Anenské terasy

Anenské terasy | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Povolil Anenské terasy, teď je kontroverzní památkář Wewiora zpět

  • 5
Na brněnský památkový ústav nastoupil tento týden po dvouleté odmlce kontroverzní památkář Pavel Wewiora. Je podepsán například pod stanovisky k výstavbě nechvalně proslulých Anenských teras bránících výhledu na Petrov nebo Špilberk či nakonec zamítnutého parkoviště na Zelném trhu v Brně.

Wewiora navíc může obratem povýšit a stát se vedoucím odboru péče o památkový fond. Řadoví památkáři, kteří v Brně píší odborná doporučení na všechny úpravy památkově chráněných staveb, by tedy pracovali pod jeho vedením.

Anenské terasy

Mezi Pekařskou a Anenskou ulicí zakryly kvůli přílišné výšce výhled na dominanty Brna – Špilberk a Petrov.

Souhlasné stanovisko k žádosti, díky které mohl investor tento dům postavit, podepsal za památkáře právě Pavel Wewiora. Trvá však na tom, že posuzoval a schválil studii s jiným množstvím pater, než projektant předložil ostatním úřadům a než nakonec postavil.

Jeho odpůrci se tak obávají, že památkáři začnou být více nakloněni přáním investorů než dosud. "Jsem v rozpacích z toho, jak se Pavel Wewiora v minulosti choval a jak byl schopen zapřít vše, co se hodilo," stěžují si pod podmínkou anonymity někteří lidé, kteří se s ním kdysi dostali do pracovního kontaktu.

I proto byl přitom Wewiora před dvěma lety propuštěn s pošramocenou pověstí, byť tehdy oficiálně odešel z organizačních důvodů. Bývalý ředitel památkářů Petr Kroupa tehdy totiž jeho místo zrušil a jiné pro něj nenašel. "Došla mi trpělivost s jeho pohledem na památkovou péči," vzpomíná na své tehdejší rozhodnutí Kroupa.

Jenže Kroupa ve funkci skončil loni na podzim, když ho bez jasného zdůvodnění ze dne na den odvolala z funkce ředitelka celého památkového ústavu Naděžda Goryczková. Na jeho místo následně nastoupil jeho dosavadní náměstek Zdeněk Vácha, který se naopak s Wewiorou shodne.

Nelichotivá pověst památkáře, který vychází vstříc investorům a škodí památkám, totiž provází podle Váchy Wewioru neprávem. A tak ho znovu přijal. "Mám svědomí čisté, jinak bych se přes všechny fámy, které o mně kolují, přece nevracel," říká Wewiora.

Přišel se zeptat, tak ho vzali

Podivné jsou ovšem okolnosti, které Wewiorův návrat na památkový ústav provází. Přijat byl na místo řadového památkáře, které bylo podle Váchy volné. Tabulkově však žádné takové místo neexistovalo. Hledá se právě jen šéf, kterým se Wewiora může stát.

A Vácha současně přiznává, že na údajně volné řadové místo nikoho nehledal. "Dozvěděl se, že je místo volné, a přišel se zeptat, zda se o něj může ucházet. Vzhledem k jeho zkušenostem jsem neměl důvod ho odmítnout," říká Vácha.

Souběžně s Wewiorovým přijetím Vácha navíc vyhlásil výběrové řízení na jedno z důležitých vedoucích míst. A do něj se mohou hlásit jen zájemci z řad stávajících zaměstnanců Národního památkového ústavu v Brně – tedy i čerstvě přijatý Wewiora.

Výsledky tohoto výběrového řízení budou známy už 15. dubna. Pokud se tedy kontroverzní památkář na toto místo opravdu přihlásí, povýší už dva týdny po svém opětovném přijetí na místo řadového památkáře.

A kdyby naopak na řadové místo v tichosti přijat nebyl, do výběrového řízení na vlivnější post by se vůbec přihlásit nemohl. "Jistěže jsem s tím musel počítat, že se přihlásí," říká ředitel Vácha. "Nevylučuji, že o místo budu usilovat," doplňuje ho Wewiora.

Podle Kroupy, který nakonec navzdory svému odvolání z funkce ředitele v památkovém ústavu zůstal a má na starosti obnovu takzvané vládní vily v Brně, je celý tento postup podivně ušitý Wewiorovi na míru.

"Nezvyklé je už omezení výběrového řízení na pracovníky pouze z Brna. Proč by na volný post nemohl přijít schopný památkář třeba z Ostravy nebo dejme tomu ze severu Čech? A to už vůbec nemluvím o tom, že na taková místa je přece výhodné vypisovat zcela otevřená výběrová řízení, do kterých se může přihlásit každý odborník s příslušnou kvalifikací," říká Kroupa.

Najdou se však odborníci, kteří se Wewiory zastávají. "Kdykoliv jsem se s ním setkal, jednal korektně. A z mého pohledu je výborné, že je vystudovaným architektem. Na projekty totiž nahlíží jinak než kunsthistorici," tvrdí třeba Aleš Svoboda, který má zásluhy na zpřístupňování podzemí Brna.