Kraj chce zákonem omezit práva žadatelů o informace, chce tak zamezit skovkám zbytečných žádostí, které zaměstnávají úředníky (ilustrační snímek).

Kraj chce zákonem omezit práva žadatelů o informace, chce tak zamezit skovkám zbytečných žádostí, které zaměstnávají úředníky (ilustrační snímek). | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Kraj se brání zbytečným dotazům zahlcujícím úřady. Chce úpravu zákona

  • 7
Jihomoravský kraj se rozhodl postavit proti kverulantům, kteří úředníky obtěžují se stovkami zbytečných žádostí o informace. Práva žadatelů chtějí omezit zákonem a také prodloužit dobu vyřizování. Zda ale bude návrh platit, rozhodne nakonec parlament.

Kraj podle radní Marie Cackové (KDU-ČSL) přišel s návrhem na změnu zákona proto, že se už dlouho potýká se zahlcením žádostí o informace. Podle ní často obstrukční.

"Teprve v praxi se vždy ukáže, kde má zákon slabá místa. Postavení úřadu a žadatele o informace je nevyvážené a dává lidem možnost úřad šikanovat," tvrdí Cacková.

Delší lhůta na vyřízení a žadatel by musel platit zálohu

Jihomoravský kraj loni obdržel 530 žádostí o informace a 359 stížností na jejich vyřízení. Kromě toho, že jsou podle radní často zbytečné a přidávají úředníkům práci, jejich vyřízení stojí hejtmanství peníze.

"Je to v řádech stovek korun, ale záleží, na co se lidé ptají. Pokud je třeba kopírovat mnoho materiálů, mohou být náklady i mnohem vyšší," řekla Cacková s tím, že lidé za informace mnohdy nezaplatí.

Kraj proto navrhuje několik opatření. Předně bude mít žadatel povinnost se identifikovat, aby se zabránilo tomu, že se informace zasílají na e-mail smyšleným osobám. Lhůtu, do níž musí úřad odpovědět, chce prodloužit z 15 na 20 dnů. "Kdo žádá o informace, musel by také zaplatit zálohu. To by byla pětina nákladů," popsala Cacková.

Proti záměru hejtmanství už se ohradila občanská sdružení, která často po úřadech informace chtějí. "Návrh zákona je zpátečnický. Když chceme po kraji informace, není to žádné šikanování. Oni rozhodují o miliardách daňových poplatníků, máme proto právo na informace," zlobí se aktivista Petr Firbas.

Ten dlouhodobě spolupracuje s občanskými sdruženími odmítajícími chystané dopravní stavby v kraji. Podle něj by kraj nemusel mít se žádostmi tolik starostí, kdyby vše zveřejňoval na internetu. "Takhle když se člověk zajímá o pět materiálů z každého jednání rady, které je padesátkrát ročně, musí podat dvě stě padesát žádostí," podotkl Firbas.

Návrh zákona se nelíbí ani Matěji Hollanovi ze sdružení Brnění. "Na kraji nepochopili, že nevládnou pro sebe, ale pro nás. Občan musí mít neustálý přístup ke všemu, co úřady a politici dělají," myslí si.

Co je a není kverulantství

Z návrhu změny zákona není nadšen ani autor původní a v současnosti platné verze Oldřich Kužílek z organizace Otevřená společnost. "Navrhovaná změna je nekvalitní. Víme, že zákon má svoje vady, ale jak je chce řešit kraj, není vhodné," soudí Kužílek.

Ten za téměř zločinný považuje například, že úředník bude mít možnost odmítnout žádost s tím, že jde o kverulantství. "Neexistuje systém protivah, který zajistí, aby to úředník neudělal svévolně," vytýká úředníkům Kužílek.

Podle něj navíc návrh odporuje Listině základních práv a svobod, která je v Česku součástí ústavního pořádku.

To ale kraj odmítá. V návrhu změny zákona se píše, že neodporuje ústavě ani mezinárodním smlouvám a evropským zákonům. Podle radní Cacková lidé omožnost být informováni nepřijdou. "Každý, kdo se ptá na věci důležité ohledně kraje a krajského úřadu, informace dostane. Kdo chce šikanovat, bude omezen," uzavřela Cacková.