Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Káznici na Cejlu může Brno přestavět, rozhodl ministr Herman

  15:35aktualizováno  15:35
Z brněnské káznice na Cejlu může vzniknout plánované Kreativní centrum, přestože si vyžádá výrazné stavební úpravy. Definitivní razítko na to po téměř roce sporů dal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který rozhodl o odvolání města proti zpamátnění v Česku zcela unikátní barokní věznice.

Bývalou věznici v brněnském Cejlu využívalo hned několik režimů. Nyní ale už několik desetiletí chátrá. Brno ji chce změnit na kreativní centrum. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ochranu budovy ministr sice ponechal, oproti původnímu návrhu Národního památkového ústavu ji ale významně zmírnil. Zůstat musí pouze nejvýznamnější místa utrpení vězněných a popravených z druhého a třetího odboje, jako třeba kaple, popraviště a cely smrti.

Fotogalerie

Většinu barokního krovu, jehož restaurování by stálo desítky milionů korun, ale může město odstranit a místo něj postavit například dvě patra bytů. Zachovat nemusí ani všechny nápisy na zdech cel, které tam vyryli vězni.

Rozhodnutí velmi překvapilo badatele i památkáře. Ministr Daniel Herman se totiž postavil na stranu města, které status kulturní památky odmítalo, protože by to prodražilo výstavbu Kreativního centra. Projekt za nejméně 400 milionů korun přitom vedení Brna zařadilo mezi svoje strategické projekty.

„Jsem konsternovaný. Je to v rozporu s názory odborníků,“ reagoval Aleš Homola z brněnské pobočky Národního památkového ústavu, která zpamátnění káznice navrhla.

Magistrát rozhodnutí respektuje

Podle verdiktu ministra, proti němuž se není možné odvolat, je totiž hodnota káznice ve vazbě na historické osobnosti, jež v ní trpěly, ale ne v původní barokní architektuře.

„Jinými slovy, kdyby tam nebyl zavřený básník Jan Zahradníček či odbojáři a nepopravovalo se tam, stavba by dle ministra neměla parametry kulturní památky,“ podivil se Homola. Budova je ale podle něj cenná i proto, že je na mnoha místech zachovaná prakticky v původním stavu z konce 18. století.

Náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan (Žít Brno) odmítl Hermanův verdikt komentovat a odkázal na tiskové vyjádření magistrátu. V něm mluvčí Filip Poňuchálek pouze konstatuje, že magistrát dokument obdržel.

„Město rozhodnutí respektuje, v nejbližších dnech se s ním důkladně seznámí a zanalyzuje je. Zástupci města vše budou komentovat při nejbližší možné příležitosti,“ uvedl mluvčí.

Dokument, který má MF DNES k dispozici, přesně vyjmenovává, co má zůstat zachováno – kaple, popraviště a cely smrti. Při stavbě Kreativního centra naopak připouští požadavky města, mimo jiné vybourání dalšího vjezdu do věznice z Bratislavské ulice, snesení většiny cenných barokních krovů, zvětšení oken, zateplení fasád, posunutí či vybourání příček cel.

„Příslušný orgán státní památkové péče nesmí klást zbytečné a nepřiměřené překážky vlastníkovi areálu – městu Brnu – při rekonstrukci a adaptaci areálu pro účely veřejně prospěšného Kreativního centra,“ stojí v ministrově rozhodnutí.

Pro ilustrační příklad má být dochována pouze část vzkazů vězňů na zdech, dveře cel s kováním, kukátka či číselníky dozorců. A to jen pokud to zásadně nenaruší výstavbu. Původně přitom ministerstvo chtělo, aby zůstaly všechny. Výjimečné je i to, že rozkladová komise revidovala po odvolání města zpamátnění ne po formální, ale věcné stránce. A také, že se přiklonila k jeho argumentům.

Přednost má kreativní centrum, říká ministr

Podle badatele Miroslava Kasáčka, spoluautora výstavy o vězních z Cejlu, který se historií budovy dlouhodobě zabývá, není ani teď káznice dost prozkoumaná, a Brno tak může přijít o jedinou kulturní památku tohoto typu v Česku. „Vypadá to, že se má památková péče podřídit Kreativnímu centru. Mělo by to ale být opačně,“ prohlásil Kasáček poté, co se s dokumentem ministerstva kultury seznámil.

Dodal, že pokaždé když věznici zkoumal, nacházel další neobjevené věci. „Dokonce existují domněnky, že jsou tam někde ještě pohřbené oběti komunistických represí. Pro Brno je to velká šance vybudovat místo paměti,“ upozornil.

Podle ministra Hermana má ale přednost Kreativní centrum, jež přispěje také k oživení okolní lokality zvané Bronx. Kromě výstavních a zasedacích prostor, ateliérů, kaváren, knihovny, dílen či multifunkčních sálů zde mají vyrůst i byty a komerční prostory, jež na provoz centra aspoň částečně městu vydělají.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ministr dopravy Dan Ťok (vlevo) si 20. července prohlédl nový úsek opravené...
Po modernizaci se otevírá část dálnice D1 mezi Devíti Kříži a Bíteší

Opravený úsek dálnice D1 mezi Devíti Kříži a Velkou Bíteší směrem na Prahu se dnes otevírá pro dopravu. Řidiči na něj budou moc vjet nejpozději ve 13:00....  celý článek

Zákaz vjezdu
Most u Černé Hory by mohl spadnout, tah z Brna na Svitavy se tam zavřel

Dosud Černou Horou na Blanensku projíždělo každý den přes patnáct tisíc aut, od pozdního odpoledne je to dvakrát tolik. Ředitelství a silnic dálnic totiž proti...  celý článek

Osamělý kostelík uprostřed přehrady je to jediné, co po zaplaveném Mušově zbylo.
Malebný Mušov pohřbila voda. Hloupost století, má jasno pamětník

Před čtyřiceti lety se 113 domů v Mušově změnilo v ruiny, nad kterými se zavřela voda. Obec oficiálně zmizela z mapy. Ji i krajinu pod Pálavskými vrchy tehdy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.