Netradiční pohovka Jana Jakuba Kotíka | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Kotíkova kritika pokrytectví je k vidění v Brně

Dílo česko-amerického výtvarníka a příbuzného T. G. Masaryka Jana Jakuba Kotíka, který před rokem v pouhých pětatřiceti letech podlehl rakovině, nyní připomíná instalace Moravské galerie v Brně.

V Pražákově paláci v Prostoru pro jedno dílo si lidé až do března příštího roku mohou prohlížet jeho netradiční a provokativní pohovku nazvanou Houses of the Holy.

Angažovaný umělec Kotík, který ve svých dílech vždy kritizoval (zejména americkou) politiku a praktiky nadnárodních korporací, ji vytvořil před třemi lety jako výtku k pokrytectví lidí, kteří se smíří s násilím páchaným na ochranu jejich bohatství a spokojenosti.

Pohovka na první pohled připomíná luxusní nábytek "chaise longue", čili doslova "dlouhou židli", je ovšem potažena látkou s loveckými výjevy. "Látka je metaforou pro násilí, které se stane zábavou. A tvarem sofa připomíná střelu s plochou dráhou letu," komentoval své dílo před časem sám autor.

LP Led Zeppelin

"Jan Jakub Kotík se svými díly řadí mezi umělce, kteří se nechtějí smířit tichým souhlasem s pokrytectvím hlásaným věrozvěsty zkázy. Objekt Houses of the Holy, stejnojmenný s názvem LP Led Zeppelin, vytvořil po svém návratu z USA. Z odstupu komentuje hysterické vření, deklarace ctnosti znehodnocované činy," doplnila kurátorka Yvona Ferencová.

Kotík se narodil v USA, vystudoval Cooper University v New Yorku. Začínal jako muzikant, hrál na bicí v řadě nezávislých rockových kapel. Až po přestěhování do Prahy v roce 2000 začal tvořit výtvarná díla.

Pocházel z rodiny, která k umění nikdy neměla daleko. Prapravnuk prvního československého prezidenta byl synem kurátorky a historičky umění Charlotty Kotíkové a skladatele a dirigenta Petra Kotíka.

Jeho bratr Tomáš je známým sochařem v New Yorku, jeho žena Gabriela je kurátorkou a provozuje Galerii Jelení Centra pro současné umění v Praze.

S Kotíkovým dílem se Brňané mohli blíže seznámit na sólové výstavě Patina v brněnském Domě umění či tamtéž na Výstavě finalistů ceny Chalupeckého v roce 2006. Tehdy Kotík zacílil na propagandu jako nástroj politických stran, ovšem maskovanou za nezávislé zpravodajství.