Vědec Miloš Barták si povídal se čtenáři brno.idnes.cz o expedici na Antarktidě

Vědec Miloš Barták si povídal se čtenáři brno.idnes.cz o expedici na Antarktidě | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Když byla vichřice, slavili jsme narozeniny, prozradil polárník Barták

  • 0
V týmu českých vědců, kteří loni v prosinci odcestovali na antarktickou stanici Johanna Gregora Mendela, byl i Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Na Antarktidě byl posedmé a příští rok se tam hodlá opět vrátit. Jak probíhaly výzkumné dny a čím se bavili vědci ve svém volnu? Čtenáři iDNES.cz se Bartáka ptali on-line.

"V současné době běží na ostrově Jamese Rosse dlouhodobé projekty, takže za rok bych se měl do Antarktidy zase vrátit. Jako další část českého polárního programu budu mít letos v létě pracovní pobyt na Špicberkách," prozradil Barták čtenářům iDNES.cz v on-line rozhovoru.

Čtenáře zajímalo, jestli měli vědci na ostrově Jamese Rosse i volno a jak se bavili. "Moc volného času jsme neměli. Ale v období vichřic, kdy nás počasí nepustilo ven ze stanice, jsme si večer promítli asi čtyři nebo pět filmů a taky jsme slavili narozeniny členů expedice," svěřil se vědec.

odpovědi Miloše Bartáka čtěte zde

Se světem komunikovali ze stanice pomocí satelitu a e-mailu. "Spojení fungovalo v omezené míře, ale do ČR jsme posílali i fotografie. Omezení komunikace byla dána především výší komunikačních poplatků, takže jsme posílali pouze oficiální zprávy a krátkou profesní a osobní poštu," vysvětlil čtenářům Barták.

A co nejhoršího může vědce na Antarktidě potkat? "Zřejmě nějaký zdravotní úraz, který by se přihodil ve vzdálené části ostrova nebo na moři a který by vyžadoval rychlé lékařské profesionální ošetření. Nic takového se nepřihodilo, takže jsme se do ČR vrátili všichni celí a zdraví," ujistil všechny Barták.

Čeští vědci na Antarktidě - Část stávající česko-argentinské posádky na stanici J.G.Mendela. Zleva doprava, sedící: Juan Manuel Lirio,  Daniel Nývlt, Jan Pobořil, stojící: Miloš Barták, Alan Mackern, Peter Pálka

Čtenáři se zajímali i o fotografie, které vědci při svých výzkumech pořídili. Chtěli vědět, jestli polárníci chystají nějakou výstavu či přednášku. "Určitě ano. Zatím však neznáme přesný termín ani místo. Několik přednášek se ale určitě uskuteční na půdě Masarykovy univerzity. A připravujeme také populárně naučnou publikaci," slíbil Barták.

Univerzitní stanice

Česká polární stanice Johanna Gregora Mendela se nachází v severní odledněné části ostrova. Tvoří ji budova pro ubytování a výzkumné práce a devět kontejnerů pro technické zázemí. Její postavení přišlo na 60 milionů korun. Stanici na ostrově Jamese Rosse postavila právě brněnská Masarykova univerzita. Expedice v království ledu a sněhu pokračovala ve výzkumech toho, jaký vliv by mělo oteplování a úbytek atmosférického ozonu na zdejší floru, mechy a lišejníky.

Vědec Miloš Barták si povídal se čtenáři na brno.idnes.cz o expedici na Antarktidě

Přípravy na tuto akci vědcům zabraly několik týdnů a byly tak náročné, že výzkumníci v posledních dnech měli naplánovaný program téměř na minuty. Jejich snahy však nebyly marné. "Můžeme o výpravě říci, že byla mimořádně úspěšná," libuje si Barták.

Ostrov má rozlohu 2 500 km2

Ostrov Jamese Rosse leží u pobřeží Antarktidy, východně od nejsevernějšího výběžku Antarktického poloostrova. Má rozlohu asi 2 500 kilometrů čtverečních, je velmi členitý a až z osmdesáti procent pokrytý ledovcem, který dosahuje nadmořské výšky až 1 630 metrů.

V roce 1903 ostrov zmapovala švédská expedice vedená Ottou Nordenskiöldem. Jméno dostal po J. C. Rossovi, britském průzkumníkovi, který v roce 1842 zakreslil mnoho míst na jeho východní straně.