Kubák začal před lety při svých cestách po světě trpět pocitem, že čeští emigranti jsou prostě všude.
"Potkal jsem strašnou spoustu Čechů, kteří odsud odešli a v zahraniční pak něco zajímavého dokázali. Napadlo mě, že by bylo fajn ukázat to lidem tady u nás," říká Kubák.
Ve středu tak bude mít moravskou premiéru už jeho třetí film o Češích, kteří žijí v zahraničí. Dokument s názvem České kořeny ve Vídni uvede kyjovské kino Panorama.
Kubák už takto točil o českých emigrantech ve Švédsku a ve Švýcarsku. Rakousko a Vídeň však mají mezi bývalými českými uprchlíky zvláštní postavení.
"Vídeň je specifická tím, že tam lidé odcházeli ještě za monarchie. Už před dvěma stovkami let to bylo hodně české město. Komunita Čechů je tam proto velice odlišná od zemí, kam lidé přišli až po roce 1948 nebo 1968," vysvětluje režisér.
Původní záměr celého cyklu je zmapovat příběhy lidí, kteří opustili Československo po roce 1968. Ve Vídni však Kubák a jeho kolegové rychle zjistili, že tak jednoduché to nebude.
České kořenyCyklus tvoří mozaiku příběhů Čechů, kteří žijí v zahraničí. Vytváří ho filmaři z Kyjova a Hodonína. České kořeny ve Vídni Další dokumenty z cyklu |
"Je to tam totiž hodně propletené. Našli jsme třeba rodinu, kde žena odešla po roce 1968 a ve Vídni se vdala za Čecha, který žil v Rakousku už ve třetí generaci. Společně teď vedou český divadelní spolek," poznamenává.
S přípravou natáčení pomáhá Kubákovi Mezinárodní český klub, který sdružuje Čechy žijící v zahraničí. Podle produkční Martiny Fialkové je každý příběh jiný. Některé zážitky však mají emigranti velmi podobné.
"Často nám například lidé vyprávěli o rodičích, které tu nechali, nebo o návratech po roce 1989. Lidé, kteří zůstali tady, se na své příbuzné ze zahraniční dívali pozměněným pohledem a museli si k nim složitě hledat cestu," vypráví Fialková.
Traumatizující bylo pro uprchlíky také pomyšlení, že nejsou od domova nijak daleko, přesto se však nemohou vrátit.
"Na druhé straně to ale vyvažovala ta podobnost kultur, která je pro Rakousko také specifická. Ve středoevropských poměrech lidé přece jen nacházeli mnohé, na co byli zvyklí doma," podotýká.
O českou školu ve Vídni je zájem
Rakouský díl cyklu České kořeny obsahuje šest příběhů konkrétních lidí, a navíc reportáž z české školy se stotřicetiletou tradicí. O tu je dnes ve Vídni čím dál tím větší zájem.
"Do Rakouska od nás přicházejí mladí lidé studovat, za prací, zakládají tam rodiny a chtějí děti vzdělávat v českém jazyce," říká Fialková.
Zájem o český jazyk mají ale i Rakušané. "Natáčeli jsme třeba s třeťačkou, která mluvila česky naprosto perfektně, a ukázalo se přitom, že vůbec není Češka. Oba rodiče byli Rakušané, jen s ní pár let žili v Brně. Chodila do místní mateřské školy a rodiče chtěli, aby si jazyk udržela," vypráví Fialková.
O čtvrtém díle Českých kořenů z kyjovské dílny ještě není rozhodnuto. Filmaři uvažují například o Velké Británii.
