Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kyselé pivo dozrává v sudech jako víno. Nyní zkusí oslovit poučené pivaře

  14:27aktualizováno  14:27
Zraje v dřevěných sudech nejméně dva roky. Právě čas mu dá tu správnou vyváženou chuť, vůni po dřevě a po ovoci. Řeč ale není o víně. V Mikulově, v jednom z největších vinařských měst, v sudech zraje i pivo.

Ilustrační snímek | foto: Switzerland Tourism

Jako vůbec první v republice tu takzvané spontánně kvašené pivo začal vyrábět pivovar Wild Creatures, sesterský podnik zdejšího pivovaru Mamut. Říká se mu také kyselé pivo. Vyrábí se prastarou metodou podobnou vinařským technikám. Chutí by ovšem pravověrní pivaři asi byli zaskočeni.

„Tradiční ležák je opravdu chuťově diametrálně odlišný. Svět piv je ale velmi bohatý a bohatá je i paleta pivních chutí. Pivo nemusí být jen hořké,“ říká Jitka Ilčíková z mikulovského pivovaru.

„Chuťově se divoce kvašená piva podobají vínu a skvěle se doplňují také s ovocem. Protože žijeme ve vinařském kraji a sami obhospodařujeme několik vinohradů, patří mezi naše největší speciality hroznové pivo – grape ale. Zraje v sudech několik let, nějaký čas i společně s hrozny,“ vysvětluje Ilčíková.

Ale na zahraničních degustacích podle ní nejvíce boduje višňová verze.

Doteď v Česku nikdo s výrobou neuspěl

S každým pivem stráví pivovar klidně až dva roky, než se dostane k zákazníkovi. „Nejsou naším vynálezem. Než přišla do módy piva typu ale či ležáky, byla rozšířená po celém světě. Nepřerušenou tradici mají například v Belgii. Tajemství výroby je tam předáváno z otce na syna po celé generace,“ podotýká Ilčíková.

Pivovar Wild Creatures si ovšem musel svoji vlastní recepturu vymyslet sám. Vývoji kyselého piva z Mikulova se tady věnovali mnoho let.

Jestli se divoké pivo naučí pít také Češi, si Ilčíková netroufá odhadovat.

„Naši pivaři milují především ležák, ale zejména nastupující generace je ochotna zkusit i nové věci. Na trhu jsou spontánně kvašená piva dlouho, ale musí se dovážet, protože doteď s jejich výrobou u nás nikdo neuspěl,“ sděluje.

Viceprezident Českomoravského sdružení malých pivovarů Jan Kočka naopak vidí na českém trhu velký prostor.

„V Česku už je dost poučených pivařů, kterým by mohla spontánně kvašená piva zachutnat. Vzhledem k tomu, že mikulovský pivovar je zatím jediným jeho výrobcem a dlouhou dobu zřejmě bude, určitě odbyt najde. To pivo je navíc opravdu dobré, může se směle srovnávat se zahraniční konkurencí,“ nešetří chválou.

Zároveň ale zdůrazňuje, že skutečně nejde o pivo pro každého. „Nikdy to nebude mainstream,“ poukazuje na specifickou a značně kyselou chuť.

Divoká piva si hledají cestu do budoucnosti

Nicméně třeba Brno je podle něj centrem pivního poznávání a tím pádem i lidí, kteří chtějí nové chutě zkoušet.

„Divoká piva, to je historie, která si hledá cestu do budoucnosti. Věřím tomu, že se objeví víc pivovarů, jež je budou zkoušet. Není to ovšem jednoduchá záležitost. Byl jsem překvapen, že se do toho v Česku vůbec někdo pustil,“ komentuje novinku mikulovského pivovaru.

Ostatně i tady se při výrobě netradičního druhu piva stále učí. Právě proto, že jsou s tímto druhem produkce v Česku jediní, jsou Mikulovští v kontaktu s podobně zaměřenými pivovary v zahraničí. S nimi sdílejí zkušenosti a vstřebávají od nich nové podněty.

„Několik let spolupracujeme také s University of Gastronomic Studies z italského Bra a také organizací Slow Food pořádající jeden z největších gastronomických veletrhů Salone del Gusto v Turíně,“ vyjmenovává manažerka pivovaru.

Právě na veletrhu v Turíně díky spolupráci s univerzitou a podpoře ředitele Martina Hrabce ze Slow Food Pálava svoje divoce kvašené pivo poprvé představili. A to vedle světově známých pivovarů, jako je Cantillon či 3 Fonteinen.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.