Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kormoráni vyžírají ryby v Dyji. Kvůli teplým zimám nelétají dál na jih

  14:35aktualizováno  14:35
Velcí stěhovaví ptáci, kteří se na zimu usadili na Znojemsku, místo aby letěli dál na jih, si dopřávají bohaté rybí hody. Kormoráni se sice mohou střílet, ale ochranáři to nechtějí, nemá to smysl.

Kormorán velký přezimuje na pražské Vltavě ve velkých hejnech a rybářům působí lovem ryb škody. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

„Nestačí dorůst nová populace ryb. Jsou to stotisícové škody,“ zlobí se znojemský rybář František Nekula, když v Národním parku Podyjí sleduje hodující hejno kormoránů.

Počet těchto ptáků právě v lednu dosáhl vrcholu – podle odborníků se jich jen podél řeky Dyje v úseku mezi Vranovskou a Znojemskou přehradou usadilo na pět stovek.

Jeden kormorán za den sežere v průměru půl kilogramu rybího masa. „Velké množství ryb však při lovu poškodí a ty následně uhynou. Škody přiznávané ročně ministerstvem zemědělství se pohybují kolem 150 milionu korun, ve skutečnosti jsou však mnohem vyšší,“ podotýká tajemník Moravského rybářského svazu Václav Habán.

Na kormorána platí jen plašení a střelba

Kormoráni „vyžírají“ Dyji v době, kdy zamrzají vodní plochy, v nichž loví nejraději. Když se přes led k potravě nedostanou, jdou do tekoucích vod.

Každým rokem je jich víc. Místo aby se v zimě od severu přesunuli až k jižním mořím, usadí se kvůli dobrým teplotním podmínkám na půli cesty. Tento nový zvyk pozorují odborníci od přelomu 80. a 90. let třeba právě v Podyjí.

Na tohoto přistěhovalce platí jen plašení a střelba. V Podyjí a na některých další územích kraje nejprve platila takzvaná plošná výjimka z ochrany kormoránů. Od roku 2013 ale už mezi zvláště chráněné druhy nepatří a střílet se může i jinde. Přesto k tomu podle Správy národního parku Podyjí není důvod.

„Nejvýznamnější rybí druh, vranka obecná, kormorána nezajímá. Největší podíl jeho kořisti jsou ryby uměle vysazené. Škody na přírodním prostředí jsou tedy v současné době minimální. Razantní zásah do biotopů, kterým by střelba nepochybně byla, výhradně z ekonomických důvodů nemůže být prioritou,“ vysvětluje vedoucí odboru ochrany přírody národního parku Lenka Reiterová. Navíc v letech, kdy odstřel kormoránů v Podyjí zkoušeli, se ukázalo, že efekt je minimální. V náročném terénu dyjského údolí se podařilo střelit jen jednotlivé kusy.

Rybáře mírně uklidňuje, že nejhorší „nálety“ kormoránů mají díky oteplování pravděpodobně za sebou.

Stanislav Bouzek ze znojemského rybářského svazu letošní škody v Podyjí odhadl na desetitisíce korun. Přitom nejčastěji z Dyje mizí kvůli kormoránům lososovité ryby, zvláště lipan a pstruh. Když ale přijde na věc, zas až tak vybíravý není.

„O oblíbenosti se nedá hovořit. Ideální je ryba, která bez problému projde zobákem a hltanem. Tedy i ostroretka, parma nebo jelec. V rybníkářské praxi škodí hlavně na plůdku a násadě kapra,“ doplňuje Habán.

Dospělý kormorán velký má rozpětí křídel až 160 cm, za potravou se umí potopit do desetimetrové hloubky.

Odstřel v Podyjí evropskou populaci kormorána neovlivní

Odborníci upozorňují, že kormorán je problém celoevropský. „Odstřel na malé omezené lokalitě, jako je Podyjí, je kapkou v moři, která evropskou populaci kormorána neovlivní. Nicméně musíme problém vysokých počtů kormorána do budoucna řešit. Dlouhodobým cílem ochrany říčního biotopu je dosažení přirozeného rozmnožování ryb,“ dodává Reiterová.

Rybáři ze Znojemska si však neoddychnou ani v létě. V minulosti je několikrát potrápil i nedostatek kyslíku ve vodě, což způsobuje velmi teplé počasí. Před dvěma lety na Vranovské přehradě kvůli tomu uhynul rekordní počet ryb, více než 700 kilogramů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.