"Smyslem je, aby zdraví důchodci zůstali v domácím prostředí a ti méně soběstační si podle stupně a typu handicapu zaplatili služby v některém zařízení. V někdejších penzionech pro důchodce právě nyní přijímají ošetřovatelský personál a dělají stavební úpravy," popsal Jan Polák, vedoucí oddělení ekonomiky a sociálních služeb brněnského magistrátu.
Brno si vybralo tuto možnost, a to kvůli velkému počtu důchodců s různě sníženou soběstačností. Jiná města naopak volí proměnu penzionů v domy s pečovatelskou službou, které jsou naopak na personál méně náročné. A bývalé domovy důchodců a penziony pro důchodce se sjednotily pod pojmenování domovy pro seniory.
Na umístění v některém z těchto zařízení čeká v Brně asi tisíc lidí. "Změny jsou dobrou zprávou pro nemohoucí čekatele. Stávající kapacita 12 062 lůžek se postupně rozšíří o 547 lůžek, která mají brněnské penziony. Ošetříme tak daleko více potřebných," vysvětlil šéf sociálně-kulturního úseku magistrátu Vladimír Adam.
Změna za třicet milionů
Na transformaci penzionů, ošetřovací personál a bezbariérové úpravy Brno vydá kolem třiceti milionů. Zatímco tato zařízení budou poskytovat jakési "soft" služby, bývalé domovy důchodců pojedou v "hard" režimu. Tedy zabezpečí i klienty s demencí, Alzheimerovou nemocí nebo jinou duševní chorobou, jichž stále přibývá. Domovy pro ně mají vyhrazena oddělení se zvláštním režimem.
Tato místa chybějí městu nejcitelněji. "Přitom v mnoha domovech žijí lidé, kteří se o sebe dokážou bez potíží postarat. Pamatuji na propagační leták jednoho domova s fotkou seniora ve sportovním, jak ze dveří domu vede horské kolo. Tito lidé umístění nepotřebují," poznamenal ředitel Oblastní charity Brno Karel Kosina.
Takoví klienti si po ukončení transformace k 1. lednu 2010 pobyt v zařízení musejí uhradit.
