Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyrazilo nám to dech, líčí objevitel druhé největší kostnice v Evropě

  9:34aktualizováno  9:34
Před několika lety objevil znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda pod kostelem svatého Jakuba obrovskou kostnici, která patří k největším v Evropě a stala se jednou z turistických atrakcí Brna. O tom, jak fascinující a zároveň strašidelný prostor Svoboda odkrýval, nyní vydává knihu.

Kostnice u kostela sv. Jakuba v Brně, na snímku znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Zhruba padesát tisíc lidských pozůstatků skrývala po dlouhá léta kostnice pod brněnským kostelem svatého Jakuba, kolem kterého denně proudí desítky lidí.

Tak ostrý kontrast mezi životem nahoře a ohromným královstvím smrti pod tenkou slupkou městské dlažby nejlépe pochopíte, pokud se do krásně upravené, v roce 2012 zpřístupněné kostnice půjdete podívat.

Kniha Kostnice u svatého Jakuba

Takhle vypadá přebal nové knihy znalce brněnského podzemí Aleše Svobody...
Kniha o svatojakubském podzemí je plná fotografií. Tahle je například úplně...

O prázdninách vyšla kniha znalce brněnského podzemí Aleše Svobody, který se v roce 2011 zasloužil o objev unikátní památky, druhé největší kostnice v Evropě. Inicioval i její zpřístupnění v roce 2012. Publikace vyšla v nakladatelství Omega a její doporučená cena je 449 korun.

Anebo když nahlédnete do knihy jejího čelného objevitele Aleše Svobody, který v ní popisuje i okamžiky, kdy prvně fascinovaně hleděl na tajemství zdejších podzemních prostor.

„Po odklizení další kosterní výplně se chodba začala mírně zužovat a poslední vrstva lidských ostatků zakrývala volný a temný prostor. A to, co jsme po jeho nasvícení spatřili, doslova vyrazilo dech všem přítomným. Před námi se otevřela obrovská prostora tvořená třemi sklepními komorami, kompletně vyplněná kostmi a lebkami v neodhadnutelném množství. Ležely zde hromady tělesných ostatků v místech, která do té doby zůstávala veřejnosti utajena,“ svěřuje se ve své knize autor.

A jeho slova potvrzuje na přebalu také historička Milena Flodrová. „Brněnská kostnice není pouze lokálním fenoménem... Velikostí se zařadila na druhé místo v Evropě, hned za pařížské katakomby,“ píše přední znalkyně nejen brněnských dějin.

Unikátní příběh kostnice popsal autor nanejvýš zasvěceně, vysvětlil přitom i duchovní a odborné důvody, proč byla kostnice zpřístupněna veřejnosti.

„Kostnice sloužily v minulosti po celé Evropě především jako ,skládky kostí‘, tedy jako odkladiště lidských ostatků z vykopaných hrobů. Pomáhaly uvolnit místo na městských hřbitovech dalším pohřbům a nebyly určeny k vystavování a veřejné prezentaci,“ vysvětlil Svoboda.

Prohlédněte si kostnici

„V barokní době se však funerálních témat a mysteria smrti začalo využívat cíleně. Smrt, boží soud, peklo a nebe byla témata úzce spojená s křesťanským duchovním životem a věřící obyvatelstvo doslova fascinovala,“ popsal historické důvody, které vedly i k současné podobě zpřístupněné památky.

Cenné jsou ale i další části knihy, v nichž autor vysvětluje pohřební rituály. Věnuje se i svátostkám, maličkým medailonkům s náboženskými motivy, jež se dávaly mrtvým, našly se v kostnici a jsou zde nyní také vystaveny.

Zmiňuje se rovněž o příčinách smrti a lékařských zákrocích zjištěných při antropologickém výzkumu v kostnici. Přidává překlady cenných náhrobků brněnských měšťanů, které se také našly pod kostelem.

A popisuje rovněž takřka detektivní příběh ostatků Raduita de Souches, obránce Brna před Švédy v 17. století. Tato část historie navíc na své úplné vyluštění ještě čeká. Snad se objasní při zkoumání další části podzemí kostela.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.