Okurky - ilustrační snímek

Okurky - ilustrační snímek | foto: Isifa/Picturepress

Letošní „okurková kalamita“ ochromí pěstitele i české talíře

  • 1
Jako katastrofu a anomálii, jaká nemá obdoby už řadu desetiletí, vidí pěstitelé okurek už teď letošní sklizeň. Vlhký a studený květen totiž zničil budoucí úrodu. Pokud nevysejí znovu, okurky letos nebudou.

Na Marka zasaď oharka - tak právě tato pranostika, která dříve platila pro pěstitele okurek jako železný zákon, vzala letos pořádně za své. Kvůli vlhkému a studenému květnu totiž všichni ti, kteří se moudrem našich předků jako každý rok poctivě řídili, mají téměř beze zbytku po úrodě okurek.

Spálené sazenice tak mají zahrádkáři, ale především velkopěstitelé této oblíbené zeleniny na Hodonínsku, Brněnsku, Znojemsku, Břeclavsku i jinde. A co víc – vyhlášený šlechtitel rostlin Bohuslav Holman ze Bzence soudí, že pokud pěstitelé neprovedou druhý výsev nejpozději do poloviny června, bude letos úroda více než mizerná.

okurkový boomOkurky

Největší boom ve zpracování okurek představovala 80. léta. Od té doby tento trend klesá.

Někdejší nejvýznamnější zpracovatel okurek u nás, podnik Fruta Znojmo, který dnes již neexistuje, zaznamenal koncem 80. let minulého století rekord, kdy dokázal zpracovat až 15 tisíc tun okurek za sezónu.

Od té doby produkce tradičních sterilovaných okurek na Znojemsku rapidně klesala.

V roce 1990 to bylo okolo 12 tisíc tun, v letech devadesátých zpracovávala firma zhruba 8 tisíc tun za sezónu.

V roce 2002, kdy měla Fruta Znojmo před sebou poslední sezónu, už jen zhruba pět tisíc tun okurek.

Družstvo Znojemská okurka, která chce obnovit tradici výroby sterilovaných okurek na Znojemsku, se jich letos chystá zpracovat maximálně deset tun.

Největší současný zpracovatel zeleniny jako takové, společnost Hamé, hodlá letos zpracovat celkem dvanáct až patnáct tun této klasické a oblíbené sterilované zeleninové přílohy.

"A to nejen u nás, ale také jinde v Evropě," prorokuje muž z oblasti na Hodonínsku, kde okurky patřily vždy mezi významnou zemědělskou komoditu. Pokud bude červen mokrý stejně jako květen, bude podle špičkového bzeneckého šlechtitele ještě hůř.

Ztráty půjdou do statisíců

"V tom případě by nebyly okurky ani v Maďarsku, ani v Polsku, odkud se k nám dováží hojně ke zpracování," tvrdí Holman. Ten tuto naprostou anomálii nepamatuje za posledních pětačtyřicet let.

Jak řekl, bude záležet na počasí začátku června. To ale pěstitelům okurek opět nepřeje. Minimálně statisícové ztráty tak bude mít letos například soukromý výrobce osiva této zeleniny na Hodonínsku Josef Zimák. Ten chtěl letos vydělat na osivu okurek z osmi hektarů.

"Nedá se s tím nic dělat. Zamáčená půda bez kyslíku způsobila uhynutí rostlinek," vysvětlil jediný výrobce tohoto osiva na Hodonínsku. Josef Zimák už ale letos rozhodně druhý experiment bez nejistého výsledku s opakovaným výsevem podnikat nemíní. Navíc se obává, že ve vlhkém vzduchu se letos objeví další komplikace - velké množství plísní.

Přežilo jen pět procent sazenic

Také velkopěstitel okurek Zdeňek Jochman, který ještě koncem minulého týdne netrpělivě vyčkával, jak letos na deseti hektarech v Lednici dopadne on, už má vcelku jasno.

Prodělá minimálně sto tisíc korun. Sazeniček mu totiž vzešlo jen pět procent. "Přesto jsem se rozhodl, že zaseju podruhé. Čekám jen, až se umoudří počasí. Jinak by to dopadlo zase stejně," láteří velkopěstitel z Břeclavska.

I jeho kolegové mají letos obrovské problémy. "Celé lány nakladaček odešly na Brněnsku a také kolegovi na Znojemsku," naznačil velkopěstitel okurek z Lednice.

Zbytek rostlin sežrali slimáci

Téměř žádnou úrodu nebo vůbec žádnou nebudou mít ale podle předsedkyně zahrádkářského svazu v Hodoníně ani čtyři a půl tisíce registrovaných zahrádkářů na okrese. "Co mně nezničilo vlhko, sežrali slimáci," povzdychla si.

Že je "okurková kalamita" také na Znojemsku, potvrdil i předseda občanského sdružení Znojemské okurky Zbyšek Dřevojan. Právě to totiž bojuje svými tradičnými znojemskými okurkami v kvalitním macerátu proti levným nakladačkám z dovozu, kterých jsou podle něho plné superkmarkety.

"Mluvil jsem s řadou farmářů na Znojemsku. Mají zničených minimálně sedmdesát procent lánů. Je to opravdu katastrofa," popsal letošní situaci muž, který "své" vyhlášené okurky nakladačky označuje jako Porshe mezi konkurencí na českém trhu.

"My si pro svou potřebu kvalitní okurky zajistíme od tradičních pěstitelů u nás. Ale bojím se, že letošní situace bude zase nahrávat dovozcům z Makedonie, Rumunska, ale hlavně hotových sterilovaných okurek z Vietnamu a Indie," obává se Dřevojan.

Okurky z Vietnamu nechutnají jako znojemské

Že je situace na trhu s okurkami letos opravdu velkým otazníkem, potvrdila i šéfka marketingu největšího zpracovatele této zeleniny u nás, Marcela Mitáčková ze společnosti Hamé.

"Budeme muset hledat i možnosti jinde po Evropě, například v Rumunsku. Nějaké dodávky máme sice nasmlouvané i od tuzemských pěstitelů zejména pro naši tradiční značku Znojmia, ale letos je to opravdu o mnoho horší, než jiné roky," zdůraznila.

Zajímavé podle ní je ale to, že letošní vlhko vůbec nepostihlo úrodu hrášku. Že by kvůli neúrodě u nás mohly sterilované zelené plody výrazně podražit v síti supermarketů, nehrozí snad podle šéfa Krajské agrární komory Libora Musila.

Vše ale nasvědčuje, že by letos skutečně problém s nedostatkem tuzemských nakladaček mohl nastat, a že na tržnicích jejich cena zřejmě podstatně vzroste. "Náhradní variantou tak budou muset být letos opravdu ty za patnáct až šestnáct korun z Indie a Vietnamu. A mimochodem, také jsem si je už koupil. Musím ale přiznat, že tak jako ty tradiční znojemské opravdu nechutnaly," podotkl ještě Musil z Agrární komory.