Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Ofset vychrlil padělky forintů za 17 milionů, tiskárna pak zkrachovala

  • 0
Nové časy, nové pořádky, nové možnosti. Pro 90. léta minulého století to platilo i v negativním smyslu. Ve velkém se tehdy třeba vyrojili padělatelé peněz. Jeden z největších případů se odehrál v roce 1998 na jižní Moravě.

Sto třicet milionů maďarských forintů, což tehdy bylo asi 17 milionů korun, natiskla skupina podvodníků ve Slavkově u Brna. Odtud pocházela část skupiny, další členové byli ze severní Moravy. Forinty vyrobili ve slavkovské tiskárně Protisk na ofsetovém stroji a chtěli je vyvézt na Slovensko a do Maďarska.

Povedlo se jim to jen zčásti. Po padělatelích šli policisté několik měsíců. Na odhalení se podíleli i slovenští vyšetřovatelé, kteří na svém území zajistili první část forintů v srpnu 1998, zabavili třicet milionů. Zbytek pak našli ostravští policisté v říjnu.

Kriminální případy 90. let

„Tento případ co do počtu zadržených kusů nepochybně patří mezi desítku největších případů padělání našich nebo cizích platidel na našem území po vzniku samostatné československé měny v roce 1919,“ poznamenala Kateřina Bartůšková z odboru komunikace České národní banky (ČNB).

U Krajského soudu v Olomouci nakonec 14. září 1999 usedla na lavici obžalovaných pětice mužů ve věku 26 až 45 let, kterým hrozil patnáctiletý trest za padělání. Byl mezi nimi i Antonín S., samotný majitel tiskárny, jež po kauze zkrachovala.

Rozsudek si vyslechli také dva muži z Ostravy, kteří navíc falšovali větší množství pasů, řidičských a technických průkazů a dalších veřejných dokladů. Antonín S. odešel od soudu s osmiletým trestem a podle informací MF DNES se po odpykání vrátil zpět do Slavkova u Brna. Redakce se pokusila o kontakt, muž ale nebere telefon.

Šéf ukrajinského gangu měl hodinky za 1,5 milionu

Podle slov Kateřiny Bartůškové z ČNB se padělání rozrůstalo ze tří důvodů. Nejvíce mu nahrála československá měnová rozluka v roce 1993, při níž starší platidla ztratila rychle platnost a docházelo k padělání kolků, kterými byly opatřeny platné bankovky.

„Ale také to bylo společenskými a z toho vyplývajícími ekonomickými změnami po roce 1989 jako otevření hranic, liberalizace trhu či uvolnění devizových předpisů. Přispěla k tomu také větší organizovanost padělatelů a rozšiřovatelů padělků v tuzemsku i v mezinárodním měřítku,“ vysvětlila Bartůšková.

Počty padělaných peněz

1994: 9 421 kusů bankovek zadržených policií

1995: 16 468

1996: 2 056

1997: 3 730

1998: 80 133

1999: 6 057

2000: 3 976

2001: 2 371

2002: 1 491

Zdroj: Česká národní banka.

Slavkovský případ padělání bankovek nebyl zdaleka jediný, který souvisel s jižní Moravou. V roce 2000 se podařilo kriminalistům rozprášit takzvaný luhanský gang, který řádil po celé republice. Sídlo měl ale v Brně.

V devadesátých letech to byla jedna z největších cizojazyčných organizovaných skupin v Česku. Mezi zadrženými byli i čtyři hlavní bossové organizace, z nichž dva měli bydliště v Brně a na Třebíčsku a další dva v Praze.

Členové luhanské brigády, pojmenované podle ukrajinského města Luhansk, se zaměřovali především na vydírání podnikatelů, obchod se zbraněmi, padělání peněz a další závažnou násilnou trestnou činnost.

Cizinci ve věku 24 až 36 let byli obviněni z vydírání a loupeže. Na jejich dopadení pracovalo 250 policistů, především detektivů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Akce se jmenovala Síť.

„O tom, že obvinění cizinci netrpěli nouzí, svědčí mimo jiné fakt, že zadržený boss pražské větve organizace měl u sebe hodinky s diamanty v hodnotě téměř 1,5 milionu korun,“ uvedla tehdejší mluvčí českého policejního prezidia Ivana Zelenáková.

Policista převážel padělané dolary

Další falešné bankovky se objevily na jižní Moravě v září 1997. Členové dopravní policie z Hodonína zadrželi při silniční kontrole jiného policistu. Ve voze měl větší množství padělaných stodolarových bankovek.

Ve stejném roce se také poprvé kriminalisté setkali s případem, kdy pachatelé upravovali mince. Násilně předělané dvacetikoruny měly být velikostí a tvarem shodné s kovovou padesátikorunou. Herní automat je pak registroval jako padesátikoruny a podle toho i počítal a vyplácel výhry.

V současné době se policisté setkávají spíše s jednotlivými padělanými bankovkami, kterými někdo zaplatí v obchodě nebo je odevzdá s tržbou v bance.

„Potom prověřujeme, zda pochází ze stejné série, tedy od stejné skupiny pachatelů, podle jejich znaků. Takový objem padělaných peněz jako ve Slavkově u Brna jsme tady ale v posledních letech nevyšetřovali,“ sdělila mluvčí jihomoravských policistů Petra Ledabylová.