"Zdržují nás restaurátorské práce, v původním zdivu jsou totiž pamětní kameny, které si zaslouží patřičnou péči," upozornila kastelánka zámku Ivana Holásková.
O klenoty uvnitř zámku, který je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO, ale návštěvníci nepřijdou. Prohlédnout si mohou všechna tři patra, která kdysi užívali Lichtenštejnové.
"Připravili jsme se na letošní sezonu stejně pečlivě jako v předcházejících letech," tvrdí kastelánka. Čtyři prohlídkové okruhy historických interiérů doplňují výstavy, přístupný je i tropický skleník a nově opravený minaret.
Největší restaurátorské opravy v novodobé historii zámku platí ministerstvo kultury. Ze svého rozpočtu na ně uvolnilo 135 milionů korun. Původně to byla částka o 75 milionů vyšší. O tu ale zámek přišel.
"Kvůli výměně ministrů jsme museli provést revizi rozpočtu a nakonec jsme dostali méně peněz. Budou nám chybět, ale na základní opravy to stačí," podotkla Holásková.
Kromě opravy fasád řemeslníci také pracují na odvlhčení zdiva celého objektu. Mění se nebo opravují okna, která pamatují ještě původní vlastníky z roku 1850.
Janohrad svítí novotou
Také Janův hrad nedaleko zámku v Lednici bude jiný. Mokré mapy v omítce zmizely, pryč jsou i sítě prasklin. Malby jsou k nerozeznání od originálu. Reprezentační rytířský sál Janohradu vypadá jako chvíli před tím, než se sem nastěhovali Lichtenštejnové. Kumštýřskou práci odvedli malíři a restaurátoři. Plastické malby a husté ornamenty, které zdobí stěny i strop, spravují už od podzimu. Teď jsou s prací u konce.
"Ani zkušené oko nesmí poznat zásah restaurátora, nejvíce času proto strávíme při míchání barev. Najít správný odstín není jednoduché, i malba vyžaduje velký kumšt," přiblížil práci restaurátor Pavel Kučera. S opravami historických maleb má třicetileté zkušenosti, disponuje i oprávněním ministerstva kultury.
Z odvedené práce mají radost i jeho tři pomocníci Milan Kober, Dušan Hasík a Petr Šťavík. Jsou totiž domácí, bydlí v Lednice nebo v blízkém okolí, o to víc je práce těší. "Jsme pyšní na to, že můžeme vylepšit domácí památku. Určitě se sem půjdeme podívat jako turisté, až bude všechno na svém místě," plánují.
Při rekonstrukci malby objevili i jedno tajemství. V ornamentu u stropu byla jména jejich předchůdců, restaurátorů, z roku 1964. "Ze země není nápis vidět, jen když stojí člověk na vysokých štaflích," podotkl Milan Kober. Po jejich vzoru zanechají i dnešní řemeslníci v malbě svou značku.
