Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyjdou ucelené spisy disidenta Šabaty. Rok po jeho smrti

  10:41aktualizováno  10:41
Politolog, filozof a jeden z předních odpůrců normalizace v Brně Jaroslav Šabata zemřel před rokem po těžké nemoci. Během života se ucelené publikace svých textů nedočkal. Vydání jeho sebraných spisů se chystá až nyní. Vyjít mají v druhé polovině roku.

Jaroslav Šabata podepsal jako jeden z prvních brněnských disidentů Chartu 77. | foto: Radek Miča, MAFRA

"Publikace s pracovním názvem Teze novodemokratické Evropy by nyní měla vyjít do konce roku v brněnském nakladatelství Doplněk," upřesnil editor Šabatových textů Patrik Eichler.

"Vyjde pod jménem Masarykovy demokratické akademie a půjde o sedm studií po 20 až 30 stranách k tématům sjednocení Německa a Evropy. Jsou to sebrané vědecké články," podotýká editor knihy a dodává, že nyní už se čeká jenom na doplňkové texty, tedy na předmluvu a doslov.

Jaroslav Šabata

Zemřel právě před rokem 14. června 2012 ve věku 84 let. Levicový politolog i politik byl čelnou postavou brněnského disentu. Stal se přirozeným vůdcem listopadového převratu v roce 1989. Na podzim vyjde v nakladatelství Doplněk sbírka jeho studií k tématům sjednocení Německa a Evropy, pracovní název zní Teze novodemokratické Evropy.

"To nás dosti zdrželo," přiznává. "Druhým zdržením bylo shánění peněz k vydání. Ty už nyní máme, takže věříme, že se vydání posmrtné publikace textů Jaroslava Šabaty podaří v plánovaném termínu," doplňuje informace Patrik Eichler.

Komunistické ideály a disent

Jaroslav Šabata pocházel z katolické rodiny z Dolenic na Znojemsku a prošel všemi turbulencemi dějin 20. století jako jejich neopominutelný aktér. Byl totiž politikem každým coulem a vždycky jednal aktivně.

K velkému žalu svých vesnických rodičů uvěřil po válce komunistickým ideálům a byl jednou z čelných brněnských postav i při nechvalně proslulých zásazích tohoto režimu po únoru 1948. Celý život pak tyto své "hříchy" odčiňoval a stal se jedním z nejstatečnějších odpůrců normalizačního režimu.

Když se svou rodinou a mnoha dalšími přáteli rozjel na počátku 70. let letákovou akci nabádající občany, aby nechodili k prvním normalizačním volbám, režim toho okamžitě využil a do kriminálu poslal Jaroslava Šabatu i velkou část jeho rodiny. Stal se pak i jedním z prvních signatářů Charty 77 a brněnský disent propojil s mladými lidmi jako nikdo jiný.

Polistopadová nespravedlnost

Postavil se též do čela listopadové revoluce. A odnesl si špatné svědomí "posledních spravedlivých", kteří zneužili útoků Petra Cibulky proti němu. Spor Šabata–Cibulka vypukl kvůli nařčení, že Jaroslav Šabata hodlá ve funkci ponechat předlistopadového primátora.

Nebyla to pravda. V politickém angažmá po listopadu 1989 to však tomuto bytostnému politikovi uškodilo.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.