Za zpoždění může podle zástupců Klokánku několik faktorů. Většina rodičů neplatí měsíční poplatky za své děti. Jejich výše se po odečtení státního příspěvku pohybuje kolem 950 korun. "U některých to řešíme aspoň formou splátkového kalendáře," uvedla vedoucí Klokánku Zuzana Blažková.
Druhým a největším problémem je přístup státu. Předsedkyně Vodičková si stěžuje hlavně na rozdíl roční výše příspěvku pro fond a státní péči. "My dostaneme 250 tisíc, kdežto ústavy 402 tisíc. Přitom by nám stačilo navýšení na 330 tisíc," shrnula Blažková.
Částku lze vyrovnat i státními příspěvky, které se však liší. "Zatímco pražským Klokánkům předělili 47 tisíc, těm z Dolního Benešova a Janovic ani korunu," zlobí se Vodičková. Fond ohrožených dětí se proto znovu obrátil na parlament se žádostí o zvýšení příspěvku.
Poměry mohou vylepšit také dotace z Evropské unie. Díky takzvaným Individuálním projektům může dostávat plat včas až třetina brněnských ošetřovatelek, kterým se říká tety a jež se nyní starají o 39 dětí. I tyto peníze jsou ale závislé na státu.
