Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ke kotlíkové dotaci pomůže jen „extra“ topenář. Těch je málo a času ubývá

  13:55aktualizováno  13:55
Posledních pár dní mají žadatelé o kotlíkovou dotaci na připojení ekologičtějšího kotle. Často ale nevědí, že výměnu musí provést certifikovaný instalatér. Bez toho na dotaci až 127 tisíc nedosáhnou.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Lumír SchulzMAFRA

Celkem 723 jihomoravských rodin má od kraje slíbeno, že by jim mohl poslat takzvanou kotlíkovou dotaci. V první výzvě je připraveno 83 milionů korun. Ekologičtější zařízení musí zájemci spustit do konce října.

Jenže lidé příspěvek až 127 tisíc korun, přestože už se jim v kotelně skví nový a k ovzduší příznivější přístroj, dostat nemusí. Z dokumentací, které kraj začne začátkem listopadu prověřovat, musí být jasné, že instalaci provedl certifikovaný topenář. Pokud si pozvali obyčejného řemeslníka, podmínky nesplňují.

„Nevím, jak by bylo možné získat certifikát zpětně,“ podotkla k tomu mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková.

Topenář s patřičným osvědčením je přitom nedostatkovým zbožím – podle informací od Lucie Bělocké z Asociace podniků topenářské techniky a jejich seznamu je jich v kraji jen něco málo přes dvacet.

Lidé odkládají instalaci na poslední chvíli

A žadatelům zbývají jen dva týdny na zprovoznění. „Řada domácností odkládá instalaci kotle až na poslední chvíli,“ poukazuje Radim Klacek ze společnosti Gienger, prodejce techniky pro zařízení budov. Podle jeho slov lidé přes léto kotle spíše objednávali a jejich instalaci nechali na později.

Kotlíkové dotace

  • Od roku 2012 do roku 2015 do nich bylo investováno téměř půl miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí a z krajů. Dotace závisely na tom, zda se do nich kraj přihlásil a byl ochoten investovat polovinu prostředků. Jihomoravský kraj mezi nimi nebyl.
  • Kvůli potřebě zásadně obměnit staré kotle vzhledem k tomu, jak znečišťují prostředí, vyjednalo MŽP v roce 2014 u Evropské komise 9 miliard korun. Zatímco dříve byla maximální finanční podpora 60 procent, nyní to je až 85 procent. V některých krajích a obcích přidávají dalších 5 až 15 procent, takže nový kotel mohou mít lidé i zadarmo. Na jižní Moravě ale kraj dalšími penězi nepřispívá.

Firmy, jež kotle prodávají, hlásily na jižní Moravě před topnou sezonou odbyt stovek zařízení.

„Moc kotlů jsem nevyměnil. Vyřídit dotaci asi není tak jednoduché,“ přemítá certifikovaný topenář Květoslav Doležal z Tavíkovic na Znojemsku. Potřebné oprávnění podle něj nebylo těžké získat, prostě složil test.

„Musel jsem udělat profesní zkoušku, de facto znovu výuční list. Pokud bych chtěl instalovat třeba solární systémy, musel bych dělat další zkoušku,“ popsal Marek Blažek z Újezdu u Brna, který figuruje na oficiálním seznamu 1 300 odborníků.

Majitelé kotlů se navíc musejí rozhodnout, jestli kotel připojí trubkami z mědi, nebo nerezového vlnovce. Při první variantě se trubky napojují kolínky a spájí se. Schopného řemeslníka by proto měli vybírat obzvlášť pečlivě. „Pokud není svár proveden správně, máte zaděláno na budoucí problém. Tímto místem vám za čas zaručeně poteče voda,“ upozorňuje instalatér Jan Neužil.

Myslí se i na opozdilce

Podle topenářů lidé o výměnu kotlů na tuhá paliva stojí, registrují, že zákazníci už čekají na druhou výzvu kotlíkových dotací.

Ta první myslí i na opozdilce. „Ministerstvo dále vyjednalo u Evropské komise, že ještě v letošním roce budou moci kraje čerpat dalších 10 procent navíc, nad rámec první výzvy,“ sdělila Petra Roubíčková z ministerstva.

Je to řešení pro ty, kteří termíny dané kraji nestihnou. „Žadatelé si mohou o dotaci požádat znovu, včetně těch, kteří svou žádost například stáhli, protože se jim nepodaří kotel instalovat v termínu. Žádosti se přijímají od 1. listopadu do 28. února příštího roku, popřípadě do vyčerpání finanční alokace,“ dodala Roubíčková.

Výzva na jižní Moravě platila od prosince 2015 do dubna 2016, vzhledem k velkému zájmu žadatelů se ale uzavřela už v únoru.

Těm, kteří vlastní kotel na tuhá paliva, se teď sešla dvě legislativní opatření. Kromě zmíněného termínu dokončení instalace nových kotlů u kotlíkové dotace i zákonná povinnost mít od Nového roku platnou revizi kotle.

V kraji se má vyměnit nejméně 900 kotlů

Od ledna příštího roku si totiž mohou radnice toto potvrzení vyžádat. A pokud jej domácnost nebude mít, hrozí jí pokuta až 20 tisíc korun. Odborníci přitom odhadují, že je v republice téměř půl milionu domů, jež by měly tuto revizi podstoupit.

„Ke všem těmto činnostem potřebujete kvalifikovaného topenáře. Vzhledem k tomu, že veškeré úpravy na kotli je nutné dělat nejlépe na začátku topné sezony, je za minutu dvanáct sjednat si jeho návštěvu,“ poukazuje Tomáš Holeček, odborník na potrubní systémy ze společnosti AZ Pokorny.

Cílem kotlíkových dotací je snížit spotřebu tuhých paliv a do roku 2020 vyměnit minimálně 80 tisíc kotlů v celé republice. Minimální počet výměn k roku 2018 je na jižní Moravě stanoven na 900 kotlů, na což ministerstvo životního prostředí přidělilo kraji skoro 136 milionů korun.

Termín vyhlášení druhé výzvy plánuje ministerstvo na první čtvrtletí příštího roku. „Podmínkou pro její vyhlášení je vyhodnocení první výzvy a dojednání podmínek s Evropskou komisí. Je na každém kraji, jestli otevře jedno, nebo více kol příjmu žádostí o kotlíkovou dotaci,“ uzavřela Roubíčková.

Podobně vysoké kotlíkové dotace nikdy dřív lidem poskytovány nebyly. Kraje ale čerpají z Operačního programu Životní prostředí evropské prostředky od vstupu do Evropské unie. Do roku 2013 si kraje rozdělily celkem 140 miliard korun, na období 2014–2020 je částka poloviční.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.