Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zelený ráj mezi činžáky. Sousedi mají pod okny auta, oni hýčkají lesopark

  16:10aktualizováno  16:10
Arboretum se vzrostlými stromy a skleněnou jurtou mezi činžáky v centru Brna zní jako sci-fi. Přesto stačí jen projít jedním z domů v brněnské Botanické ulici a za zadními dveřmi se otevře zelený svět.

Architekt Boris Homola se sousedy udržuje vnitroblok v Botanické ulici jako zelenou oázu uprostřed města. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Zšeřelá říše s vůní stromů, květin a hlíny a zpěvem ptáků dává po chvíli zapomenout na supící téměř čtyřsettisícové město za zdí. Stará se o ně Boris Homola se svým sousedem Antonem Kollárem. Podle Homoly bychom si měli každý kousek zeleně hýčkat.

„Co vidíte, není moje zásluha, pozemek pořídila rodina mojí manželky spolu se sousedy Kollárovými už před lety. Báli se, že ho koupí někdo jiný a postaví tu garáže. Už tehdy jej upravili,“ vysvětluje Homola.

Když se před 11 lety do Brna přiženil ze Slovenska, byla zahrada zpustlá a opuštěná. „Tchyně zemřela a manželka měla svoje podnikání a neměla na zahradu čas. Rozhodli jsme se sousedy, že ji zase vzkřísíme,“ vysvětluje.

Příchozího upoutá na první pohled oválný historický skleník. Má na výšku čtyři metry, délku osm a šířku šest metrů a je složený z 220 skleněných destiček. „Vědci v něm pěstovali a křížili rostliny. Byl vytápěný pomocí parovodu z botanické zahrady. Ten vedl sklepením pod domem do skleníku a dál do vedlejšího domu, takže docela technická zajímavost,“ popisuje Homola.

Stavba byla v bídném stavu. Teklo do ní a část skel byla rozbitá, tmel úplně pryč. Před pěti lety prošla kompletní obnovou.

Stromy jsou v dobré kondici, jejich hodnota činí statisíce

Největší práce podle Homoly bylo ošetření skel. „Osobně jsem vyndal všechny destičky, čistil je a pak zase dával zpět. Polovinu jsem jich musel vyměnit. Nechtěl jsem to nikomu svěřit,“ přiznává.

Padlo na ně 350 kilogramů kitu. Další rok došlo na spodní část skleníku. „Se sousedem jsme kamennou podezdívku injektáží ošetřili proti vlhku a plísni,“ upřesňuje Homola.

Po skleníku a současně i s ním přišly na řadu stromy a keře.

„Stromy vysázeli před zhruba padesáti lety, jsou mezi nimi velmi vzácné kousky, například kryptomerie japonská, která pochází až z jurského období a pěstuje se v zámeckých parcích. Je to jehličnan, který opadává celý rok, takže je pořád co uklízet,“ ukazuje.

Ošetření stromů mu posvětil znalec z lednického parku. „Podle něj jsou ve výborné kondici a velmi cenné. Mají hodnotu v řádech statisíců,“ poznamenal Homola. „Pro nás jsou ale cenné hlavně tím, že si máme kde sednout, kam vypustit děti,“ zdůrazňuje.

„V létě tu všechno kvete a v parnech tu máme krásný stín. Je škoda, že k zeleni lidé přistupují různě. Hned za zdí si třeba soused udělal stání pro auta. Naše zahrada má asi 600 metrů čtverečních a tvoří zhruba desetinu vnitrobloku, takže si představte, co je to za plochu. A tam všude by mohla být zeleň,“ líčí Homola.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.