Emeritní profesor Ivo Možný.

Emeritní profesor Ivo Možný. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Byl ztělesněním jedinečné směsi vlastností, říkají kolegové o Možném

  • 0
Odešel výjimečný člověk, který v životě dokázal mnoho. Byl vždy vyrovnanou osobností, i když k němu osud nebyl shovívavý. Přesně tak popisují kolegové i přátelé zakladatele Fakulty sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity v Brně Iva Možného, s nímž se v pátek rozloučili na Ústředním hřbitově v Brně.

Možný zemřel po krátké nemoci ve věku 84 let. Jak významnou osobností byl, dokládá způsob, jakým o něm jeho kolegové, studenti a přátelé hovoří.

Například jeho kolega a vedoucí katedry psychologie FSS Zbyněk Vybíral tvrdí, že Možný byl ztělesněním jedinečné směsi vlastností: zdravý selský rozum se mísil s akademickým vyjadřováním, vtip s vážností, vysoká profesionalita v oboru s chutí provokovat. „Věřil v provokace. Spouštějí myšlení druhých lidí, takže pomáhají. V očích mu hrály plamínky nezbednosti, byl díky nim živější než jiní akademici,“ vzpomíná Vybíral.

U Možného oceňoval, jak se bránil blábolivému eurospeaku projektů, nepřestával mluvit česky, srozumitelně a jednoznačně. „Není to tak obvyklé – nepodlehnout jazyku grantových agentur, jazyku ministerstev a byrokracie. Myslím, že stavěl na jednoznačném, jasném, neskrývaném názoru, vždycky ochotný plamenně diskutovat,“ podotýká.

Měl dar, který mnoho lidí nemá

Možný se věnoval především proměnám české rodiny a sociální politiky. Je autorem několika klíčových publikací. Přední sociologové tvrdí, že položil základy fakulty a katedry sociologie v Brně, která je dodnes nejlepší v republice. Na akademické půdě se ustálilo rčení: Na FSS je Možný všechno.

Ovlivnil celé generace nejen studentů sociálních věd. Patří mezi ně třeba předseda České sociologické společnosti Dušan Lužný, který byl dokonce Možného studentem. Mluví o něm jako o nesmírně inspirativní osobnosti, jež dokázala velmi chytře formulovat poznámky. „To je dar, který dnes mnoho lidí nemá, a mezi učiteli zvlášť. Zároveň byl provokativní, pracovitý i houževnatý,“ říká Lužný, jenž je také vedoucím Katedry sociologie a andragogiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dodává, že Možný byl vyrovnanou a pevnou osobností i v dobách, kdy nemohl učit. „Projevilo se to v jeho úsilí založit fakultu sociálních studií,“ připomíná.

Byl to gentleman, říká současný děkan FSS

Mezi Možného nejbližší lidi na FSS patřil sociolog Ladislav Rabušic. Také on nešetří superlativy. „Profesor Možný, ač vynikající sociolog, sociologii de facto nikdy nestudoval. Ostatně ve své době, v 50. letech, ani neměl kde. Sociologii se naučil sám četbou knih a článků. Tuto svou zkušenost přetavil v pedagogické moudro, které vštěpoval svým studentům,“ zdůraznil Rabušic. Vzpomíná, jak Možný často říkával: „Kolegyně a kolegové, v češtině je slovo ‚učit se‘ sloveso zvratné. Na vysoké škole vás nikdo nic nenaučí. Vaši učitelé vám pouze řeknou, co máte studovat a kde to najdete. Ale naučit se to, to musíte, miláčkové, jen vy sami.“

Současný děkan FSS Břetislav Dančák mluví o Možném především jako o gentlemanovi. Těšilo ho, jak byl profesor s fakultou svázán i v pokročilém věku. „S nadšením sdílel její úspěchy a s porozuměním vnímal přicházející výzvy. Na naše setkání s oblibou přicházel s připravenými otázkami a pohledem, který naprosto vylučoval pasivitu. Dokonce bych řekl, že pasivita a nečinnost byly v jeho případě zcela nepřijatelné,“ vzpomíná Dančák.

Neutuchající optimismus a síla z něho vyzařovaly celý život. Zároveň ale upozorňoval na nástrahy, jež mohou budoucí generace čekat. Dostával nabídky, aby vstoupil do politiky. Celá léta je však odmítal. Fakultu sociálních věd v Brně vedl v letech 1998 až 2004. V roce 2011 byl jmenován emeritním profesorem Masarykovy univerzity.