Oldřich Šebesta se věnuje komárům dlouhodobě. Na snímku z roku 2010 ukazuje...

Oldřich Šebesta se věnuje komárům dlouhodobě. Na snímku z roku 2010 ukazuje misku s výzkumným vzorkem. | foto: Radek Miča, MAFRA

Jaro bude na jižní Moravě bez komárů, říkají odborníci. Chybějí louže

  • 6
Nesnesitelný pískot a zbytečné plácání rukama kolem sebe. Tento marný noční lov komára obyvatele jižní Moravy letos na jaře s velkou pravděpodobností nečeká. Komáři se totiž tentokrát téměř nelíhnou. Nemají kde.

Dvě mírné zimy po sobě sice neudělaly radost milovníkům zimních sportů, zato potěší obyvatele obcí na Břeclavsku a Hodonínsku.

Právě zde, a částečně i na Znojemsku, totiž mívají v létě velké trápení s komáry. Krvežíznivý hmyz vyráží za potravou už v květnu. Tentokrát ale mohou zůstat repelenty ve skříni, komáři téměř nebudou.

Zatímco v jiných letech se v tuto dobu v lužních lesích už v hojných počtech líhnou, letos na ně odborníci téměř ještě nenarazili.

Archivní fotogalerie

„Letos jsem v lese neviděl téměř žádné larvy. Ve vodě je jich minimální množství,“ potvrdil Oldřich Šebesta z Krajské hygienické stanice v Brně.

Od počátku března objíždí lokality, kde se obvykle komáři líhnou, a mapuje situaci.

V jednotlivých místech počítá, kolik je larev ve vodních plochách a v jakém jsou vývojovém stadiu.

I v místech, která bývají v jiných letech touto dobou pod vodou, nyní Šebesta chodí suchou nohou.

Tůně v lužních lesích, které bývají obvykle zaplavené a kde se právě líhnou komáři, letos zabírají jen nepatrnou plochu.

Voda je z loňska, ta komárům nevoní

„Pokud jsou tady nějaké zbytky vody, tak je z loňska,“ říká Šebesta. V takové vodě se ovšem komářím larvám nelíbí. Ke svému vývoji potřebují čerstvou. Na jaře se jedná zejména o tající sníh.

Tůně, které se okolo niv řek vytvářejí při jarním tání, mají pro komáry ideální podmínky. Jenže letos voda nestojí ani tam, kde na jaře bývala téměř s jistotou. K takovým místům patří Kančí obora u Břeclavi, oblast soutoku Moravy a Dyje nebo okolí Hodonína.

Na Znojemsku, které je vždy o něco sušší než sousední okres Břeclav, vědci komáří líhně letos ani nemonitorují.

Důvodem, proč letošní jaro rozmnožování komárů nepřeje, jsou hlavně dvě po sobě jdoucí mírné zimy.

„Do normálu měly obě hodně daleko. Aby na jižní Moravě celou zimu prakticky nebyl sníh, to je hodně neobvyklé,“ podotkl Šebesta. Loňská a letošní zima byla podle něj extrémní. Téměř nezamrzlo a sněhu bylo málo.

Změna? Jedině když přijde extrémní počasí

„Pokud je sníh v nejvyšších polohách, ale ve středních už ne, pak jsou při jarním tání malé průtoky v řekách. V tuto chvíli mají do prvního záplavového stupně řeky hodně daleko,“ poznamenal.

Toky se nerozlévají a tůně nemohou vznikat. Komáři se nemají kde líhnout, a lidé se tedy nemusí bolestivých štípanců obávat.

Zvrátit by to mohla jedině náhlá a extrémní změna počasí, která by znamenala velké přívaly vody. Podobně jako tomu bylo loni v září. Právě po rozsáhlých deštích, které způsobily lokální povodně, se totiž loni líhli komáři i ve zcela netypickém období - na podzim.

A obyvatele jižní Moravy štípali dokonce i na přelomu října a listopadu.

Na jižní Moravě jsou nejčastěji rozšířené dva druhy komárů - pisklavý a obtížný. A toto jméno asi komára nejlépe vystihuje.

Kromě toho, že je jeho štípnutí nepříjemné a bolestivé, ruší člověka ve spánku a také může přenášet některé nemoci, například virus, který způsobuje takzvanou valtickou horečku.

Přemnožení má ale i ekonomické důsledky. Způsobuje škody lesníkům, komáři dokážou k smrti uštvat například srnčí zvěř. Na svědomí mají i omezení cestovního ruchu.

„Na návštěvnost regionu má skutečně vliv, pokud se rozkřikne, že je tu větší množství komárů. Je to nepříjemný hmyz a lidé si cestu umí rozmyslet,“ potvrzuje nepříznivý vliv komárů na turistiku mluvčí břeclavské radnice Eliška Windová.

Například zámeček Pohansko, který stojí uvnitř lužního lesa a kam město směřuje i některé své kulturní akce, je v případě hmyzí kalamity téměř nemožné navštívit.

Pro města komáři navíc znamenají i náklady na hubení. I když materiál na postřiky obvykle platí kraj, obce se musí postarat o jejich aplikaci.