Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velké teplo a málo vody. Blíží se soumrak krápníků

  16:02aktualizováno  16:02
Momentálně se davy turistů chodí zchladit do jeskyní, kde se teplota pohybuje mezi 7 až 8 stupni Celsia. Podle vědců ale nejspíš za pár desítek let teplota nejen v Moravském krasu povyskočí. Stejně jako ta venku - na jihu Moravy by mělo časem být podnebí jako u Středozemního moře.

Amatérská jeskyně v Moravském krasu. Ilustrační snímek | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

„Obecné pravidlo je, že běžná teplota v jeskyních odpovídá průměrné celoroční teplotě na povrchu,“ vysvětlil Jiří Otava z České geologické služby.

A vědci z Karlovy univerzity ve studiích hlásí jasné zvednutí teplot v kraji v příštích padesáti letech. „Průměrná teplota se zvýší v intervalech od 1,5 do 2,5 stupně,“ řekl už dříve Petr Pišoft, vedoucí Katedry fyziky atmosféry MFF UK. Což by značně ovlivnilo stavy vody.

Sucho a vedro

Zákazy a omezení

  • Z povrchových vod a z vodních toků je na většině území Jihomoravského kraje zakázáno odebírat vodu na zalévání zahrad, hřišť a trávníků, nesmí se používat ani k napouštění bazénů a mytí aut.
  • Většina měst zakazuje koupání v kašnách a fontánách.
  • Zákaz rozdělávání ohňů, kouření a používání zábavní pyrotechniky v lesních porostech a ve vzdálenosti do 50 metrů od nich, stejné omezení platí i blízko zemědělských kultur a u suchých travních porostů.
  • Grilování vysloveně zakázáno není, hasiči ho ale nedoporučují.
  • Pozor při řízení! Podle Automotoklubu jsou vedra příčinou až 20 % dopravních nehod.

„Pokud nebude v jeskyních voda, mohou přestat růst krápníky. A tím, že se zvýší teplota, se změní i fauna a flóra. Dovedu si představit, že se například netopýrům zkrátí či posune zimní spánek,“ popsal Otava.

Hladina vody v jeskyních kolísá

Zejména na krápníkovou výzdobu je pyšný vyhlášený Moravský kras. Dlouhé výrůstky vznikající na stropech i podlahách podzemních prostor potřebují takzvaný skap vody.

To znamená vodu, která prokape přes povrch do jeskyně. Vysoký skap je především v období, kdy taje sníh. Opakem jsou letní měsíce. A právě vysoké teploty a sucho snižují množství vody v jeskyních.

„Nyní tam nižší hladina je. Ale například v září roku 2012 tam bylo vody ještě méně než dnes,“ vysvětlil Stanislav Lejska z Českého hydrometeorologického ústavu, který hladinu vody v jeskyních měří.

Ta ale podle něj kolísá v tomto období běžně a je také teplejší. U jeskyní, které jsou v menší hloubce, se snížení skapů projeví tradičně rychleji. Stejně tak zvýšení v případě dešťů.

Pokud by se však naplnilo tvrzení vědců, může podle expertů dojít i k vyhynutí některých živočichů.

Bude mít sucho vliv na netopýry?

„Například v jeskyních ve Slovinsku, Bulharsku či ve Francii je stálá teplota i nad 10 stupňů Celsia. Nacházíme zde velké letní kolonie netopýrů. U nás to funguje tak, že se netopýři přemisťují do jeskyně až na zimní spánek a mláďata se rodí mimo jeskyně. Pokud by došlo k nárůstu teploty, mohly by i v našich jeskyních být letní kolonie a mláďata netopýrů by se tak mohla rodit v jeskyních,“ uvedl Leoš Štefka, vedoucí Správy Moravského krasu.

Jak bude

V sobotu se začne ochlazovat, přes den má v Brně být až 31 °C, v noci teplota klesne na 22 °C. V neděli teploty přes den vystoupají na 27 °C, v noci půjdou na 19 °C.

Mezi živočichy, kteří dnes v jeskyních žijí, patří například chvostoskoci, což je skupina malých bezobratlých živočichů měřících asi milimetr, dále třeba žížaly či drobní korýši.

„Máme zde kolonii vrápenců malých (druh netopýra - pozn. red.), která je na jižní Moravě největší. Letos jsme jich na jednom místě napočítali čtyři sta dvacet,“ uvedl Jiří Kolařík z jeskyně Na Turoldu u Mikulova.

Ta je navíc specifická tím, že je vytvořená na zlomech a puklinách.

„Nad jeskyní se nachází dalších sedm metrů spraše, která nepropustí vodu. A proto je velmi suchá. Dole je vlhkost kolem sedmačtyřiceti procent,“ řekl Kolařík. Z toho důvodu ve zdejší jeskyni není krápníková výzdoba jako v jiných.

„Zda bude mít případná zvýšená teplota v jeskyních vliv na zimující netopýry a další věci, to těžko říci. Když ale jeskyně vyschnou, tak krápníky se dále vyvíjet nebudou,“ uzavřel Kolařík.

Autoři:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.