jak jste se dostal k víře? Děti chodí zpravidla do kostela s rodiči nebo prarodiči, ale bývá to spíše z donucení či tradice.
Moje víra se vytvářela a formovala opravdu v prostředí rodiny. Pamatuji si, že kolem první třídy se mi někdy nechtělo, ale jinak jsem do kostela jako dítě chodil rád, a to zvláště od té doby, kdy jsem začal ministrovat. Ministrování mě bavilo a přiznávám, že mně to při bohoslužbě i rychleji utíkalo. Nicméně jsem logický typ člověka. Měl jsem ve velké oblibě nejen humanitní předměty, ale i ty exaktní. Přišlo období, kdy jsem začal klást ne do rozporu, ale do spojitosti víru a vědu. Objevování těchto souvislostí a relací je pro mě dodnes velkým dobrodružstvím.

Chodíte třeba do hospody? A jak na vás chlapi u piva reagují? Připadá vám, že jsou třeba slušnější, nebo také před vámi nadávají?
Sem tam jsem se tam s někým stavil. Ale spíš chodím na plesy, hodové zábavy, spolkové akce. Všude tam, kam mě lidé zvou a těší se na přítomnost kněze. Je pravda, že si dávají pozor na svůj slovník, ale někteří se i zapomenou. Pak se povětšinou omlouvají.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.