Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ofset vychrlil padělky forintů za 17 milionů, tiskárna pak zkrachovala

Seriál   20:00aktualizováno  20:00
Nové časy, nové pořádky, nové možnosti. Pro 90. léta minulého století to platilo i v negativním smyslu. Ve velkém se tehdy třeba vyrojili padělatelé peněz. Jeden z největších případů se odehrál v roce 1998 na jižní Moravě.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Sto třicet milionů maďarských forintů, což tehdy bylo asi 17 milionů korun, natiskla skupina podvodníků ve Slavkově u Brna. Odtud pocházela část skupiny, další členové byli ze severní Moravy. Forinty vyrobili ve slavkovské tiskárně Protisk na ofsetovém stroji a chtěli je vyvézt na Slovensko a do Maďarska.

Povedlo se jim to jen zčásti. Po padělatelích šli policisté několik měsíců. Na odhalení se podíleli i slovenští vyšetřovatelé, kteří na svém území zajistili první část forintů v srpnu 1998, zabavili třicet milionů. Zbytek pak našli ostravští policisté v říjnu.

Kriminální případy 90. let

„Tento případ co do počtu zadržených kusů nepochybně patří mezi desítku největších případů padělání našich nebo cizích platidel na našem území po vzniku samostatné československé měny v roce 1919,“ poznamenala Kateřina Bartůšková z odboru komunikace České národní banky (ČNB).

U Krajského soudu v Olomouci nakonec 14. září 1999 usedla na lavici obžalovaných pětice mužů ve věku 26 až 45 let, kterým hrozil patnáctiletý trest za padělání. Byl mezi nimi i Antonín S., samotný majitel tiskárny, jež po kauze zkrachovala.

Rozsudek si vyslechli také dva muži z Ostravy, kteří navíc falšovali větší množství pasů, řidičských a technických průkazů a dalších veřejných dokladů. Antonín S. odešel od soudu s osmiletým trestem a podle informací MF DNES se po odpykání vrátil zpět do Slavkova u Brna. Redakce se pokusila o kontakt, muž ale nebere telefon.

Šéf ukrajinského gangu měl hodinky za 1,5 milionu

Podle slov Kateřiny Bartůškové z ČNB se padělání rozrůstalo ze tří důvodů. Nejvíce mu nahrála československá měnová rozluka v roce 1993, při níž starší platidla ztratila rychle platnost a docházelo k padělání kolků, kterými byly opatřeny platné bankovky.

„Ale také to bylo společenskými a z toho vyplývajícími ekonomickými změnami po roce 1989 jako otevření hranic, liberalizace trhu či uvolnění devizových předpisů. Přispěla k tomu také větší organizovanost padělatelů a rozšiřovatelů padělků v tuzemsku i v mezinárodním měřítku,“ vysvětlila Bartůšková.

Počty padělaných peněz

1994: 9 421 kusů bankovek zadržených policií

1995: 16 468

1996: 2 056

1997: 3 730

1998: 80 133

1999: 6 057

2000: 3 976

2001: 2 371

2002: 1 491

Zdroj: Česká národní banka.

Slavkovský případ padělání bankovek nebyl zdaleka jediný, který souvisel s jižní Moravou. V roce 2000 se podařilo kriminalistům rozprášit takzvaný luhanský gang, který řádil po celé republice. Sídlo měl ale v Brně.

V devadesátých letech to byla jedna z největších cizojazyčných organizovaných skupin v Česku. Mezi zadrženými byli i čtyři hlavní bossové organizace, z nichž dva měli bydliště v Brně a na Třebíčsku a další dva v Praze.

Členové luhanské brigády, pojmenované podle ukrajinského města Luhansk, se zaměřovali především na vydírání podnikatelů, obchod se zbraněmi, padělání peněz a další závažnou násilnou trestnou činnost.

Cizinci ve věku 24 až 36 let byli obviněni z vydírání a loupeže. Na jejich dopadení pracovalo 250 policistů, především detektivů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Akce se jmenovala Síť.

„O tom, že obvinění cizinci netrpěli nouzí, svědčí mimo jiné fakt, že zadržený boss pražské větve organizace měl u sebe hodinky s diamanty v hodnotě téměř 1,5 milionu korun,“ uvedla tehdejší mluvčí českého policejního prezidia Ivana Zelenáková.

Policista převážel padělané dolary

Další falešné bankovky se objevily na jižní Moravě v září 1997. Členové dopravní policie z Hodonína zadrželi při silniční kontrole jiného policistu. Ve voze měl větší množství padělaných stodolarových bankovek.

Ve stejném roce se také poprvé kriminalisté setkali s případem, kdy pachatelé upravovali mince. Násilně předělané dvacetikoruny měly být velikostí a tvarem shodné s kovovou padesátikorunou. Herní automat je pak registroval jako padesátikoruny a podle toho i počítal a vyplácel výhry.

V současné době se policisté setkávají spíše s jednotlivými padělanými bankovkami, kterými někdo zaplatí v obchodě nebo je odevzdá s tržbou v bance.

„Potom prověřujeme, zda pochází ze stejné série, tedy od stejné skupiny pachatelů, podle jejich znaků. Takový objem padělaných peněz jako ve Slavkově u Brna jsme tady ale v posledních letech nevyšetřovali,“ sdělila mluvčí jihomoravských policistů Petra Ledabylová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Zatmění Slunce, jak ho zachytila VUT Brno na Špicberkách.
Čeští vědci čekají na zatmění Slunce kvůli zvědavcům na tajném místě

Na dlouho utajovaném a opuštěném místě v Oregonu v USA, dál od všech ostatních „lovců“. Tak čeká matematik Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství...  celý článek

RegioJet testuje nové vagóny Astra.
Lidé jsou unavení z uzavírek a výmolů na D1. Raději volí cestu vlakem

Počet cestujících vlakem mezi Brnem a Prahou se od roku 2010 téměř ztrojnásobil. Může za to konkurenční boj mezi Českými drahami a RegioJetem, ale hlavně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.