Takhle vypadá samice klíštěte, která se do sytosti napila krve svého hostitele a neuvěřitelně zvětšila svůj objem. Využívá příležitosti, kterou má za svůj život jenom třikrát, a dokáže na ni bez potravy čekat až tři roky. Po napití dospělá oplodněná samice naklade do půdy vajíčka. | foto: Jan Langhans, LEM, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice

Aktivita klíšťat na jihu Moravy je na devátém stupni z deseti

  • 7
Předpověď aktivity klíšťat na Moravě je od soboty na devátém stupni z deseti. Ministerstvo zdravotnictví spolu se Státním zdravotním ústavem doporučuje všem včetně majitelů psů, aby nevstupovali do listnatých a smíšených lesů a pohybovali se jen na zpevněných cestách.

Dlouhé kalhoty, světlé oblečení a repelent na spodní části nohou a na oděv. Taková jsou základní doporučení pro ty, kteří se chystají na začátku prázdnin vyrazit na jižní Moravě do přírody, na zahrádky nebo třeba s míčem a dekou do parku.

Stupnice aktivity klíšťat

Stupně 1-2: malé riziko V přírodě se doporučuje prohlížet si oblečení. Důkladnější kontrola těla pak ráno a večer.

Stupně 3-4: mírné riziko Použít repelent, nesedat a nelehat si v porostech.

Stupně 5-6: středně velké riziko Raději nevstupovat ani do žádných křovin.

Stupně 7-8: velké riziko Vyhýbat se také bylinné vegetaci na okraji lesa a na okraji vodních toků. Nevstupovat do listnatého mlází.

Stupně 9-10: nejvyšší riziko Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách.

"Klíště je vlastně nejnebezpečnější živočich u nás, protože každoročně zabije několik lidí," upozorňuje biometeorolog Tomáš Vráblík z Českého hydrometeorologického ústavu na to, že klíšťata přenášejí i velmi vážné nemoci, jako je lymská borelióza.

Zároveň upřesnil, že varování platí hlavně pro některé biotopy. "Klíště se nejčastěji pohybuje ve smíšených a listnatých lesích, hlavně v podrostu, keřích a na loukách. Je však těžké určit konkrétní oblast jako rizikovou. Na jižní Moravě je relativně vyšší výskyt na Pálavě, v okolí Brna a na Tišnovsku v listnatých lesích," shrnul Tomáš Vráblík výskyt klíštěte v posledních letech.

"Opatrní bychom měli být v této době kdekoliv v přírodě," doplňuje vedoucí epidemiologického oddělení Krajské hygienické stanice v Brně Radka Boháčová a označila za další častá místa aktivity klíšťat na jižní Moravě Brněnskou a Vranovskou přehradu, Podyjí, Nové Mlýny a okolí Svitavy.

Nezbytností je prohlídka těla večer i ráno po vycházce, hlavně v místech, jako jsou podkolenní jamky, třísla, podpaží a zejména u dětí i hlava, oblast za ušima, na krku i ve vlasech. Pokud už se do někoho dotěrný parazit zakousne, mělo by se postupovat podle rad odborníků.

"Klíště je třeba co nejdříve odstranit a místo přisátí před vytažením i po něm dezinfikovat. A rozhodně nevytahovat holou rukou, protože i to je možná cesta nákazy," upozorňuje Boháčková.

Klíště jako predátor. Podívejte se, jak se klíště zavrtává do kůže:

Další letní nebezpečí jsou domácí bazény

Zdravotní rizika nečíhají jen v lese od klíšťat, nebezpečno může být v létě i u vody. Prázdniny k ní často lákají školáky, kteří nejsou nejlepšími plavci. Tonutí proto patří k nejčastějším případům, ke kterým jihomoravští záchranáři vyjíždějí. Podle nich se ovšem lidé tolik netopí na koupalištích, v rybnících nebo přehradách, ale spíš doma v bazénech.

"Bohužel jsme se už několikrát setkali se situací, kdy dítě následkem pádu do zahradního bazénu utonulo. Jedná se zejména o předškoláky, u nichž rodiče začínají mít pocit, že už není třeba tolik je hlídat," upozornila mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová.

Dále sanitky v létě často vyjíždějí zachraňovat teenagery, kteří v opilosti skočí do bazénu s nízkým dnem a poraní si páteř.

Běžné jsou v době prázdnin také sportovní úrazy. Ty se stávají hlavně na cyklostezkách. "Chybou je, že rodiče malých cyklistů dbají spíš na to, jestli mají jejich potomci dobrá kola, a nehledí tolik na koupi ochranným pomůcek," dodává Zuchová.

Topícímu něco hoďte, neplavte k němu

Děti jsou na začátku prázdnin roztěkané, mají volný režim a vymýšlejí lumpárny. Například šplhají na stromy. Proto zejména v červenci zdravotníci ošetřují více než kdy jindy zranění způsobená pádem z výšek.

Záchranáři, hasiči a policisté kvůli takovým situacím v pátek na náměstí Svobody v Brně děti poučovali, jak se chovat v krizových situacích. V případě vážného ohrožení života doporučovali vytočit spíš trojčíslí 155 než linku 112. Telefon totiž zvedne studovaná zdravotní sestra, která dokáže situaci ihned sama vyhodnotit.

U stanoviště vodní záchranné služby radila školákům záchranářka Tereza Chybová.

"Když uvidíte, jak se někdo topí, neplavte za ním, ale hoďte mu záchrannou pomůcku. I zkušeného dospělého plavce dokáže stáhnout pod hladinu topící se osmiletá holčička. Proto je vhodnější hodit jí třeba nafukovací lehátko, kus dřeva nebo plastovou lahev," vysvětlovala návštěvníkům akce Chybová.