Dvanáctimístný letoun přistál v Brně už v úterý 23. května 1926, aby hned další den mohl vyrazit do Prahy. Z hlavního města se ve středu 24. května 1926, kdy oficiálně začalo fungovat nové brněnské letiště, odlepil v 10:30 dvojplošník Aero DH-50A z licenční výroby De Havilland se čtyřmi cestujícími.
Cesta trvala hodinu a čtvrt - v 11:45 pilot Karel Brabenec hladce přistál na travnaté ploše nového letiště. Pravidelná linka z Brna do Prahy odstartovala a Morava se mohla pyšnit funkčním moderním letištěm o dráze 1 000 krát 850 metrů.
O jeho stavbě jednaly městská rada a ministerstvo veřejných věcí už od roku 1923 a provázely ji velké protesty. Němečtí sedláci z Černovic se bouřili, protože se nechtěli vzdát pozemků. Nebylo jim to nic platné, stát je jednoduše vyvlastnil. Stavba začala roku 1925 a v květnu o rok později bylo hotovo.
Letiště bylo na svoji dobu perfektně vybavené. Mělo dva hangáry s dílnou a moderní funkcionalistickou halou pro cestující. K ní patřila čekárna, bufet, čítárna, policejní strážnice a celní úřad.
„Zajímavostí byl zelenomodrý autobus s nápisem Československé státní aerolinie, který budil při jízdě po Křenové a Olomoucké ulici obdiv mládeže a dospělých,“ píše se v brožuře vydané k 50. výročí provozu letiště Brno-Tuřany, které to původní nahradilo v roce 1958.
Vojáci a úředníci létali zdarma
„Ceny letenek se ve 20. letech minulého století pohybovaly od 90 do 350 korun. Do Prahy se létalo za 140, do Bratislavy za 90, ale třeba do Košic za 350 korun. Byla to tak záležitost bohatších lidí,“ říká kurátor leteckých sbírek Michal Plavec. Průměrný dělník si tehdy vydělal okolo 500 korun za měsíc.
Podle Michala Plavce z Technického muzea v Praze nejčastěji létali herci, herečky a politici, protože letenky byly v porovnání s platy drahé.
„Státní zaměstnanci měli ale výraznou slevu kolem 40 procent a například vojáci, někteří úředníci a pracovníci státní správy či prezidentské kanceláře mohli létat zdarma,“ přibližuje.
Pár dnů po otevření černovického letiště - 30. května - se konal i první letecký den. Byla to velká sláva. Dorazilo na něj neuvěřitelných 30 tisíc lidí. Přítomným se prý tajil dech při pohledu na výkony letců druhého olomouckého pluku.
Skromný jeden let a přílet se staly minulostí. V Brně začala přistávat letadla mířící do Bratislavy a už v létě 1926 se zdejší letiště stalo mezinárodním. Začala sem létat společnost LOT.
Do Černovic se nastěhovala Luftwaffe
Z Brna brzy mířily letouny i do dalších míst - Zlína, Piešťan, Užhorodu, Košic, Kluže, Sarajeva, Záhřebu nebo Bukurešti. A počet cestujících narůstal, zároveň se modernizovala letecká doprava, takže už před druhou světovou válkou začalo být letiště v Černovicích malé.
Začala jednání o stavbě letiště nového. Volba padla na Tuřany, které se měly do budoucna stát dokonce záložním letištěm pro Prahu a Bratislavu.
Druhá světová válka jednání přerušila a do Černovic se nastěhovala Luftwaffe, která letiště ještě rozšířila.
Po osvobození ČSA lety obnovila, ale bylo jasné, že Černovice nejsou letištěm budoucnosti. Tím se měly stát Tuřany, které se slavnostně pro „civilisty“ otevřely v dubnu 1958 a hlavně pro vnitrostátní linky. Ceny tehdy byly přívětivé i pro méně majetné lidi.
Například v roce 1974 stála letenka z Prahy do Brna 120 korun ve všední den, o víkendu jen 90 korun, do Bratislavy 70 korun. Ránu letišti zasadila ropná krize a dálnice z Prahy do Brna a Bratislavy. A to dokonce tak, že letiště začali využívat vojenští piloti proslulých MiG-21. Pro civilní dopravu byla vyhrazená pouze doba konání veletrhů a výstav.
„Letiště bylo od roku 1982 ve správě ministerstva obrany (předtím ministerstva dopravy). Od osmdesátých let zde měl základnu československý 8. stíhací letecký pluk,“ upřesňuje Plavec.
Civilní dopravě se vrátilo v roce 1991. Dnes je vlastníkem Jihomoravský kraj a loni je jen na pravidelných linkách využilo 195 tisíc lidí.
