Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dva mladí lidé skončili v krvi, za mříže šel skin. Osvobodili ho

Seriál   17:00aktualizováno  17:00
Dvacet let uplyne od brutálního napadení u hlavního nádraží v Brně. Dodnes neznámý útočník těžce pobodal dvojici mladých lidí, dalšího člověka pořezal. Co se odehrálo a následovalo, popisuje další díl krimiseriálu MF DNES, který se zabývá případy z devadesátých let.

Martin Korec dnes vede tatérský salon v Brně. Někdejší vůdce brněnských holých lebek říká, že ve dvouleté vazbě hlavně rychle dospěl a ujasnil si priority. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Dva roky života strávil Martin Korec ve vazbě. Byl obviněn z pobodání dvou mladých lidí, kteří útok málem nepřežili. Další člověk byl pořezaný. Napadení se odehrálo 21. ledna 1996 asi ve tři hodiny ráno u hlavního nádraží v Brně. Proč vůbec k útoku došlo, se dodnes neví.

Jisté je, že v osudnou noc byla na nádraží kromě oné trojice také skupina skinheadů. Korec, považovaný za vůdce brněnských holých lebek, byl mezi nimi.

Od začátku tvrdil, že je nevinný. Z tehdejšího tisku vyplývá, že mu však nikdo nevěřil právě kvůli jeho ideovému zaměření.

Fotogalerie

Hrozil mu vysoký trest. Znalec z oboru soudního lékařství tehdy vypověděl, že dvacetiletá Zuzana Bauerová dostala tak silnou ránu nožem do hrudníku, že upadla do šokového stavu. V ohrožení života byl také její přítel Jaroslav Plachý, kterému útočník přeťal mezižeberní tepnu.

Chybělo jim pár minut do klinické smrti. Díky rychlému zásahu zdravotníků a okamžité operaci v brněnské Úrazové nemocnici přežili. Mladý pár po tomto hrůzostrašném zážitku odjel do Spojených států amerických, kde si našel práci a založil rodinu.

„Raději jsme sbalili kufry. Když byl Korec v base, několikrát za mnou do obchodu, kde jsem tehdy prodávala, přišla jeho sestra s nějakým klukem. Tlačili na mě, abych změnila výpověď. Bála jsem se, že nám budou vyhrožovat. Když pak Korce pustili, necítila jsem se v Brně bezpečně,“ vysvětlila v roce 2006 pro MF DNES Zuzana Bauerová.

Odvolání nepomohlo

Obžalovaný Korec ale trval na své nevině a domohl se osvobození. I přesto, že jej napadená dívka označila za pachatele. A bez zaváhání ho mezi šesti figuranty označil i třetí napadený muž, který vyvázl s řeznými ranami. Jiní svědkové však vypovídali v Korcův prospěch.

„Je to hrozné pomyšlení, že za tyto surovosti snad nebude nikdo potrestán. Vypadá to, jako by si to snad ty děcka udělaly samy a třeba spadly někde na vidle,“ komentovali rozsudek v roce 1997 rodiče Bauerové.

Kriminální případy 90. let

Státní zástupce se hned na místě odvolal a podal stížnost proti propuštění Korce z vazby. Ten tak zůstal v cele a případ putoval k vrchnímu soudu. Kauza se vrátila zpět do Brna ke krajskému soudu a u něj si Korec znovu vyslechl osvobozující rozsudek. Předtím v cele strávil 27 měsíců.

„Těžko říct, kolik toho v mém životě změnila zkušenost s pobytem ve vazbě. Nebylo mi ani dvacet let. Snažím se vnímat spíš pozitiva, než si s sebou nést nějaké trauma. Asi jsem tam rychle dospěl, určitě se zklidnil, naučil se sám sebe vážit a získal tím mnohem větší vnitřní sílu. Pochopil jsem, co je skutečný problém a co je zbytečnost,“ hodnotí teď Korec s odstupem.

V roce 2006 se dokonce dočkal finančního odškodnění. Městský soud v Brně mu sice přiznal částku 120 tisíc korun, ale pouze za část období stráveného ve vazbě.

„Soud vyhověl požadavku částečně, protože si vazbu dílem sám zavinil. Hrozilo nebezpečí, že by mohl pokračovat v trestné činnosti. Důvody vazby byly dány výší hrozícího trestu i obavou, že uprchne nebo se začne skrývat,“ odůvodnila tehdy verdikt soudkyně Eva Gottwaldová.

Co se tenkrát u nádraží stalo?

Jenže Korec požadoval 187 tisíc korun za celou vazbu a odvolal se. Tuto částku vysoudil v roce 2010.

„Jestli je to adekvátní náhrada? Když pominu stránku finanční, tak mě asi víc zaráží fakt, že dodnes se mi nikdo neomluvil. Dodnes ani nebyl skutečný viník hnán k odpovědnosti. Nehledě na to, že o odškodné jsem se dalších deset let soudil. Z peněz jsem většinou povracel dluhy způsobené vazbou a nějaká část šla na moje podnikání,“ komentuje dnes čtyřicátník, majitel tetovacího salonu.

Lidé se jej dodnes ptají, co se tenkrát u hlavního nádraží vlastně odehrálo.

„Zajímají je moje pocity a ptají se, proč se mi to stalo. Možná je to i děsí a většinou si myslí, že dnes už se nic takového nemůže stát. Myslím, že může. Policii jsem nevěřil už před mým zatčením, stejně jako celému systému. Nicméně mi přestalo záležet na tom, jestli mi lidé věří. Důležitá je pro mne rodina a přátelé a ti mi věřili od začátku. Lidé si vás vytvoří podle vzorce, v jakém vás chtějí mít,“ uvedl Korec pro MF DNES.

Tvrdí, že ví, kdo tenkrát trojici lidí pobodal. „Krátce po propuštění jsem ho potkal. Ani nevím, jestli bych se na něho měl zlobit. Mnohem hůř se zachovali ti, kteří mají zákony chránit. Takže jsou to právě oni, kdo by ho měli hledat. Ne já,“ domnívá se Korec, který má za sebou bouřlivou minulost.

Hlavou brněnských skinheadů se stal už v roce 1990, útočiště našli v restauraci Kuželna. A začali nabývat na síle, jíž však nikdo z oficiálních míst nevěnoval pozornost. Byl také ústřední postavou extrémně pravicové organizace Bohemia Hammerskins, která vznikla v Brně v roce 1994.

Korcovi rodiče byli paradoxně klasické brněnské „máničky“ neboli hippies. Až v roce 1996 vzniklo u policie oficiální protiextremistické oddělení.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.