Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fakultu architektury v Brně povede Koryčánek, sám architekt není

  12:11aktualizováno  12:11
Novým děkanem Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně zvolil Akademický senát bývalého šéfa Domu umění Rostislava Koryčánka. Rozhodnutí provází ostré rozbroje akademiků.

Rostislav Koryčánek do roku 2012 vedl Dům umění města Brna, pak místo v konkurzu neobhájil. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Po dvou měsících nejistoty zná Fakulta architektury VUT v Brně jméno svého děkana. Ve čtvrtek akademický senát zvolil někdejšího šéfa Domu umění Rostislava Koryčánka. Aby mohl do čela školy nastoupit, musí ho ještě jmenovat rektor.

Volba se ale senátorům povedla až napodruhé. Na konci března totiž na plánované hlasování vůbec nedošlo. Postupně před ním rezignovalo hned několik členů Akademického senátu a volba po vlnách emocí skončila chaosem.

Čekalo se tak, až senát doplní náhradníci. Současnému děkanovi Josefu Chybíkovi mezitím skončilo funkční období, a fakulta tak má už měsíc dočasnou správkyni.

"Na fakultě se vytvořily dvě proti sobě ostře vystupující strany. Navrch nakonec získal názor, že jsou potřeba změny, které školu víc otevřou. Doufám, že na tom všichni dokážou spolupracovat," uvedl Koryčánek.

Místo v Domě umění neobhájil

Sochy v ulicích, Brněnský architektonický manuál, pořádání mezinárodních konferencí. Koryčánek jako šéf brněnského Domu umění nastartoval v instituci řadu úspěšných projektů.

Ač městský zaměstnanec, proti vedení města se nebál vystoupit. Podle kritiků radnice pak právě proto nově vypsaný konkurz nevyhrál a instituci s koncem roku 2012 opustil. Nyní však chce na řadu projektů navázat.

"Například bych si přál využít Dům pánů z Kunštátu k pořádání výstav společně s fakultou výtvarných umění. Nastupující generace architektů a umělců by měla mít bližší kontakt s Brňany. Chtěl bych také pro mladé architekty vytvořit co-working, kde by mohli levně nastartovat kariéru ve sdílených kancelářích," vyjmenoval některé nápady Koryčánek.

Školu chce více otevřít odborné veřejnosti a na šéfy ústavů vypsat otevřená výběrová řízení. Historikovi umění ale odpůrci z fakulty vyčítají, že sám nemá architektonické vzdělání.

"Výsledky volby považuji za nešťastné pro celou brněnskou architekturu. V době obrovského tlaku na profesi architekta, která musí za uhájení své existence tvrdě bojovat, by měl dle výsledku voleb fakultu architektury vést člověk, který s prací architekta nemá přímou zkušenost, nevystudoval architektonický či stavební obor, není pedagog školy architektury, nemá akademickou hodnost a není respektovaným manažerem. Nevím, zda Koryčánek bude dobrým děkanem. Vím jen, že k tomu vůbec nemá obvykle požadované předpoklady," pustil se do Koryčánka jeden z pedagogů fakulty Petr Pelčák.

Ten byl ještě donedávna předsedou Akademického senátu. Při předchozí volbě ale rezignoval, a tím ji zablokoval. Prý proto, že někteří další senátoři společně navrhli kandidaturu právě Koryčánka, čímž se stali podjatými.

Takový výklad ale například bývalý předseda Studentské komory Akademického senátu Masarykovy univerzity Zdeněk Ručka odmítá. "Argument považuji za ryze účelový, o důvodech lze spekulovat. Je běžné, že aktivní senátoři přesvědčují kvalitní osobnosti ke kandidatuře," kritizuje Ručka.

Na to, zda se prázdná místa po Pelčákovi a jeho kolezích mohla zaplnit náhradníky, nebo bylo nutné vyhlásit nové akademické volby, pak vzniklo několik odborných posudků s odlišnými výklady.

Zda se Koryčánek děkanem opravdu stane, rozhodne rektor – což by už nyní měla být víceméně formalita. "V procesu volby kandidáta na děkana Fakulty architektury VUT nebude rektor překračovat své pravomoci. Záležitost je plně v kompetenci fakulty," uvedla mluvčí VUT Jitka Vanýsková.

"Myslím, že Koryčánek je výborná volba. Brněnská architektura je oproti jiným školám v republice velmi izolovaná. Své výsledky neumí prezentovat. Koryčánek se už v Domě umění hodně věnoval architektuře, má o ní mimořádné povědomí," hodnotí výsledek volby architekt a dříve dlouholetý šéfredaktor časopisu ERA 21 Osamu Okamura.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.