Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před třiceti lety zavedl v Česku umělé oplodnění, nyní slaví 80

  15:25aktualizováno  15:25
Už za pár dní oslaví osmdesáté narozeniny uznávaný lékař, vědec a pedagog, díky kterému přišlo v roce 1982 na svět první československé dítě ze zkumavky. Ladislav Pilka je do dneška uznávaná osobnost a lékařská kapacita. A má na to nárok. Vždyť i díky němu se u nás narodí asi čtyři tisíce dětí ze zkumavky ročně.

Ladislav Pilka - lékař, vědec a pedagog, díky kterému se v roce 1982 narodilo v Československu první dítě ze zkumavky. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Ačkoli narozeniny bude mít až za pár dní, už v pátek mu v brněnském hotelu International přály lékařské kapacity z celého světa a především Pilkovi žáci, gynekologové, kteří nyní působí v klinikách reprodukční medicíny v mnoha zemích.

Věrný Brnu

  • Ladislav Pilka se narodil 17. července 1933 v Hradčovicích u Uherského Hradiště 
  • v roce 1959 promoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně
  • profesorem gynekologie a porodnictví se stal v roce 1987 
  • v roce 1982 se zasloužil o narození prvního dítěte ze zkumavky v České republice a celém východním bloku
  • nyní působí na klinice reprodukční medicíny a gynekologie Reprofit International a je přednostou Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně 
  • žije s manželkou a dcerou v Brně

Zaměstnanci brněnské kliniky Reprofit International, kde Pilka působí, připravili jako dárek krátké video, ve kterém ukazují, že jeho jméno je stále známé.

Náhodně oslovení lidé na brněnských ulicích i studenti medicíny pohotově odpovídali na otázku, kdo je Ladislav Pilka. "To je významné jméno spojené s asistovanou reprodukcí," usmála se na kameru mladá dívka.

Pilka dokázal přivést na svět dítě po umělém oplodnění metodou GIFT neboli přenosem vajíčka se spermií přímo do vejcovodu. Od té doby se nicméně způsoby umělého oplodňování zcela změnily. Pilka je však nepřestal sledovat a zajímá se o ně dodnes.

Nikdo z nás se už nedočká takové slávy, říká kolega

"Za to pana profesora neskonale obdivuji. Ani ve svém vysokém věku se nepřestal vzdělávat, sleduje nové lékařské postupy a přijímá nové metody," uvedl Pilkův bývalý kolega Daniel Hlinka z pražské kliniky asistované reprodukce.

Profesorův současný kolega Štěpán Machač jej považuje za vizionáře. "Dělá medicínu dobře a také ví, co má pacientkám říct a jak se k nim chovat. Nicméně zároveň pořád vidí dál a vymýšlí, kam se dá náš obor posunout. Nikdo z nás se nedočká takové slávy jako on," prorokuje Machač.

O krušných začátcích s nostalgií vyprávěl i sám Pilka. "Komunistický režim v té době nebyl umělému oplodňování příliš nakloněný. V Sovětském svazu se to nedělalo - a tam měli vždycky strach, že je někdo předběhne," vzpomínal Pilka. Přiznal, že první české děti ze zkumavky vzešly za poměrně bojových podmínek.

Aby se pošťák nic nedozvěděl, nesměl pacientce ani napsat

"V Československu tehdy nebyl dostupný žádný materiál, speciální stříkačky jsem sehnal na Slovensku ve Staré Turé a naše sestřičky je musely dopilovat, abychom dosáhli potřebné špičatosti, hadičky jsem sehnal od vojáků a speciální komůrku, kde se spojuje vajíčko se spermií, vyrobil kolega v týmu," popsal s úsměvem.

Nikdy se ale nevzdával, a tak mohlo čtvrtého listopadu 1982, tedy jenom čtyři roky poté, co se v Británii narodila první uměle počatá holčička na světě, spatřit světlo světa první české dítě ze zkumavky.

"Nesměli jsme tehdy říct, jak se jmenuje, rodiče si dokonce nepřáli ani fotky miminka v novinách," připomněl Pilka a upozornil na fakt, že v oboru asistované reprodukce je nesmírně důležitá diskrétnost. Ne každá žena totiž chce, aby se o jejích problémech s plodností vědělo.

"Jednou jsem dokonce pacientce nemohl ani poslat dopis, aby se pošťák z vesnice, kde bydlela, nic nedozvěděl," říká Pilka.

Od té doby pomohl k vytouženému potomkovi tisícům neplodných párů. Pro představu: ročně se jenom v Česku narodí asi čtyři tisíce dětí ze zkumavky.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.