Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kolotoč soudních pří o elektrárně na Dyji přijde daňové poplatníky draho

  7:09aktualizováno  7:09
Zamotaný příběh vodní elektrárny na Dyji se začal psát před třinácti lety, přesto na řece nad Vranovskou přehradou stojí zatím jen její torzo. Od roku 1998 se totiž problém řeší jen na půdě úřadů a soudů. A ještě nějaký rok tomu tak bude.

Ilustrační foto | foto: ČEZ

Ve středu o ní znovu jednal soud. A ještě víc příběh zamotal. Draho to může přijít i daňové poplatníky.

Vše začalo roku 1996, kdy znojemský odbor životního prostředí udělil Františku Burešovi stavební povolení na stavbu vodní elektrárny nedaleko obce Podhradí. O dva roky později však ochráncům přírody vodní dílo začalo vadit, a tak inspekce životní prostředí stavbu zastavila. Úprava řeky by totiž mohla ohrozit některé druhy ryb.

"Pokud se změní vlastnosti toku a z proudící vody se stane stojatá, může se stát, že současné rybí druhy zmizí. Přišli bychom tak o kolonie, z nichž je možné odebírat ryby pro zpětné zarybnění jiných toků," vysvětlil již dříve předseda Moravského rybářského svazu Rudolf Milerski.

Podnikatel poté požádal ministerstvo životního prostředí o výjimku. Tu roku 2003 dostal, ale o rok později ji zrušil tehdejší ministr Libor Ambrozek.

A Bureš požádal stát o vrácení nákladů, které do projektu vložil, celkem 15 milionů. "Zodpovědnost za škodu je na straně úřadů a jejich špatných rozhodnutí," zdůvodnil to Bureš.

Peněz se však nedočkal. Městský soud v Praze a později i Nejvyšší soud v Brně nárok zamítly. Nyní však nastal obrat: Ústavní soud se přiklonil na stranu podnikatele a uznal, že dřívější rozhodnutí soudů poškodila jeho práva.

"Nyní se to bude znovu řešit u městského soudu v Praze. Soudci by však měli brát ohled na názor Ústavního soudu," podotkl Burešův právní zástupce Milan Vašíček.

Nepůjde už však o patnáct milionů. "Původní částka je z roku 2003, k ní přičteme ušlý zisk za dalších šest let. Určitě půjde o částku přesahující dvacet milionů korun," uvedl Bureš.

Tím však celá věc nekončí. Podnikatel hodlá ministerstvo životního prostředí znovu požádat o výjimku. A pokud ji nedostane, bude možná stát platit dál. "Mám na elektrárnu platné stavební i vodoprávní povolení. Jestli mi výjimku nedají, budu žádat o uhrazení ušlého zisku do nekonečna," dodal Bureš.

Plánovaná vodní elektrárna měla ročně vyrábět 1 190 megawatthodin. Na dokončení vodního díla by majiteli stačily jen čtyři měsíce.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

RegioJet testuje nové vagóny Astra.
Lidé jsou unavení z uzavírek a výmolů na D1. Raději volí cestu vlakem

Počet cestujících vlakem mezi Brnem a Prahou se od roku 2010 téměř ztrojnásobil. Může za to konkurenční boj mezi Českými drahami a RegioJetem, ale hlavně...  celý článek

Dodge ujíždějící na Vyškovsku policistům skončil zaklíněn na polní cestě.
Sporťák ujížděl policistům dvoustovkou, nakonec uvázl na polní cestě

O víc než sto kilometrů v hodině překročil rychlostní limit řidič sportovního vozu značky Dodge, který na Vyškovsku ujížděl policistům. Honička skončila až na...  celý článek

Hvězda hasičských závodů v Los Angeles Petr Moleš. Muž sloužící ve Vyškově se z...
Do Los Angeles jel bez ambicí, vrátil se jako nejlepší hasič světa

Se třemi zlaty a titulem absolutního vítěze soutěže Ultimate Firefighter, tedy jako nejlepší hasič světa, se vrátil Petr Moleš ze Světových policejních a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.