Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vyjdou ucelené spisy disidenta Šabaty. Rok po jeho smrti

  10:41aktualizováno  10:41
Politolog, filozof a jeden z předních odpůrců normalizace v Brně Jaroslav Šabata zemřel před rokem po těžké nemoci. Během života se ucelené publikace svých textů nedočkal. Vydání jeho sebraných spisů se chystá až nyní. Vyjít mají v druhé polovině roku.

Jaroslav Šabata podepsal jako jeden z prvních brněnských disidentů Chartu 77. | foto: Radek Miča, MAFRA

"Publikace s pracovním názvem Teze novodemokratické Evropy by nyní měla vyjít do konce roku v brněnském nakladatelství Doplněk," upřesnil editor Šabatových textů Patrik Eichler.

"Vyjde pod jménem Masarykovy demokratické akademie a půjde o sedm studií po 20 až 30 stranách k tématům sjednocení Německa a Evropy. Jsou to sebrané vědecké články," podotýká editor knihy a dodává, že nyní už se čeká jenom na doplňkové texty, tedy na předmluvu a doslov.

Jaroslav Šabata

Zemřel právě před rokem 14. června 2012 ve věku 84 let. Levicový politolog i politik byl čelnou postavou brněnského disentu. Stal se přirozeným vůdcem listopadového převratu v roce 1989. Na podzim vyjde v nakladatelství Doplněk sbírka jeho studií k tématům sjednocení Německa a Evropy, pracovní název zní Teze novodemokratické Evropy.

"To nás dosti zdrželo," přiznává. "Druhým zdržením bylo shánění peněz k vydání. Ty už nyní máme, takže věříme, že se vydání posmrtné publikace textů Jaroslava Šabaty podaří v plánovaném termínu," doplňuje informace Patrik Eichler.

Komunistické ideály a disent

Jaroslav Šabata pocházel z katolické rodiny z Dolenic na Znojemsku a prošel všemi turbulencemi dějin 20. století jako jejich neopominutelný aktér. Byl totiž politikem každým coulem a vždycky jednal aktivně.

K velkému žalu svých vesnických rodičů uvěřil po válce komunistickým ideálům a byl jednou z čelných brněnských postav i při nechvalně proslulých zásazích tohoto režimu po únoru 1948. Celý život pak tyto své "hříchy" odčiňoval a stal se jedním z nejstatečnějších odpůrců normalizačního režimu.

Když se svou rodinou a mnoha dalšími přáteli rozjel na počátku 70. let letákovou akci nabádající občany, aby nechodili k prvním normalizačním volbám, režim toho okamžitě využil a do kriminálu poslal Jaroslava Šabatu i velkou část jeho rodiny. Stal se pak i jedním z prvních signatářů Charty 77 a brněnský disent propojil s mladými lidmi jako nikdo jiný.

Polistopadová nespravedlnost

Postavil se též do čela listopadové revoluce. A odnesl si špatné svědomí "posledních spravedlivých", kteří zneužili útoků Petra Cibulky proti němu. Spor Šabata–Cibulka vypukl kvůli nařčení, že Jaroslav Šabata hodlá ve funkci ponechat předlistopadového primátora.

Nebyla to pravda. V politickém angažmá po listopadu 1989 to však tomuto bytostnému politikovi uškodilo.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Zlaté časy pro dělníky. Firmy se předhánějí v lepších nabídkách

Žádná dlouhá výběrová řízení na několik kol. Kdo přijde z ulice, pohovor podstoupí okamžitě a do druhého dne ví, zda může nastoupit. Taková je rvačka o dělníky...  celý článek

Handicapovaný slovenský student František Milan vyrazí díky stipendiu od...
U úřadů narazil. K cestě do Číny pomohla nemocnému studentovi univerzita

Získal možnost vyjet na prestižní pobyt do Číny. Na vysněnou cestu se však handicapovaný Slovák František Milan málem nevydal, protože mu slovenské úřady...  celý článek

V holasické lokalitě Čtvrtě má stát celkem 64 patrových domů s obytnou plochou...
Z majitelů nových domků jsou rukojmí. Stavba kvůli hádce firem stojí

Původně bezproblémová stavba 64 rodinných domků v Holasicích na Brněnsku se zadrhla. Rozhádaní developeři jdou k soudu, lidé trpí obavami, aby neskončili jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.